16 C 66/2023-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky 67.680 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] [obec] (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) uzavřel s žalovanou ve dnech [datum] a [datum] celkem 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejichž dohodnuté podmínky žalovaná nesplnila, proto předchůdci žalobce vznikl nárok na zaplacení požadovaného dluhu včetně příslušenství. Pokud jde o první smlouvu o úvěru ze dne [datum], [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 27.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 51.030 Kč v 78 týdenních hotovostních splátkách po 655 Kč (2.620 Kč měsíčně), počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná ale své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku 4.250 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení dlužné dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 27.000 Kč a dlužných poplatků ve výši 18.180 Kč včetně příslušenství. Pokud jde o druhou smlouvu úvěru ze dne [datum], [číslo] tak na jejím základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 17.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci žalobce vrátit v celkové výši 30.600 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách po 510 Kč (2.040 Kč měsíčně), počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná ale své smluvní závazky nesplnila a předchůdci žalobce vrátila pouze částku 9.700 Kč. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení dlužné dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 16.255,79 Kč a dlužných poplatků ve výši 4.644,51 Kč včetně příslušenství. Na výzvu soudu žalobce v doplnění žaloby ze dne [datum] popsal, jak jeho právní předchůdce s odbornou péčí profesionála v oboru úvěrování zjišťoval a posuzoval úvěruschopnost žalované podle § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. Smlouvou ze dne [datum] postoupil předchůdce obě sporné pohledávky na žalobce. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužnou částku předchůdci ani žalobci nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z první písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] ve znění smluvních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 27.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci vrátit spolu s poplatkem za administrativu ve výši 5.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 14.040 Kč a s úroky ve výši 4.590 Kč, tj. v celkové výši 51.030 Kč, při RPSN 158,04 %, formou 78 týdenních splátek po 655 Kč (2.620 Kč měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná do 7 dnů od uzavření smlouvy a každá následující splátka nejpozději do konce následujícího týdenního období. V čl. 5 bodech 1, 2 a 3 smluvních podmínek se strany mimo jiné dohodly, že v případě prodlení žalované se zaplacením příslušné splátky vznikne předchůdci právo mimo jiné požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny spolu se zákonnými úroky z prodlení, úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, náhradu nákladů za vymáhání pohledávky ve výši 2.000 Kč i nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním Podle zákaznické karty ze dne [datum] měla žalovaná bydlet na jiné adrese [adresa žalované], měla mít příjem od ČSSZ [obec] za mateřskou dovolenou ve výši 15.266 Kč. Její údajný partner nebyl nijak označen a jeho údajný příjem 13.229 Kč měsíčně nebyl nijak konkretizován ani doložen. Prokazatelné příjmy žalované byly pouze ve výši 15.266 Kč jako dávky za mateřskou dovolenou. Celkové měsíční náklady žalované činily částku 6.500 Kč na bydlení, 10.000 Kč na osobní výdaje a 2.295 Kč na splácení dluhů z úvěrů nebo zápůjček vůči předchůdci žalobce, když celková částka dluhu měla být ve výši 25.600 Kč. Zástupce předchůdce měl údajně kontrolovat pouze neoznačené výplatní pásky za neuvedené období a neoznačené složenky za neoznačenou dobu, nic více. Žalovaná měla tudíž vynakládat měsíčně minimálně částku 18.795 Kč, což je o 3.529 Kč více, než činil její příjem. Z žalobcem předložených neúplných údajů a listin tak prokazatelně vyplývá, že jeho předchůdce pravdivost údajů o údajných měsíčních příjmech ani o reálných měsíčních výdajích žalované v rozhodné době vůbec nezjišťoval ani neověřoval a z předložených listin je zřejmé, že žalovaná měla měsíčně vyšší výdaje, než činily její příjmy, a již z toho důvodu musely objektivně vzniknou důvodné pochybnosti o tom, zda v rozhodnou dobu byla schopna bez problémů splácet poskytnutý úvěr. 5. Z druhé písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo] ve znění smluvních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 17.000 Kč, který se žalovaná zavázala předchůdci vrátit spolu s poplatkem za administrativu ve výši 3.