14 C 83/2022-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne [datum] (ve znění jeho pozdějších oprav a doplnění a upřesnění) předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 20 674,13 Kč s příslušenstvím (když rovněž žalobou nárokovanou částku 891,70 Kč soud posuzuje jako příslušenství pohledávky - úrok). Veškerá žalobkyní nárokovaná peněžitá plnění vycházela dle žalobkyně ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], která žalobou uplatněné pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyní nárokovaná částka 20 674,13 Kč (+ 891,70 Kč na smluvním úroku, a celkem tedy po jeho připočtení 21 565,83 Kč) představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně danou smlouvou uhradit. Z celkem požadované částky 21 565,83 Kč šlo konkrétně v části rovné částce 15 727,67 Kč o dluh žalovaného na jistině půjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny půjčky 16 000 Kč), a v části rovné částce 5 838,16 Kč o dluh žalovaného na smlouvou sjednaném„ poplatku“ (z původní ve smlouvě sjednané výše tohoto„ poplatku“ 13 376 Kč). Daný poplatek 13 376 Kč pak byl dle obsahu smlouvy složen ze smluvního úroku 2 043 Kč (v sazbě 19,97 % ročně) za dobu od [datum] do [datum] (z něho učinila žalobkyně předmětem řízení částku 891,70 Kč), z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 040 Kč (z něho učinila žalobkyně předmětem řízení částku 1 326,85 Kč), a z poplatku za službu hotovostního inkasa splátek ve výši 8 293 Kč (z něho učinila žalobkyně předmětem řízení částku 3 619,61 Kč). Vedle nárokované částky 21 565,83 Kč na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o půjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 16 046,80 Kč jako kapitalizovaného úroku (kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] a vypočteného sjednanou úrokovou sazbou 19,9753 % ročně z dlužné jistiny 15 727,67 Kč, dále přiznání částky 7 314,45 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (ve výši 7,5 % ročně a vypočteného z dlužné jistiny ve výši 15 727,67 Kč od [datum] do [datum]), a dále úroku ve výši 19,97 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 7,5 % ročně, a to v obou případech jdoucích od [datum] do zaplacení, a v obou případech počítaných opět z dlužné jistiny ve výši 15 727,67 Kč. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o půjčce sjednaná zápůjčka (rovná částce 16 000 Kč) byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému v den podpisu smlouvy o půjčce v hotovosti také vyplacena, a že žalovaný se tuto v uvedené smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 60ti týdenních splátkách po 490 Kč. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaný zavázal těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky 16 000 Kč i sjednaný poplatek 13 376 Kč (včetně smluvního úroku 2 043 Kč). Žalobkyně tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaný uhradil toliko 500 Kč do dne [datum] a pak dne [datum] částku 1 362,11 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 1 974,03 Kč a dne [datum] částku 1 974,03 Kč, a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Žalobu pak žalobkyně podala i s přihlédnutím k jí přijatému právnímu závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena z pohledu z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platně, a to když právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované z údajů získaných o poměrech žalované zejména od žalovaného samého a ověřených právním předchůdcem žalobkyně i prostřednictvím od žalovaného vyžádaných dokladů (jak měly být tyto údaje a doklady obsaženy v „ zákaznické kartě“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud po provedeném dokazování přijal z dále označených důkazů uvedená skutková zjištění, resp. přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Podle něho žalobkyně uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, mezi kterými byla i pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným (i s jejím příslušenstvím) a plynoucí z mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] písemně sjednané (a smluvními stranami podepsané) smlouvy o půjčce [číslo]. To má soud za zjištěné z dané postupní smlouvy, části její přílohy vymezující postupované pohledávky, a potažmo i z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku z [datum] o jeho odeslání ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému. [jméno] smlouvu o půjčce pak podepsali žalovaný (jako zákazník) i právní předchůdce žalobkyně (jako podnikatel podnikající tehdy i v rámci poskytování spotřebitelských úvěrů – zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně). Podpisem dané smlouvy o půjčce žalovaný dle zjištěného obsahu smlouvy o půjčce zejména potvrdil, že na jejím podkladě převzal od uvedené společnosti v hotovosti půjčku 16 000 Kč. Dále v této smlouvě její smluvní strany zejména ujednaly, že se touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně zavazuje žalovanému půjčku za smlouvou vymezených podmínek poskytnout, a žalovaný za smluvených podmínek právnímu předchůdci žalobkyně a v rámci sjednaných 60 týdenních splátek po 490 Kč (s výjimkou poslední ve výši 466 Kč) celkovou dlužnou částku 29 376 Kč (a tedy i spolu s žalobkyní tvrzenými a ve smlouvě dle jejího obsahu skutečně sjednanými úroky 2 043 Kč za smlouvou předvídanou dobu trvání smlouvy a žalobkyní tvrzenými poplatky 3 040 Kč a 8 293 Kč) vrátit. Splatnost poslední sjednané splátky připadala na [datum]. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné půjčky žalovanému (kdy danou smlouvu o půjčce z [datum] uzavíral žalovaný jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně jako profesionál-podnikatel) s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet sjednané týdenní splátky ujednávané půjčky sjednanými 60ti splátkami, resp. že tak učinil na základě dostatečných a dostatečně ověřených informací, ze kterých se k [datum] podávalo, že je zřejmé, že žalovaný bude schopen těchto 60 týdenních splátek řádně splácet. K vrácení i nesplacené části dané půjčky zjištěné smlouvy o půjčce z [datum], a to ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, byl žalovaný dle doložených a provedených důkazů prvně vyzván v oznámení o postoupení pohledávky z [datum] (i toto vzal soud z toho za zjištěné a opět i ve spojení s podacím archem o jeho odeslání žalovanému dne [datum]). Dané oznámení (svým obsahem i výzva k úhradě dluhu) bylo provedeno vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně a k jeho dojití do faktické dispozice žalovaného došlo (při jeho prokázaném odeslání žalovanému dne [datum] a zároveň při pravidelném běhu doručování poštovních zásilek) nejpozději dne [datum]. V dané výzvě stanovená 10ti denní lhůta k plnění proto uplynula do dne [datum] (první pracovní den po 10. dni od [datum]). Jako ke skutečnosti podávající se z obsahu spisu (resp. k tomu, co za řízení vyšlo na jevo) soud přihlédl i k tomu, že dle samotné žalobkyně uhradil žalovaný žalobkyni (případně jejímu právnímu předchůdci) z titulu dané smlouvy o půjčce žalobkyní tvrzenými platbami částku celkem 7 810,17 Kč a v žalobkyní tvrzených dnech. 4. Podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. 8. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 24. 2. 2013, zákona o spotřebitelském úvěru platí, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 451 odst. 1 obč.