9 C 5/2023-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 37 908,31 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy byla prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posoudili příjmy a výdaje žalované, a další informace (věk, zdroj příjmu, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení atd.), nahlíží do externích úvěrových registrů. Sjednaný úvěrový rámec činil 38 329 Kč s tím, že žalovaná se zavázala hradit měsíční splátku ve výši 4 % z dlužné částky. Splatnost byla dohodnuta na každého 20. dne v měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala žalovaná částku 55 529 Kč a celkem doposud uhradila částku 27 542 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobkyně proto využila svého práva zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Zesplatnění nastalo ke dni [datum], a to dopisem ze dne [datum], jímž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná celkem na úvěr uhradila 21 416 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkem částky 37 908,31 Kč. [příjmení] 36 391,31 Kč představuje součet neuhrazených položek a zesplatněnou jistinu úvěru. [příjmení] 117 Kč představuje poplatky za vedení účtu ve výši 39 Kč měsíčně splatný [datum], [datum] a [datum]. [příjmení] 400 Kč představuje dlužné poplatky za vymáhání, které byla sjednány v čl. 9 smlouvy a a částka 1 000 Kč smluvní pokutu podle čl. 9 smlouvy v případě prodlení žalované s úhradou splátky. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 5 316 Kč, tj. ve výši 26,28 Kč z částky 36 391,31 Kč za období od [datum] do [datum], úrok ve výši 26,28 % ročně z částky 36 391,31 od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, tj. v zákonné výši, z jistiny ve výši 36 391,36 Kč, poplatků a smluvních pokut od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 37 908,31 Kč (jistiny a smluvních pokut). V rámci doplnění tvrzení žalobkyně odkázala na stávající judikaturu, statistický model a úvěrovou kartu žalované jako klientky. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho nezaplatila. 2. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena elektronicky podpisovým SMS kódem [číslo] ze strany žalované. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 38 329 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v měsíčních splátkách nejméně ve výši 4 % z dlužné částky (minimálně 400 Kč) s roční úrokovou sazbou 26,28 %, celkem měla žalovaná věřiteli uhradit 43 785 Kč. Poplatek za vedení účtu byl sjednán ve výši 39 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána s příjmem 16 000 Kč, další příjem ostatních členů domácnosti 29 000 Kč. Ve smlouvě je žalovaná označena jménem, příjmením, rodným číslem, dále je uvedeno telefonní číslo žalované, e-mailová adresa, rodinný stav. V případě nesplácení úvěru je účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a v případě, že výše dlužné částky bude nižší než 500 Kč, maximálně ve výši dlužné splátky, dále může být účtována jednorázová smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné částky a poplatek za účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč. Z výpisu čerpání a splátek vyplývá, že žalovaná čerpala celkem částku 55 529 Kč a uhradila celkem částku 27 542 Kč. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta má soud za prokázané, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, má příjem 16 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti (přítel) 29 000 Kč měsíčně, v registrech dlužníků bez záznamu. Podepsáno pověřeným zaměstnancem žalobkyně dne [datum]. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru ve výši 40 892,11 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů. Výzva byla odeslána dne [datum]. Žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila či že by k zániku závazku došlo jiným způsobem než plněním. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 5. Podle ustanovení § 562 odst. 1 písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickým nebo jiným technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 6. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] byla uzavřena elektronicky, poněvadž žalovaná podepsala smlouvu prostřednictvím SMS kódu, který jí byl zaslán žalobkyní na telefonní číslo uvedené ve smlouvě. K uzavření smlouvy v elektronické podobě se vyjádřil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2016, č. j. 15 Co 875/2015-129 takto:„ Podpis elektronického úkonu prostřednictvím SMS kódu předpokládá, že správnost a úplnost elektronicky vyhotoveného dokumentu potvrdí jednající tím, že odešle adresátovi právního úkonu či právního jednání z telefonního čísla spojeného s jeho osobou a známého druhému z účastníků právního jednání jako jeho identifikační znak, SMS ve tvaru známém příjemci, jehož doručením projeví vůli – souhlas být právním úkonem či jednáním vázán. Uvedený způsob potvrzení správnosti a úplnosti projevu vůle jednajícím, označeným v elektronickém právním úkonu dalšími identifikačními údaji, zpravidla jménem, příjmením, datem narození či rodným číslem a adresou bydliště, považuje odvolací soud za jednu z možných forem elektronického podpisu dokumentu, navíc běžně používaný bankovními institucemi v rámci internetového bankovnictví, jakož i v rámci nabídky jiných služeb po internetu a odpovídá současným trendům vývoje elektronické komunikace osob. Touto formou podpisu lze učinit i akceptaci elektronického návrhu smlouvy, pokud k němu dojde v navrhovatelem určené, jinak přiměřené době (§ 43 odst. 1 písm. a) a b) obč. zák. a § 1735 o.z.)“. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru elektronickým způsobem. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit