8 C 267/2020-186 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic k nemovitostem označeným ve výroku I. v katastrálním území a obci [obec] (dále též„ předmětné nemovitosti“). Žalobkyně měla (v době podání žaloby) ve svém výlučném vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo], žalovaná 1) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] a žalovaná 2) spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] (společně dále jen jako„ předmětné spoluvlastnictví“) na těchto nemovitostech. Žalobkyně nechce nadále v předmětném spoluvlastnictví setrvat, rozdělení společné věci není dobře možné, protože společná věc by nadále nemohla plnit svůj účel, neboť by se podstatně snížila její hodnota, a k jejímu rozdělení by byla nutná realizace rozsáhlých a nákladných stavebních úprav. Žalobkyně s rozdělením společné věci nesouhlasí a pro její rozdělení není ochotna činit žádné investice. Žalované neprojevily zájem o přikázání společné věci do svého výlučného vlastnictví a nedoložily, zda jsou schopny uhradit přiměřenou náhradu ostatním spoluvlastníkům. Žalobkyně nemá zájem o přikázání společné věci do jejího výlučného vlastnictví, navrhla proto, aby předmětné spoluvlastnictví soud vypořádal prodejem společné věci ve veřejné dražbě za současného rozdělení výtěžku zpeněžení mezi účastníky řízení dle výše jejich spoluvlastnických podílů. 2. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení částečně zastaveno ve vztahu k žalované 2) [jméno] [příjmení] z důvodu zpětvzetí žaloby, když žalovaná 2) již není podílovým spoluvlastníkem, neboť svůj spoluvlastnický podíl převedla na žalobkyni. Podle návrhu kupní smlouvy soud zjistil, že žalovaná 2) prodala v průběhu tohoto řízení svůj spoluvlastnický podíl id. [číslo] žalobkyni za kupní cenu 35 000 Kč. 3. Z obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byla [celé jméno žalované], zbavena způsobilosti k právním úkonům pro duševní poruchu (nyní označováno jako omezení ve svéprávnosti). V následujících obdobích docházelo ke změnám v osobách stálých opatrovníků [celé jméno žalované], kdy se střídali její synové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] byl tehdejší opatrovník [jméno] [příjmení] zproštěn funkce opatrovníka a jejím opatrovníkem bylo ustanoveno [územní celek]. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] bylo [územní celek] odvoláno z funkce opatrovníka [jméno] [celé jméno žalované] a jejím opatrovníkem byl jmenován [jméno] [příjmení], který je jím doposud. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žalované omezena svéprávnost tak, že není způsobilá právně jednat v žádné oblasti, vyjma běžných záležitostí každodenního života, vyjma nakládání s finančními prostředky a movitými věcmi do částky 5 000 Kč měsíčně a vyjma výkonu volebního práva. Naposledy rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], úprava svéprávnosti byla změněna tak, že žalované byla omezena svéprávnost tak, že není způsobilá právně jednat v žádné oblasti, vyjma běžných záležitostí každodenního života a vyjma nakládání s majetkem v hodnotě do 5 000 Kč a finančními prostředky do 5 000 Kč měsíčně a jejím opatrovníkem byl jmenován opět [jméno] [příjmení]. 4. Žalovaná, zastoupena ustanoveným zástupcem z řad advokátů ve vyjádření k žalobě uvedla, že podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze strany žalobkyně představuje zjevné zneužití práva ve smyslu ust. § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, když i případné vydání rozsudku soudu, kterým by bylo žalobě vyhověno, reálně nepovede k výsledku, který formálně žalobkyně deklaruje jako svůj cíl, tedy že nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnictví. Žalobkyně před podáním žaloby toliko zaslala předžalobní upomínku žalované 1), nesnažila se reálně se žalovanou 1) dohodnout či ji kontaktovat např. osobně v místě bydliště. S tímto jejím pouze formálním přístupem pak koresponduje postup v e-mailové a telefonické komunikaci se stálým opatrovníkem žalované 1), která byla právním zástupcem žalobkyně vedena po podání žaloby. Žalovaná 1) opakovaně prostřednictvím svého stálého opatrovníka vyjevila zájem odkoupit podíl od žalobkyně, s ohledem na absenci finančních prostředků, ale navrhovala, že by kupní cenu za podíl splácela v měsíčních splátkách 8 000 Kč měsíčně po dobu 10 let, což stálý opatrovník