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.800 Kč a s úroky ve výši 3.400 Kč, tj. v celkové výši 30.600 Kč, při RPSN 206,15 %, formou 60 týdenních splátek po 510 Kč (2.040 Kč měsíčně), přičemž první splátka měla být splatná do 7 dnů od uzavření smlouvy a každá následující splátka nejpozději do konce následujícího týdenního období. V čl. 5 bodech 1, 2 a 3 smluvních podmínek se strany mimo jiné dohodly, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky vznikne předchůdci právo mimo jiné požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny spolu se zákonnými úroky z prodlení, úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, náhradu nákladů za vymáhání pohledávky ve výši 2.000 Kč i nákladů vynaložených v souvislosti se soudním vymáháním. Podle zákaznické karty ze dne [datum] měla mít žalovaná bydlící na jiné adrese [adresa žalované]. Tento druhý údajný příjem nebyl ničím konkretizován ani doložen. Prokazatelné příjmy žalované byly pouze ve výši 13.000 Kč jako dávky mateřské dovolené. Celkové měsíční náklady žalované činily částku 3.800 Kč na bydlení, a 7.000 Kč na osobní výdaje. Žádné další výdaje na vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti, na splátky dalších dluhů či na jiné výdaje žalovaná neměla. Zástupce předchůdce měl údajně kontrolovat pouze doklad o přiznání mateřské nebo rodičovské a neoznačené složenky za neoznačenou dobu, nic více. Žalovaná měla tudíž vynakládat měsíčně minimálně částku 10.800 Kč. Z žalobcem předložených neúplných údajů a listin prokazatelně vyplývá, že jeho předchůdce pravdivost údajů o údajných měsíčních příjmech ani o reálných měsíčních výdajích žalované v rozhodné době vůbec nezjišťoval ani neověřoval a z předložených údajů a listin je zřejmé, že žalovaná neuvedla věrohodné a úplné výdaje na bydlení, když částka 3.800 Kč za nájemné, elektriku, plyn, odpadky, telefon, internet, dopravu, koníčky se jeví jako značně podhodnocené. Žalovaná dále viditelně zatajila výdaje na výživu 1 nezletilého dítěte. Na základě neúplných a nevěrohodných údajů žalované musely objektivně vzniknout důvodné pochybnosti o tom, zda v rozhodnou dobu byla schopna bez problémů splácet poskytnutý úvěr. Z předložených údajů a listin je nepochybně zřejmé, že si žalobce pravdivost poskytnutých údajů žalované neověřoval ani nezkoumal a proto v rozhodnou dobu musel mít objektivní pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr vrátit. 6. Ze sdělení bankovních ústavů soud dále zjistil, že v rozhodném období u obdobných úvěrů sjednávala [právnická osoba] v září 2018 úrokovou sazbu ve výši 16,9 % a v listopadu 2018 úrokovou sazbu ve výši 13,9 %, [jméno] [příjmení] bank sjednávala v září 2018 úrokovou sazbu ve výši 15,9 % a v listopadu 2018 v průměrné výši 18,15 % a 12, 65 % a [právnická osoba] sjednávala úrokovou sazbu v listopadu 2018 ve výši 18,4 %, přičemž v září 2018 tato banka tak malé úvěry neposkytovala. Průměrná úroková sazba uvedených bankovních ústavů byla v září 2018 ve výši 16,4 % a v listopadu 2018 ve výši 15,77 %. Ze smluv o úvěru je však zřejmé, že žalobce za poskytnutí úvěru podle smlouvy ze dne [datum] ve výši 27.000 Kč požadoval poplatky a úroky v souhrnné výši 24.030 Kč, což činí 89 % z jistiny úvěru, a za poskytnutí úvěru podle smlouvy ze dne [datum] ve výši 17.000 Kč požadoval poplatky a úrok v souhrnné výši 13.600 Kč, což činí 80 % z jistiny úvěru. Z úřední činnosti je soudu známo, že souhrnné poplatky v obdobné procentní výši sjednává předchůdce žalobce se spotřebiteli dlouhodobě zcela běžně. 7. Soud dále zjistil, že smlouvou ze dne [datum] včetně příloh byly obě sporné pohledávky vůči žalované postoupeny z předchůdce žalobce na žalobce, o čemž měla být žalovaná informována dopisem předchůdce žalobce ze dne [datum], zasílaným na adre