16 C 345/2021-23 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží na základě smlouvy o úvěru, uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) a žalovaným formou elektronické komunikace na dálku, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] za poplatek za poskytnutí úvěru [částka] spolu s úroky, jež se žalovaný zavázal věřiteli vrátit v celkové výši [částka] nejpozději do dne [datum]. Žalovaný ale smluvené povinnosti nesplnil a věřiteli ničeho nevrátil. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení úvěrového dluhu, jež požaduje ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce sice dále obecně uvedl, že jeho předchůdce prováděl lustraci (zjišťoval úvěruschopnost) žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů a z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI a EUCB. Konkrétní důkazy v tomto směru ale neoznačil ani nepředložil. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce žalobce spornou pohledávku na žalobce. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z žalobcem předložené písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. S0003920819607400 ze dne [datum] soud zjistil, že v rozporu s § 561 a § 562 o. z. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb. neobsahuje vlastoruční ani zaručený nebo uznávaný elektronický podpis žalovaného. Tzv. jiný elektronický podpis podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb. zase neumožňuje identifikovat jednajícího v závažných právních jednáních, mezi něž smlouva o úvěru beze sporu patří. Ve smlouvě i ve formuláři uvedený„ SMS kód 9dwh“ neumožňuje identifikovat jednajícího, proto nesplňuje ani náležitosti jiného elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. vztahujícího se k závažným právním jednáním. Žalobce tak žádnými důkazy neprokázal, že dne [datum] (ani jindy) uzavřel jeho právní předchůdce právě s žalovaným platnou písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ani podle zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. v platném znění. 5. I v případě, že by byla smlouva o úvěru za předchůdce žalobce i žalovaného řádně podepsána, byla by stejně podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. absolutně neplatná, neboť žalobce konkrétně netvrdil a žádnými důkazy neprokázal, že jeho právní předchůdce splnil povinnost uloženou mu v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. prověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr žalobci vrátit (tzv. úvěruschopnost). Splnění této zákonné podmínky žalobcem musí soud zjišťovat z úřední povinnosti. Žalobce ke svým obecným tvrzením o zjišťování a posuzování úvěruschopnosti žalovaného konkrétně neoznačil žádné důkazy. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o možnosti doplnit skutková tvrzení žaloby v naznačeném směru a konkrétně označit nebo předložit soudu další důkazy. 6. V řízení nebylo žádným věrohodným důkazem prokázáno, zda tvrzená částka [částka] byla dne [datum] skutečně připsána na účet právě žalovaného podle § 1957 odst. 2 písm. a) o.z. Z nikým neverifikovaného formuláře Potvrzení o platbě je pouze zřejmé, že částka [částka] byla„ vydávána“ z účtu předchůdce žalobce a zasílána na konkrétní číslo účtu, u něhož však nebylo uvedeno, komu patří. Připsání částky na účet žalovaného tak, aby s ní mohl disponovat, nebylo prokázáno. 7. I v případě, že by připsání částky [částka] dne [datum] na účet žalovaného bylo prokázáno, neměla by tato skutečnost pro výsledek sporu žádný význam. Z čl. II. úvěrové smlouvy ze dne [datum] totiž vyplývá, že žalovaný se zavázal zaplatit žalobci celkem částku [částka] stanoveným způsobem. Z čl. II. smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávky byly předchůdcem žalobce postupovány na žalobce podle stavu ke dni [datum]. Podle přílohy [číslo] seznamu pohledávek i.d. [číslo] zůstala ke dni [datum] sporná pohledávka nezaplacena pouze ve výši [částka]. Z uvedených údajů vyplývá, že žalovaný uhradil na úvěrový dluh ve výši [částka] ke dni postoupení [datum] celkem částku [částka], tedy více, než žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobce na jistině úvěru. I když žalobce v žalobě zatajil, že žalovaný úvěrový dluh v uvedeném rozsahu uhradil, vyšla tato skutečnost najevo ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejích příloh. Poněvadž žalovaný uhradil žalovanému více, než co obdržel na jistině úvěru, nemohl se žalovaný na úkor žalobce ani bezdůvodně obohatit ve smyslu § 2991 a násl. o.z. Pro nadbytečnost proto soud nevyžadoval od [právnická osoba] žalobcem navržený důkaz výpisem z účtu žalovaného na měsíc červenec 2018. 8. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil možnosti být soudem poučen podle § 118a o.s.ř. o neprokázání oprávněnosti žalobou uplatněného nároku a o možnosti doplnit chybějící žalobní tvrzení a označit další důkazy. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud uzavřel, že žalobce existenci ani oprávněnost uvedeného nároku z titulu tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z. neprokázal. Proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž podle obsahu spisu procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.