19 C 127/2021-71 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] ve znění doplnění (dále také jen„ žaloba“) domáhala po žalované zaplacení částky 61 382 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 691 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 691 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žaloba byla odůvodněna zejména tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu (dále také jen„ rámcová smlouva“), na jejímž základě žalobkyně, jakožto agentura práce, dočasně přidělovala své zaměstnance žalované, jakožto uživatelce, na pozice dělník – obsluha strojů na výrobu mléčných výrobků. Na základě docházek předkládaných žalovanou žalobkyně vystavovala žalované faktury, jimiž účtovala odměnu sjednanou v rámcové smlouvě ve výši 300 Kč za hodinu práce jednoho pracovníka. Konkrétně v říjnu 2019 byli u žalované přiděleni k práci tito zaměstnanci žalobkyně: [jméno] [příjmení], který v době od 1. 10. do [datum] odpracoval 256,5 hodiny; [jméno] [příjmení], která v době od 25. 10. do [datum] odpracovala 40 hodin; [jméno] [příjmení], která v době od 1. 10. do [datum] odpracovala 293 hodiny; [jméno] [příjmení], která v době od 1. 10. do [datum] odpracovala 232 hodiny; [jméno] [příjmení], která v době od 1. 10. do [datum] odpracovala 256,5 hodiny; [jméno] [příjmení], která dne [datum] odpracovala 11,5 hodiny a [jméno] [příjmení], který v době od 22. 10 do [datum] odpracoval 21,5 hodiny. Odměnu za práci vykonanou zaměstnanci žalobkyně pro žalovanou v říjnu 2019 v celkové výši 100 823,25 Kč (včetně daně z přidané hodnoty – dále jen„ DPH“) vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou č. 2019 se splatností k [datum]. Dle této faktury uhradila žalovaná ke dni podání žaloby částku 80 823,25 Kč. Dále v lednu 2020 byli u žalované přiděleni k práci tito zaměstnanci žalobkyně: [jméno] [příjmení], která dne [datum] odpracovala 8 hodin; [jméno] [příjmení], která v době od 1. 1. do [datum] odpracovala 53 hodin a [jméno] [jméno], která v době od 1. 1. do [datum] odpracovala 53 hodin. Odměnu za práci vykonanou zaměstnanci žalobkyně pro žalovanou v lednu 2020 v celkové výši 41 382 Kč (včetně DPH) vyúčtovala žalobkyně žalované dvěma fakturami, a to fakturou č. 2020 znějící na částku 20 691 Kč vč. DPH se splatností k [datum] a fakturou č. 2020 znějící na částku [částka] vč. DPH se splatností k [datum]. Na poslední dvě uvedené faktury žalovaná ničeho neuhradila. Žalobou uplatněná částka se tedy skládá z nedoplatku dle faktury č. 2019 ve výši 20 000 Kč, z nedoplatku faktury č. 2020 ve výši 20 691 Kč a nedoplatku faktury č. 2020 ve výši 20691 Kč. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu neuznávala. Jde-li o tvrzený nedoplatek faktury č. 2019 ve výši 20 000 Kč, tento dle žalované zanikl zápočtem části nároku na náhradu škody, která dne [datum] vznikla žalované zaviněným porušením povinností zaměstnankyní žalobkyně při výkonu sjednané pracovní činnosti pro žalovanou. Konkrétně pracovnice [jméno] [příjmení], dne [datum] při obsluze strojů na výrobu mléčných výrobků závažně porušila technologický postup při paření základní suroviny pro výrobu sýrů a v příčinné souvislosti s tímto porušením došlo ke znehodnocení 226 kilogramů (dále také jen„ kg“) tavírenské suroviny na výrobu sýrů, která byla následně jako surovina nevhodná ke spotřebě či dalšímu zpracování předána k ekologické likvidaci. Celková takto vzniklá škoda činí 53 620,76 Kč a zahrnuje jednak hodnotu znehodnocené tavírenské suroviny v hodnotě 51 980 Kč a jednak náklady na její ekologickou likvidaci ve výši 1 640,76 Kč Cenu za práci zaměstnanců žalobkyně pro žalovanou v lednu 2020 považuje žalovaná za vyfakturovanou v rozporu s rámcovou smlouvou, neboť výkon práce zaměstnanců v lednu 2020 dosáhl pouze polovičního rozsahu oproti rozsahu zahrnutého do faktur č. 2020 a č. 2020, a proto citované faktury nejsou řádným daňovým dokladem pro provedení úhrady. Proti těmto dvěma fakturám pak žalovaná vznesla námitku započtení své pohledávky na doplatek náhrady škody ve zbývající výši 33 620,76 Kč. 3. Žalobkyně nárok žalované na náhradu škody považovala za nedůvodný, neboť u tavírenského stroje pracovalo v daný okamžik více osob a není tedy postaveno na jisto, že právě [jméno] [příjmení] způsobila znehodnocení 226 kg suroviny. O odpovědnosti zaměstnanců žalobkyně přidělených žalované pak nebylo mezi účastnicemi ničeho sjednáno. Nadto výpočet výše škody provedený žalovanou neodpovídá, neboť cena za jeden kilogram suroviny v řešeném případě činí 85,50 Kč, zároveň pak žalovanou uváděné DPH není její ztrátou. 