14 C 163/2021-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Veškerá žalobkyní nárokovaná peněžitá plnění vycházela dle žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], která žalobou uplatněné pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyní nárokovaná částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně danou smlouvou uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce [částka] o dluh žalovaného na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky [částka]), a v části rovné částce [částka] o dluh žalovaného na smlouvou sjednaném„ poplatku“ (z původní ve smlouvě sjednané výše tohoto„ poplatku“ [částka]). Daný poplatek [částka] pak byl dle obsahu smlouvy složen ze smluvního úroku [částka] (v sazbě 29% ročně) za dobu od [datum] do [datum] (z něho učinila žalobkyně předmětem řízení částku [částka]), z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] (z něho učinila žalobkyně předmětem řízení částku [částka]), a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka] (z něho učinila žalobkyně předmětem řízení částku [částka]). Vedle nárokované částky [částka] na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky [částka] jako kapitalizovaného úroku (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou úrokovou sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (ve výši 9,75 % ročně a vypočteného z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), a dále úroku ve výši 29 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení, a v obou případech počítaných opět z dlužné jistiny ve výši [částka]. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce [částka]) byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému v den podpisu smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplacena, a že žalovaný se tuto v uvedené smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 60ti týdenních splátkách po [částka]. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky [částka] i sjednaný poplatek [částka]. Žalobkyně tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaný uhradil toliko [částka], a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena z pohledu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platně, a to když právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného z údajů získaných o poměrech žalovaného zejména od žalovaného samého a ověřených právním předchůdcem žalobkyně i prostřednictvím od žalovaného vyžádaných dokladů (jak měly být tyto údaje a doklady obsaženy v „ zákaznické kartě“, kterou ale žalobkyně k důkazu neoznačila a ani nedoložila). 2. Soud po provedeném dokazování přijal z dále označených důkazů uvedená skutková zjištění, resp. přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Podle něho žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, mezi kterými byla i pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným (i s jejím příslušenstvím) a plynoucí z mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] písemně sjednané (a smluvními stranami podepsané) smlouvy o zápůjčce [číslo]. To má soud za zjištěné z dané postupní smlouvy, části její přílohy vymezující postupované pohledávky, a potažmo i z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku z [datum] o jeho odeslání ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému. [jméno] smlouvu o zápůjčce pak podepsali žalovaný (jako zákazník) i právní předchůdce žalobkyně (jako podnikatel podnikající tehdy i v rámci poskytování spotřebitelských úvěrů – zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně). Podpisem dané smlouvy o zápůjčce žalovaný dle zjištěného obsahu smlouvy o zápůjčce zejména potvrdil, že na jejím podkladě převzal od uvedené společnosti v hotovosti část sjednané zápůjčky (z celkové sjednané výše zápůjčky 20 000) ve výši [částka], a že zbývající část zápůjčky je využita na„ refinancování“ jiného jeho stávajícího závazku k právnímu předchůdci žalobkyně (na splacení nesplaceného spotřebitelského úvěru – smlouvy o zápůjčce [číslo] to částí nové zápůjčky ve výši [částka]). Dále v této smlouvě její smluvní strany zejména ujednaly, že se touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně zavazuje žalovanému zápůjčku za smlouvou vymezených podmínek poskytnout, a žalovaný za smluvených podmínek právnímu předchůdci žalobkyně a v rámci sjednaných 60 týdenních splátek po [částka] (s výjimkou poslední ve výši [částka]) celkovou dlužnou částku [částka] (a tedy i spolu s žalobkyní tvrzenými a ve smlouvě dle jejího obsahu skutečně sjednanými úroky [částka] za smlouvou předvídanou dobu trvání smlouvy a žalobkyní tvrzenými poplatky [částka] a [částka]) vrátit. Splatnost poslední sjednané splátky připadala na [datum]. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalovanému (kdy danou smlouvu o zápůjčce z [datum] uzavíral žalovaný jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně jako profesionál-podnikatel) s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky ujednávané zápůjčky sjednanými 60ti týdenními splátkami, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací, ze kterých se k [datum] podávalo, že je zřejmé, že žalovaný bude schopen těchto 60 týdenních splátek řádně splácet. Naopak bylo prokázáno, že žalovaný nepravidelnými splátkami na základě dané smlouvy uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka] (to soud vzal za zjištěné – z přehledu splátek a úhrad – tabulky umoření). K vrácení i nesplacené části dané zápůjčky zjištěné smlouvy o zápůjčce z [datum], a to ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, byl žalovaný dle doložených a provedených důkazů prvně vyzván v oznámení o postoupení pohledávky z [datum] (i toto vzal soud z toho za zjištěné a opět i ve spojení s podacím archem o jeho odeslání žalovanému dne [datum]). Dané oznámení (svým obsahem i výzva k úhradě dluhu) bylo provedeno vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně a k jeho dojití do faktické dispozice žalovaného došlo (při jeho prokázaném odeslání žalovanému dne [datum] a zároveň při pravidelném běhu doručování poštovních zásilek) nejpozději dne [datum]. V dané výzvě stanovená 10ti denní lhůta k plnění proto uplynula do dne [datum] (první pracovní den po 10. dni od [datum]). 3. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.,