8 C 279/2021-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka], sestávající se z částky [částka] jako poskytnuté jistiny úvěru a částky [částka] jako smluvní pokuty (0,1% z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), dále se domáhala částky [částka] označené jako kapitalizovaný úrok, kapitalizovaného zákonného úroku [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru, obchodní sítě [právnická osoba], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši [částka], což stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit částku [částka] spolu s příslušenstvím do [datum]. 2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil a žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, přičemž předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky vyplývá postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze [datum] bylo žalovanému odesláno poštou dne [datum], jak bylo zjištěno z tohoto oznámení a poštovního podacího archu. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně je podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) je aktivně legitimována v tomto řízení. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z písemné smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (věřitel) a žalovaný (klient). Smlouva je opatřena podpisem žalovaného jako klienta, podpis věřitele chybí. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka] hotovostně v prodejnách (tzv. trafiky) [právnická osoba] a.s. a závazek žalovaného úvěr ve výši [částka] splatit, zápůjční úroková sazba byla sjednána 0%, splatnost byla dohodnuta do 30 dnů s možností prodloužení splatnosti až o 11 měsíců za poplatek. Žalovaný podpisem potvrdil, že částku [částka] převzal dne [datum]. Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě, kterou je klient povinen zaplatit věřiteli ve výši 0,1 % denně z jistiny a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku [částka], za první upomínku [částka] po 45 dnech prodlení a [částka] po 120 dnech prodlení. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle odst. 2 citovaného ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě byla původním věřitelem žalovanému dne [datum] v hotovosti poskytnuta částka [částka] na základě smlouvy ze dne [datum], která je však podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. neplatná. Žalobkyně v řízení netvrdila ani nenavrhla důkazy k prokázání, zda její právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. O této povinnosti tvrdit a prokázat soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, soud nemá za prokázáno, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí), tedy věřitel poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda jej bude žalovaný schopen splatit. 13. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. 14. Soud proto uzavírá, že smlouva o úvěru ze dne [datum], je podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z. neplatná. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. 15. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] předal v hotovosti částku [částka], kterou žalovaný dosud nevrátil. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů žádná úhrada nevyšla najevo, žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat částku [částka]. Splatnost tohoto závazku pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění. Žalobkyně neprokázala, že by žalovanéh