4. Na výzvu soudu žalovaná podáním doručeným soudu dne [datum] ve vztahu k tvrzené škodě doplnila, že na základě rámcové dohody a dohody o dočasném přidělení zaměstnance ze dne [datum] pracovala u žalované zaměstnankyně žalobkyně [příjmení] [jméno], [datum narození]. Dne [datum] [jméno] [příjmení] vykonávala pro žalovanou práci jako obsluha pařicího stroje pro roztavení sýrařské suroviny k dalšímu zpracování – její práce spočívala zejména v průběžném vkládání nařezané suroviny pro paření v množství dle absolvovaného zaškolení do řezačky (vstupní části pařicího stroje), v kontrole optimální naplněnosti šneků (posuvné části zařízení) a kontrole správné teploty vody v pařicím stroji. Do řezačky je možno vkládat primárně novou surovinu pro paření a současně s ní již jednou propařené zbytky suroviny v množství odpovídajícím asi jedné hrsti, o čemž jsou pracovníci proškoleni, neboť při vkládání většího množství již jednou propařené suroviny by mohlo dojít ke znehodnocení veškeré suroviny. Stanovený postup však [jméno] [příjmení] uvedeného dne i přes opakovaná poučení několikrát zásadním způsobem porušila – jednak nedodržela teplotu pro paření, jednak vůbec nebo naopak v nepřiměřeném množství vkládala do stroje již jednou propařenou surovinu. V důsledku uvedeného došlo zčásti ke sražení sýrařské suroviny v množství 226 kg, která nebyla pro další zpracování použitelná a byla následně předána k ekologické likvidaci společnosti [právnická osoba] Incidentu byli přítomni pracovními žalované [příjmení] [příjmení], která [jméno] [příjmení] na chybný postup upozorňovala a situaci řešila, [jméno] [příjmení], která s ohledem na ukrajinský původ tlumočila a situaci také řešila, a [jméno] [jméno], který jakožto vedoucí údržby zařízení kontroloval a opětovně vysvětlil správný postup. [jméno] [příjmení] byla před nástupem do pracovní činnosti poučena a zaškolena, a to jak ústní formou za účasti [jméno] [příjmení], jednatelky žalované [jméno] [příjmení] (ve vztahu k nejčastějším pochybením) a [jméno] [příjmení] (která tlumočila), tak prostřednictvím písemných materiálů označených jako„ klobouk“ včetně překladu do ukrajinského jazyka. Proškolení technologií strojní části zajišťoval [jméno] [jméno]. Za vzniklou škodu v celkové výši 53 620,76 Kč vč. 15% DPH pak žalovaná shodně s již výše uvedeným označila znehodnocenou tavírenskou surovinu na paření s 35% obsahem tuku v množství 226 kg, kterou dne [datum] zakoupila od [právnická osoba] [obec], spol. s r. o., a jejíž hodnotu stanovila na 200 Kč bez 15% DPH za 1 kg, a to dle cenové kalkulace nákladů na výrobu 1 kg sýra zahrnující nákup vstupní suroviny (81,94 Kč za 1 kg), náklady na energie a vodu, dopravu, mzdy a ostatní – to vše v celkové hodnotě 51 980 Kč; a náklady na ekologickou likvidaci u společnosti [právnická osoba], ve výši 1 640,76 Kč včetně 21% DPH, které žalovaná uvedené společnosti uhradila bezhotovostně dne [datum] (doplnění žalované ze dne [datum] doručené soudu dne [datum]). 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Z písemné Rámcové smlouvy (shodně s výše uvedeným dále jen„ rámcová smlouva“), datované ke dni [datum], bylo zjištěno, že žalobkyně v postavení agentury práce (viz článek I. odst. 4 rámcové smlouvy) a žalovaná v postavení uživatele rámcovou smlouvu uvedeného dne podepsaly (a tím ji uzavřely – uzavření rámcové smlouvy nebylo mezi účastnice sporným). Předmětem rámcové smlouvy bylo dočasné přidělování zaměstnanců žalobkyně a zajišťování dalších služeb dle požadavků žalované ve smyslu § 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákoník práce“). Účastnice se dohodly, že mezi sebou uzavírat jednotlivé dohody o dočasném přidělení zaměstnanců, kteří budou dle požadavku žalované vykonávat pomocné práce bez odborné kvalifikace, přičemž zaměstnanci mohou být také příslušníky zemí mimo Evropskou unii při splnění zákonných povinností pro výkon pracovní činnosti na území [země] (článek I. rámcové smlouvy). Rámcová smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku, tj. do [datum], s automatickou prolongací (článek II. rámcové smlouvy). [obec] výkonu práce zaměstnanců bylo sjednáno v sídle žalované na adrese [adresa žalované] 1 rámcové smlouvy). Na základě článku V. rámcové smlouvy byla žalovaná oprávněna zaměstnancům žalobkyně přidělovat prac