odmítl, neboť mj. požadovaná částka 960 000 Kč rozhodně neodpovídá obvyklé ceně spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo], který na pozemku parc. č. st. [číslo] v kat. území [obec] vlastní žalobkyně. Prakticky současně s podáním žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, dne [datum] podala žalobkyně proti žalované 1) návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 65 014,15 Kč s příslušenstvím, která měla údajně představovat nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalované vznikat užíváním nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Na základě shora popsaného elektronického platebního rozkazu je vedena Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., soudním exekutorem [exekutorský úřad] [město] exekuce na majetek žalované 1), a to pod sp. zn. [spisová značka]. S ohledem na to, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví lze v rámci tzv. širšího vypořádání vyřešit i právě nároky na vydání bezdůvodného obohacení, které může vznikat užíváním nemovitosti některým spoluvlastníkem nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je evidentní, že žalobkyně měla tento nárok řešit společně s vypořádáním, tedy v žalobě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Její jednání však bylo a je účelové, kdy smyslem rozdělení obou řízení je snaha o zvyšování náhrady nákladů řízení. I když je obecnými soudy judikováno, že vydání rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání to, je-li na majetek některého ze spoluvlastníků nařízena exekuce, tak prakticky deklarovaný cíl – zrušení podílového spoluvlastnictví, nebude v reálu dosažen; i když se na základě vydaného rozsudku o zrušení spoluvlastnictví, kterým bude zároveň nařízena dražba věci, bude dražba konat, je vysoce nepravděpodobné, že by k prodeji věci v takové dražbě došlo a odkázal na judikaturu (rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] uveřejněný v časopise Soudní judikatura ročník 2007, [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tedy podle žalované se sotva najde někdo, kdo by za draženou věc chtěl zaplatit, aby následně sám čelil prodeji části nabyté věci v exekuci. Žalovaná 1) v domě v předmětné nemovitosti, bydlí, když se svým tehdejším manželem kupovali tento dům před 30 lety, je tak na prostředí domu a okolí zvyklá, má k němu téměř citový vztah a chce v tomto domě bydlet i nadále. Bydlení v předmětném domě ji vyhovuje i z hlediska normálních vztahů se sousedy. Pokud by žalobě bylo vyhověno a pokud by byl dům prodán, pak žalovaná 1) skončí prakticky na ulici, neboť nemá jiných možností, jak si sama zajistit potřebu bydlení a nemá, kam jít. K tomu je nutno také uvést, že to byla žalovaná 1) kdo zafinancoval v blízké minulosti podstatné opravy a úpravy domu, kdy se zcela podstatně zlepšila úroveň bydlení v tomto domě (mj. zavedení vody a el. energie do domu). Žalovaná tedy měla a má zájem na tom, aby nabyla celý předmět do spoluvlastnictví a zajistila si tak možnost v domě [adresa] bydlet i nadále a dožít zde. V důsledku situace, do které jí dostala žalobkyně elektronickým platebním rozkazem [příjmení] [okres] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jsou z důchodu, který je žalované 1) vyplácen, prováděny srážky ve výši cca 2 000 Kč měsíčně, a žalované 1) tak v současnosti nezbývají prostředky, které by na splátky vypořádacích podílů mohla použít. Z tohoto důvodu lze uzavřít, že požadavek žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přichází ve zcela nevhodnou dobu ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 občanského zákoníku a je tak dalším důvodem pro zamítnutí žaloby. 5. K možnosti rozdělení věci žalovaná shodně s žalobkyní uvedla, že předmět spoluvlastnictví nelze rozdělit. [příjmení] pozemku v uliční čáře činí cca 5,70 m, tedy dům [adresa], který je jeho součástí, je stejně široký, když se jedná o řadovou zástavbu. S ohledem na jediný veřejný přístup k nemovitosti právě z ulice – komunikace na pozemku parc. [číslo] by tedy vertikální rozdělení nemovitosti muselo být provedeno tak, že by byl dům dělen kolmicí na uliční čáru a tedy by vznikly dvě extrémně úzké stavby s vnitřním šířkou (po odpočítání zdí – cca 70 cm) každé z nich pouze cca 2,4 až 2,5 metrů. Takový rozměr by sice teoreticky splňoval požadavky technické normy ČSN 73 [číslo] (ob