10 C 254/2021-26 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek Chyba! Odkaz není platný. níž si žalovaná nastavila dle vlastní volby splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje a zaškrtla, že se seznámila se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek. Smlouva byla ze strany žalované podepsána [příjmení]. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu ve výši [částka], dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši [částka] dle čl. 2 smlouvy a smluvní pokutu ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem, předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši [částka], která měla být poskytnuta na účet klienta č. [bankovní účet] do dvou dnů od účinnosti smlouvy. Klient se zavázal vrátit zápůjčku nejpozději [datum], kdy v takovém případě by byla celková splatná částka [částka]. Smlouva byla ze strany žalované podepsána [příjmení] kódem [číslo]. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] a potvrzení o provedení tuzemské odchodzí úhrady soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalované připsána částka ve výši [částka]. 4. Z upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou o úhradu dlužné částky. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Výzva byla žalované odeslána dne [datum]. 5. Soud v daném případě uzavřel, že žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená dne [datum] nebyla platně uzavřena. Žalované jako spotřebitelce byla poskytnuta peněžní částka ve výši [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § [číslo] odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 14. V daném případě žalobkyně ohledně prověření úvěruschopnosti žalované netvrdila žádné skutečnosti a soud ji o této povinnosti tvrdit a prokázat nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její absenci u jednání. Soud v daném případě uzavřel, že žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní. 15. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o zápůjčce neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 16. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce částku ve výši [částka], je žalovaná povinna takové plnění vrátit. V řízení nebylo tvrzeno, že by žalovaná na tuto zápůjčku uhradila jakoukoliv částku. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum]. Nárok na úrok z prodlení byl přiznán od tohoto ohledem na výzvu ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu, a ustanovení § 573 občanského zákoníku stanovujícího domněnku dojití zásilky