Okresní soud Plzeň-město 36 C 77/2026-58 – Smlouva o úvěru

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 835 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.12.2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa žalobkyně, , IČ , Anonymizováno, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2025-05-22 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 15000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 22000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2025-10-21. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 10835 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 32835 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 22000 Kč a ze smluvního úroku 10835 Kč nejpozději splatných dne 2025-10-21, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno v úvodních ustanoveních Smlouvy na str. 1. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2025-05-22 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2025-11-18. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného , právnická osoba, ., zda byla v měsíci květnu roku 2025 provedena výše uvedená platba na bankovní účet č. , č. účtu, a zda je tento účet bankovním účet žalovaného nebo měl žalovaný k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta shora uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.2. Soud opakovaně vyzýval žalobkyni k doložení své aktivní legitimace, když soudu nebyla doložena postupní smlouva s datem následujícím po uzavření úvěrové smlouvy a oznámení o postoupení smlouvy se vztahuje k jiné smlouvě. Na tuto výzvu žalobkyně po četných urgencích soudu reagovala tak, že nedisponuje dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, pohledávka je řádně označena v seznamu postupovaných pohledávek.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 29. 7. 2026, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud tedy postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.5. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 5. 2025 vyplývá, že žalovaný měl tohoto dne uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 15 000 Kč. Smlouva však není žalovaným podepsána. Nicméně žalobkyně tvrdila, že tato pohledávka jí byla postoupena postupní smlouvou. Z předložené postupní smlouvy ze dne 12. 12. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a , právnická osoba, se podává, že tato smlouva je uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025 s tím, že k postoupení pohledávek (uzavření smlouvy o postoupení pohledávky) dochází dle čl. 3.16, 3. 1 písm. c) tak, že k postoupení pohledávek dojde okamžikem doručení datové pásky postupníkovi na emailovou adresu, aniž by bylo nutno jakéhokoliv úkonu ze strany postupníka. Vzor datové pásky byl součástí postupní smlouvy a představuje přílohu 3. Soudu však žádný email ani datová páska prokazující aktivní legitimaci žalobkyně předložen nebyl. Soudu byla dále předložena nikým podepsaná sjetina na č. l. 15-16, kde je na řádku 4410803 uvedeno číslo smlouvy úvěru a nacionále žalovaného. Závěr o postoupení pohledávky a aktivní legitimaci žalobkyně nebylo možno učinit ani na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2025, neboť toto oznámení se vztahuje ke smlouvě číslo , hodnota, , nikoliv smlouvě č. , hodnota, . Shodné číslo obsahuje i předžalobní upomínka ze dne 14. 11. 2025. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu již neprováděl dokazování dalšími listinami, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně neunáší důkazní břemeno ohledně aktivní legitimace.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen občanský zákoník) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně její aktivní legitimace v tomto sporu. Soud zamýšlel k tomuto nedostatku žalobkyni při ústním jednáním postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit, nicméně žalobkyně ani její zástupce se k jednání po předchozí omluvě nedostavili, pročež soud nemohl žalobkyni poskytnout procesní poučení a žalobu pro neprokázání aktivní legitimace žalobkyně zamítl. Ve sporu nebylo tedy ze strany žalobkyně prokázáno, že předchůdce žalobkyně skutečně postoupil žalobkyni pohledávku z titulu smlouvy o úvěru/bezdůvodného obohacení.8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by měl v řízení plně úspěšný žalovaný právo na náhradu všech jím účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Ze spisu je ale zřejmé, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.