14 C 190/2020-42 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne [datum] předmětem řízení peněžité nároky (s příslušenstvím) vůči žalované, postoupené z původního věřitele žalované [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO] na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], uzavřené právním nástupcem [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem). Jednalo se o nároky ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právě uvedenou [právnická osoba] Credit International, SE, [IČO] a žalovanou. Žalobkyní v žalobě nárokovaná částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce [částka] o dluh žalované na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky [částka]), a v části rovné částce [částka] o dluh žalované na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku“ (složeném ze dvou poplatků a ze sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky za dobu do [datum], celkem sjednaného v částce [částka]). Vedle nárokované částky [částka] na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky [částka] jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky [částka]), dále přiznání částky [částka] jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalované s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět [částka] (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum]), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky [částka]. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o zápůjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce [částka]) byla právním předchůdcem žalobkyně žalované po řádném prověření úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] (v den podpisu smlouvy) v hotovosti také vyplacena, a že žalovaná se tuto v uvedené smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 58ti týdenních splátkách po [částka]. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaná zavázala těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky i sjednaný poplatek [částka]. Žalobkyně tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaná řádně nesplácela, a proto žalobkyně podala žalobu v této věci. 2. Žalovaná zůstala v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužila tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Soud pak po provedeném dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů přijal následující skutková zjištění. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedenýcm [číslo]) ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jejím podpisem s [příjmení] [jméno] International,SE, [IČO], a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], kterou se jí také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i závazek žalované tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to se sjednaným poplatkem [částka] (sjednáno v ust. smlouvy s nazvaném„ Poplatky“), složeném konkrétně z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], z úroku (za dobu sjednaného trvání smlouvy do [datum]) ve výši [částka] a z poplatku za žalovanou ve smlouvě zvolenou službu hotovostního inkasa splátek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] ([částka] + [částka]) se pak žalovaná zavázal vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58. týdenních splátkách po [částka], s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do [datum] a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy [datum]). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámila. Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatila více než samotnou žalobkyní tvrzených [částka] (přičemž z toho v důsledku tvrzení žalobkyně [částka] na úvěrovou jistinu), to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Naopak bylo Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] (a ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně) prokázáno, že žalobou uplatněné nároky právního předchůdce žalobkyně byly i se svým příslušenstvím postoupeny na žalobkyni. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalované dne [datum] s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele splácet tuto zápůjčky sjednanými splátkami [částka] týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných informací ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaná bude schopna tyto splátky splácet. K vrácení i nesplacené části zápůjčky ze zjištěné smlouvy o zápůjčce z [datum] byla žalovaná vyzvána již v oznámení o postoupení pohledávky z [datum] provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalované. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne [datum]) došlo dle soudu nejpozději [datum], a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta proto plynula do [datum]. 4. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle věty první § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Soud nejprve uzavře