14 C 143/2021-81 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila návrhem na zahájení řízení 2021 (ve znění po jeho pozdějších doplněních a upřesněních) podaným u soudu dne 3. 3. dne [datum] (dále návrh na zahájení řízení ve znění po jeho pozdějších upřesněních a doplněních též jen jako„ žaloba“) předmětem řízení peněžité nároky (s příslušenstvím) vůči žalované, postoupené z původního věřitele žalované společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále též jen jako„ banka“) na žalobkyni (postoupené mezi nimi uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek z [datum]). Jednalo se o nároky ze Smlouvy o bankovních produktech a službách banky a žalované ze dne [datum], v rámci kteréhožto smluvního rámce její smluvní strany následně sjednaly na základě žádosti žalované z [datum] i možnost žalované čerpat za smluvených podmínek na jejím běžném účtu vedeném bankou na podkladě dané smlouvy od banky nezajištěné finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce [částka] („ kontokorent“ s obchodním označením Flexikredit). Konkrétně se pak žalobkyně z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru domáhala po žalované zaplacení částky [částka] představujících část žalovanou od banky k [datum] čerpaných, ale žalovanou bance nesplacených finančních prostředků – nesplaceného zůstatku jistiny kontokorentního úvěru (kdy k [datum] byl přitom celkový k tomuto dni nesplacený zůstatek kontokorentu ve výši [částka] převeden bankou v souladu s výše označenou smlouvou banky a žalované na bankou„ pro účely nové evidence daného dluhu žalované“ nově otevřený úvěrový účet [bankovní účet]), dále zaplacení částky [částka] jako žalovanou bance nesplaceného zákonného úroku z prodlení (vypočteného – kapitalizovaného žalobkyní za období trvání prodlení žalované s nevrácením předčasně zesplatněné jistiny daného úvěru od [datum] do [datum] při sazbě smluvního úroku 9,75 % ročně, a z částky odpovídající nesplacené jistině úvěru [částka]), dále zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] (nesplacené jistiny daného úvěru) od [datum] do zaplacení, a konečně zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] (nesplacené jistiny daného úvěru) od [datum] do zaplacení. 2. Po provedeném dokazování přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého bylo prokázáno, že banka s žalovanou dne [datum] žalobkyní tvrzenou smlouvu o bankovních produktech a službách uzavřela, kdy touto se banka zejména dle jejího obsahu (a součásti typu obchodních podmínek, na které smlouva odkázala) zavázala pro žalovanou vést běžný účet č. [bankovní účet] a za sjednaných podmínek žalované poskytovat následně i formou povoleného přečerpání na tomto běžném účtu žalované i finanční prostředky do nezajištěného zůstatku [částka]. Tento účet banka také následně a na podkladě této smlouvy pro žalovanou vedla, a to právě pod č. účtu [bankovní účet]. První prokázané čerpání daného úvěrového rámce dle zjištěného skutkového stavu (podávajícího se mj. i z žalobkyní doložených výpisů z běžného účtu žalované [bankovní účet]) žalovaná realizovala již dne [datum], když toho dne ze svého běžného účtu (vykazujícího tehdy nulový zůstatek) vybrala částku [částka] (za prokázané pak soud naopak nemá tvrzení žalobkyně, že to byla dne [datum] částka jiná, když to se z daného výpisu z účtu žalované nepodávalo). V následujících dnech, a to až do dne [datum], žalovaná (odhlédnuto od případných na běžný účet žalované bankou naúčtovaných smluvních poplatků nebo smluvního úroku z povoleného nebo i nepovoleného debetního zůstatku) z titulu daného kontokorentu dle výpisů z daného běžného účtu ničeho nečerpala, a na daný účet naopak vložila (dne [datum]) částku [částka]. Dne [datum] pak banka dále počala danou pohledávku za žalovanou z titulu daného kontokorentu evidovat na nově zřízeném úvěrovém účtu č. [bankovní účet], přičemž od tohoto dne žalovaná na stále záporný zůstatek nesplacené jistiny kontokorentu uhradila částku celkem [částka] (příchozími platbami na svůj běžný účet, započtenými bankou právě na závazky z daného kontokorentu ještě dne [datum] částku 606,66 Ke, dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], [datum] částku [částka], a dne [datum] částku [částka]). V žádosti o zřízení daného kontokorentu ke svému účtu pak žalovaná ke svým poměrům uvedla, že žije u rodičů, že je svobodná, studující od [datum] na označené střední škole (což bance prokázala i potvrzením o studiu rovněž provedeným k důkazu), dále své osobní a kontaktní údaje, a i to, že její průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí [částka], a i to, že její měsíční výdaje a náklady (na domácnost, ostatní nezbytné náklady, jiné měsíční splátky, srážky apod.) jsou nulové. V té souvislosti také soud dodává, že z provedeného dokazování má za zjištěné, že na běžném účtu žalované [bankovní účet] nebyl za období od února 2018 (od kdy byly výpisy soudu z běžného účtu soudu žalobkyní doloženy... a také soudem provedeny k důkazu) evidován do dne [datum] ani jediný kreditní obrat. Zda a jaký byl případně na tomtéž účtu žalované kreditní obrat před únorem 2018, to žalobkyně nedotvrdila a neprokázala ani přes výzvu soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Dle zjištěného skutkového stavu pak banka žalovanou poprvé účinně vyzvala k vrácení bankou evidovaného dluhu z titulu daného kontokorentu ve lhůtě do [datum] (konkrétně oznámením o zesplatnění ze dne [datum]), kdy v této výzvě žalovanou banka vyzvala k zaplacení evidovaného dluhu z titulu dané smlouvy ve výši [částka] (a vyčísleného ke dni [datum]). Tato výzva pak došla do faktické dispozice žalované, a to při pravidelném běhu doručování listovní zásilky prostřednictvím České pošty, s.p., dne [datum]. Žalobou uplatněné nároky i s jejich příslušenstvím byly postoupeny na žalobkyně z banky smlouvou banky a žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1751 odst. 1 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 5. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle ust. § 576 o. z. se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 7. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vypl