11 C 234/2021-125 — Okresní soud v Přerově

1. Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 253.000 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,05 % denně, a to z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 11.000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 33.000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 123.546,36 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. V důvodech podaného odvolání uvedl, že od počátku řízení tvrdil, že žalobkyně potřebovala byt spolu s dalšími byty pronajmout třetí osobě, a to [právnická osoba] spol. s r. o., což se v řízení i potvrdilo doloženou nájemní smlouvou, kterou se byty v předmětném domě ve vlastnictví žalobkyně pronajímají s účinností od [datum] této společnosti jako nájemci. Poukázal na to, že by sotva měl vědomost o této společnosti, jako o nájemci, pokud by v důsledku toho nepřišel o do té doby sjednaný nájem. Dále k důkazu doložil, že bylo provedeno jeho odhlášení dodávek elektrické energie k předmětnému bytu ze dne [datum]. Dále doložil novou nájemní smlouvu, kterou uzavřel s [jméno] [příjmení] [datum] a touto smlouvou je potvrzena vůle žalovaného předmětný byt žalobkyně k ukončení nájemní smlouvy, k datu [datum] dále neužívat. Konečně poukázal na předložený listinný důkaz – potvrzení o vkladu na účet ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že na účet [jméno] [příjmení] číslo účtu [bankovní účet] (účet shodný s účtem nájemní smlouvy) [datum] vložil [příjmení] [příjmení] (jednatel žalobkyně) částku ve výši 26.156 Kč a poplatek ve výši 75 Kč a účelem platby je uvedeno„ kauce, 2x nájem, služby 03, [celé jméno žalovaného], [právnická osoba]“. K tomu žalovaný uvedl, že žalobkyně mu v únoru sdělila, že pronajatý byt, který je předmětem této právní věci potřebuje od března 2020 k pronájmu pro Adecco a dohodli se na skončení nájmu k datu [datum], a tak si v součinnosti se žalobkyní zajistil nájem bytu u paní [příjmení]. S ohledem na to, že žalovaný měl u žalobkyně nájemné v důsledku své pracovní činnosti pro ni nájemné„ předplaceno“ a bylo by jinak zohledněno v následujících měsících, uhradil za žalovaného [příjmení] [příjmení], jednatel žalobkyně, z vlastních prostředků kauci a nájemné za 2 měsíce ve vztahu k novému pronajímateli. Tato částka – uvedená v potvrzení o vkladu na účet [datum] odpovídá dohodnutému nájemnému a kauci sjednaným v bodě IV. 9 nové nájemní smlouvy. Nelze si situaci vysvětlit, jinak, než že došlo k ukončení nájmu bytu dohodou, protože žalobkyně byt potřebovala a žalovaný měl v danou dobu veškeré nájemné uhrazeno. Pokud by byla verze žalobkyně správná, znamenalo by to, že měl v danou dobu (k datu [datum]) na nájemném dlužit částku 130.000 Kč za celých 12 měsíců, přesto jednatel žalobkyně jako zaměstnavatel žalovaného z vlastních prostředků poskytl dalších 30.000 Kč na pronájem bytu od třetí osoby. K okolnostem hrazení nájemného žalovaným žalobkyni za období od [datum] do [datum] uvedl, že z předložené dohody o srážkách ze dne [datum] vyplývá, že si [právnická osoba] (zaměstnavatel žalovaného) mohl ze mzdy žalovaného„ srážet nájemné za ubytování ve výši 13.800 Kč“. Nájemní smlouvu uzavírala jako pronajímatel žalobkyně, přesto je se společností [právnická osoba] uzavírána dohoda o srážkách ze mzdy pro nájemné za ubytování, na což poukazuje žalovaný z toho důvodu, že vše se žalobkyní v daném období fungovalo na bázi ústní dohody, že žalovaný byl zaměstnancem jedné společnosti a další za něj platila takzvaně na dohodu, pronajímala mu byt. Dělo se vše podle toho, co bylo pro majitele shledáno jako daňově a jinak výhodné. Z počátku období v rozmezí 4/ 2019 – 8/ 2019 včetně, měl žalovaný mzdu ve výši 20.000 Kč a více. Tomu odpovídala mzda vyplacená [datum] ve výši 19.295 Kč, [datum] ve výši 20.678 Kč, [datum] ve výši 22.738 Kč, [datum] částka 19.405 Kč a [datum] v částce 23.545 Kč. V měsíci září byla podepsána dohoda o srážkách ze mzdy a každý měsíc obdržel na účet částky daleko nižší, a to z důvodu, že zaměstnavatel provedl srážku na nájemné. V září 2019 mu byla vyplacena částka 13.698 Kč, v říjnu 2019 částka 14.000 Kč, stejná částka byla vyplacena [datum] a [datum], dále v lednu 2020 byla vyplacena částka 13.820 Kč, v únoru 2020 částka 13.940 Kč a v březnu 2020 částka 14.327 Kč. V září 2019 i přes doloženou srážku ze mzdy obdržel na účet dalších 13.698 Kč a dělo se tak i v dalších měsících, když částky vyplacené v uvedeném období se liší pouze v řádech stokorun. Dále doložil mzdový výměr z [datum], kde má od zaměstnavatele stanovenou mzdu ve výši 20.000 Kč, což by znamenalo při tehdejší výši daně a odvodech čistou mzdu ve výši 15.850 Kč. Od září 2019 dostával na účet jen částku 9.500 Kč a na základě dohody o provedení práce obdržel dalších 4.250 Kč. Uvedené tvrdí i přes skutečnost, že nájemné bylo sjednáno částkou 11.000 Kč a zálohy za služby ve výši 2.800 Kč. Nicméně dle žalovaného je třeba si uvědomit, že pokud by byla zaměstnavatelem v důsledku provedených srážek nájemného placena mzda o cca 6.000 Kč měsíčně nižší, než původně, tak jeho zaměstnavatelé„ ušetřili“ nemalé prostředky měsíčně na tzv. odvodech. Nemůže obstát tvrzení žalobkyně, že nájemné od počátku nájemního vztahu nezaplatil a žalobkyně toto tolerovala a měsíčně hradila mzdu žalovanému, přičemž sledovala, jak jeho dluh narůstá až do částky ve výši čtvrt milionu Kč. A ještě zaměstnavatel žalovanému v březnu 2020 poskytl více než 25.000 Kč na zajištění nového/jiného bydlení, ačkoliv podle tvrzení žalobkyně dlužil na nájemném cca 130.000 Kč. Přisvědčil okresnímu soudu, že předložil ke své verzi pouze nepřímé důkazy, ovšem tyto důkazy v jejich spojení a vysvětlení, které učinil, umožňují jediný skutkový závěr, že dohodou mezi účastníky došlo k ukončení nájmu předmětného bytu k [datum] a že měl nájemné na tento byt za předchozí období dokonce„ předplaceno“. Domáhal se, aby krajský soud změnil napadený rozsudek a žalobu zamítl. 3. K odvolání žalovaného se vyjádřila do protokolu soudu žalobkyně. V budovách, ve kterých měla [právnická osoba] místnosti pronajaté, je mnoho prostor a není důvod, proč by se žalovaný neměl dozvědět o přítomnosti této společnosti jako nájemce těch prostor jinak. Co se týká nájemní smlouvy s paní [příjmení], tato byla doložena až po koncentraci řízení a nemělo k ní být přihlíženo. Odhlášení elektřiny v bytě pronajatém žalobkyní žalovanému nic neprokazuje ve vztahu k jakékoliv platbě nájemného nebo jiné relevantní skutečnosti v tomto řízení. Jestliže [příjmení] [příjmení] měl osobně zaplatit na účet paní [příjmení] nějakou finanční částku, takto zjevně nesouviselo s jakoukoliv společností, ani to nevylučuje, že by žalovaný nemohl mít současně dva byty nebo více nájmů. Jednatel žalobkyně je jednatelem v několika společnostech s mnoha zaměstnanci a není v jeho silách, aby měl přehled o celkovém ekonomickém stavu hospodaření. Nelze z jeho platby vyvozovat domněnky, které činí žalovaný. Srážky ze mzdy, o nichž se zmiňuje žalovaný nejsou prokázány jakýmkoliv výpisem z účtu, k němuž tvrzení přišla až po koncentraci. Navíc z vyjádření žalobkyně a zbylých dvou společností, u kterých byl žalovaný zaměstnancem, se nepodává, že by jiné než jedna uvedená srážka byla provedena, jinak ty výpisy z účtu nic nového nepřinášejí, a to hodnoceny jednotlivě ani v kontextu s jakýmikoliv jinými důkazy. Žalovaný využívá jistých korelací, které z velké části dovozuje, tyto však nic neprokazují. V řízení bylo prokázáno, že nedošlo k písemnému oznámení o tom, že by jedna ze stran nájemní smlouvy již neměla dále zájem na prodloužení nájemní smlouvy, proto nájemní smlouva byla prodloužena, nemohlo dojít ani k ukončení smlouvy dohodou, jelikož nájemní smlouva též požadovala písemnou formu. 4. Odvolání žalovaného je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, obsahuje i způsobilé odvolací důvody ke skutkovým závěrům soudu prvého stupně, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 206, § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace dospěl k závěru,