9 C 58/2023-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“) [číslo] na základě níž mu poskytla žalovanému úvěr až do částky 9 000 Kč. Žalovanému byla na jím uvedený účet poukázána dne [datum] částka 4 500 Kč. Úvěr byl splatný dne [datum], ovšem žalovaný doposud ničeho nezaplatil. [příjmení] toho žalovaný si sjednal další volitelné služby v čl. II smlouvy, a to službu Presto za 165 Kč, informační sma za 29 Kč, Žalobkyně poskytla úvěr skrze své internetové stránky [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaný dále potvrdil své identifikační údaje (správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení) prostřednictvím webové služby tím, že výše společnosti zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný [příjmení] kódem sloužícím jako podpis úvěrové smlouvy. V návaznosti na toto potvrzení smlouvy poskytla žalobkyně ze svého účtu na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši 4 500Kč. Žalobkyně tak kromě dlužné jistiny ve výši 4 500 Kč, dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 220 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč, poplatek za službu informační SMS servis ve výši 29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 313,71 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 2 375 Kč. Účelně vynaložené náklady jsou součtem poplatku sjednaného v sazebníku ve výši 35 Kč za e-mailovou a sms komunikaci za období od [datum] do [datum], maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky (zde 28 sms zpráv, 31 e-mailů a 8 telefonátů). Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána. 2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (věřitel) a žalovaný (dlužník). Na smlouvě je připojen podpis věřitele, podpis žalovaného nikoli, v místě podpisu je uvedeno„ podepisuji SMS podpisem [číslo], dlužník. Jméno dlužníka, datum ani čas, IP adresa, telefonní číslo nejsou v části podpisu uvedeny. Obsahem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru žalobkyní v částce 4 500 Kč s úrokem 0 % ročně, RPSN 1 751 %. Žalovaný se jako úvěrovaný měl zavázat ke splacení poskytnutého úvěru spolu s poplatkem 1 220 Kč (článek VIII smlouvy), datum splatnosti [datum]. V čl. II. smlouvy jsou uvedeny poplatky za službu Presto ve výši 165 Kč a za SMS informační kanál 29 Kč. Z Všeobecných obvodních podmínek žalobkyně vyplývá, že smlouva o poskytnutí úvěru je smlouva uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem online, nebo ve standardní formě, jejíž součástí jsou tyto obchodní podmínky též zveřejněné na internetové stránce věřitele s tím, že svoji vůli uzavřít tuto smlouvu o poskytnutí úvěru vyjádří dlužník online. Za účelem získání úvěru vyplní dlužník žádost o poskytnutí úvěru na internetové stránce věřitele. Z bankovního účtu dlužníka uvedeného dlužníkem v žádosti o poskytnutí úvěru, věřitel obdrží částky pro účely identifikace dlužníka. Z podmínek není zřejmé, jakým konkrétním způsobem měl žalovaný odsouhlasit„ online“ podmínky smlouvy a smlouvu uzavřít. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně ničeho neuvedla a k důkazu předložila metodiku posuzování úvěru a výpis o posouzení úvěruschopnosti. Soud má z výpisu z bankovních účtů za prokázané poukázání částky 4 500 Kč žalobní na vrub žalovaného. Žalobkyně netvrdila, že by žalovaného ověřovala prostřednictvím registrů Centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registru dlužníků, že by ověřovala daňové přiznání žalovaného, které podle předložené metodiky samotné žalobkyně mělo být k posouzení úvěruschopnosti předloženo. Z předložených důkazů nemá soud za prokázáno, že by žalobkyně řádně posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 6. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádal, odsouhlasil podmínky smlouvy a její obsah. Z tvrzení ani z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný přijal návrh smlouvy SMS kódem či, že by jinak vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami, tedy že právě žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru. Z provedených důkazů nelze zjistit, jakým postupem žalobkyně ověřila totožnost osoby, která kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr a uzavírá smlouvu„ online“. Proces uzavření smlouvy není popsán ani ve smluvních podmínkách. Z bankovního účtu dlužníka měl věřitel podle podmínek smlouvy obdržet částky pro účely identifikace dlužníka, což žalobkyně netvrdila. Potvrzení souhlasu žalovaného s uzavřením smlouvy SMS kódem, nebylo prokázáno, neboť nebylo ani tvrzeno, z jakého telefonního čísla byl SMS kód odeslán, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje včetně čísla mobilního telefonu do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává. Ověření totožnosti žalovaného takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že ve smlouvě uvedené telefonní číslo je spojeno právě a jedině s osobou žalovaného ani důkaz o tom, že z uvedeného čísla přišla SMS s podpisovým kódem. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného znalost čísla účtu žalovaného či kopie jeho občanského průkazu. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně poukázala ze své sféry na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku 4 500 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Soud proto žalobě v této části vyhověl. 10. Nad rámec toho soud dále uvádí, i kdyby smlouva o úvěru byla mezi účastníky popsaným způsobem uzavřena, byla by podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, že byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou po