16 C 166/2022-64 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 27.934,40 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum] č. 6 2018 poskytl jeho právní předchůdce [právnická osoba] [obec] (dále jen předchůdce žalobce nebo žalobce) žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 34.600 Kč dohodnutým způsobem. Žalovaná ale své smluvní závazky nesplnila a na úvěrový dluh vrátila věřiteli pouze částku 16.400 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka postoupena z právního předchůdce na žalobce s účinností ke dni [datum]. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužnou částku ve výši 27.934,40 Kč představující neuhrazenou jistinu úvěru 18.200 Kč a smluvní pokutu ve výši 9.734,40 Kč s příslušenstvím žalobci dosud nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z písemné smlouvy o úvěru ze dne [datum] č. 6 2018 ve znění Předpisu splátek soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] se zavázal poskytnout žalované jako spotřebiteli bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20.000 Kč, jež se žalovaná zavázala předchůdci vrátit spolu s úroky ve výši 28% z jistiny, s poplatkem za uzavření smlouvy 800 Kč, s poplatkem za správu úvěru ve výši 4.400 Kč a s poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3.800 Kč, celkem částku 34.600 Kč, formou 13 měsíčních splátek po 2.600 Kč splatných k 2. dni každého měsíce, při roční úrokové sazbě 63,36 % ročně a RPSN 166,07 %. V čl. V. bodu 2 smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátek řádně a včas má předchůdce žalobce právo vyzvat dlužníka k úhradě dluhu a pokud tak neučiní do 30 dnů, je věřitel oprávněn úvěr zesplatnit. V případě prodlení s úhradou splátek nebo zesplatněné jistiny se žalovaný zavázal zaplatit předchůdci žalobce podle čl. V. bodu 4 smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Smlouva byla dne [datum] podepsána zástupcem předchůdce žalobce a žalovanou. 5. Pokud jde o vzájemné plnění, podle čl. I. bodu 2 smlouvy potvrdila žalovaná svým podpisem převzetí částky 20.000 Kč v hotovosti. Podle tvrzení žalobce a podle přehledu splátek předloženého žalobcem žalovaná uhradila v období od [datum] až [datum] v 7 splátkách celkem částku 16.400 Kč. 6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením sporné smlouvy, soud z žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne [datum] zjistil, že žalovaná je zaměstnána u firmy [právnická osoba] [obec], je vdaná, v domácnosti jsou 2 výdělečné osoby (druhá osoba není konkretizována), má 2 děti do 15 let, od zaměstnavatele pobírá mzdu ve výši 16.841 Kč měsíčně. V další rubrice je uvedeno, že celkové příjmy domácnosti jsou ve výši 44.661 Kč, aniž by bylo konkrétně uvedeno a doloženo, jaká další osoba přispívá na vedení domácnosti a od koho pochází tyto další příjmy. Jako jediné byly zkoumány předložené výplatní pásky žalované, podle nichž měla v říjnu 2017 čistou mzdu 17.482 Kč, v listopadu 2017 celkem 16.454 Kč a v prosinci 2017 celkem 16.587 Kč. Prokazatelně zjištěný je průměrný měsíční příjem žalované za uvedené 3 měsíce ve výši 16.841 Kč. Nic více. Žádné další příjmy nebyly zjišťovány ani ověřovány. Jako výdaje žalovaná uvedla částku za bydlení ve výši 3.800 Kč, za energie 1.480 Kč, za stravování 8.000 Kč, za ostatní výdaje 480 Kč Žalovaná dále splácela předchozí úvěry ve výši 4.225 Kč měsíčně. Průměrné měsíční výdaje žalované činily částku 17.985 Kč. Doloženy byly pouze výdaje ve výši 480 Kč jako zálohy na plyn pro [právnická osoba] a změna předpisu úhrad za bydlení ve výši 3.800 Kč adresovaná [jméno] [příjmení]. Další výdaje, a to ani za předchozí závazky z úvěrů ani zápůjček, nebyly doloženy. Z finanční analýzy předchůdce žalobce a z přiloženého credit scooringu soud zjistil, že pro účely výpočtu scooringu měla mít žalovaná příjem 16.841 Kč měsíčně (což bylo doloženo). Žalovaná měla mít měsíční výdaje pouze ve výši 11.343 Kč, což je v rozporu s údaji uvedenými v žádosti o úvěr, podle níž měla mít žalovaná průměrné měsíční výdaje ve výši 17.985 Kč. Výdaje žalované zjevně přesahovaly její příjmy. Finanční analýza není podložena skutečně zjištěnými údaji o tom, v jaké výši a vůči komu splácela žalovaná předchozí závazky z úvěrů a zápůjček ani která konkrétní osoba a v jaké výši přispívala do společné domácnosti a z jakých zdrojů a zda měla také závazky z předchozích úvěrů a zápůjček. Z žalobcem předložené listiny o změně předpisu úhrad za bydlení ve výši 3.800 Kč by bylo možno předpokládat, že žalovaná žila s [jméno] [příjmení]. Z žádných dalších podkladů ale nelze zjistit výši jeho příjmů ani výši jeho závazků. Přitom z přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že spolu s pohledávku vůči žalované je na žalobce postupována mimo jiné i další pohledávka předchůdce vůči [jméno] [příjmení], zřejmě partnerovi žalované. O této významné skutečnosti se žalobce vůbec nezmiňuje. Finanční analýza a credit scooring předchůdce žalobce představuje vědecké dílo vypracované na základě částečně fiktivních (nepravdivých) údajů. Z těchto podkladů nemohl předchůdce žalobce jako údajný profesionál v oboru úvěrování provést objektivní zhodnocení úvěruschopnosti žalované, což sám musel vědět. Navíc ze skutečnosti, že samotnou žalovanou tvrzené výdaje přesahovaly její tvrzené příjmy musel mít předchůdce žalobce objektivně obavu, že žalovaná nebude schopna poskytnutý úvěr bez problémů splácet, což se ostatně potvrdilo. 7. Z notářského zápisu č.j. NZ 1054/2018 notářky v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] zakoupila část závodu společnosti [právnická osoba] [obec] – divizi spotřebitelských úvěrů, a na tomto základě došlo ke dni [datum] k převodu (přechodu) sporné pohledávky z předchůdce žalobce na [právnická osoba] Ze smlouvy ze dne [datum] ve znění příloh a dodatků soud dále zjistil, že sporná pohledávka byla postoupena z předchůdce [právnická osoba] na žalobce. Současně byla na žalobce převedena i jiná pohledávka předchůdce vůči [jméno] [příjmení] [jméno] postoupení pohledávky informoval [právnická osoba] žalovanou dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do dne [datum] pod pohrůžkou soudního vymáhání. Podle podacího lístku předal žalobce výzvu k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v únoru 2018 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že [právnická osoba] požadovala úrokovou sazbu 14,4 % ročně, [právnická osoba] požadovala úrokovou sazbu 13,16 % ročně a [právnická osoba] požadovala úrokovou sazbu do průměrné výše 15,75 % ročně. Průměrná úroková sazba bankovních domů činila v rozhodném období 14,43 % ročně. 9. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům. 10. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018). 12. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ pře