Okresní soud v Přerově 7 C 108/2026-28 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a tvrdila, že se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy mezi žalovaným a společností , právnická osoba, probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, tuto smlouvu však žalobkyně není schopna doložit. Původní věřitelka poskytla žalovanému celkem částku , částka, , a to v platbách , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, zaslaných na bankovní účet žalovaného. Smlouva o úvěru nebyla uzavřena, původní věřitelka tak plnila, aniž by tu byl platný závazek a žalobkyně tak má právo na vrácení tohoto plnění, neboť se žalovaný takto bez spravedlivého důvodu na úkor původní věřitelky obohatil. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění, k tomuto datu přičetla 10 dnů, kdy se domnívá, že v tento den se již výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Od následujícího dne, tj. , datum, žalobkyně požaduje příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaný ničeho nezaplatil.2. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi , právnická osoba, a žalobkyní.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, odeslána platba ve výši , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, a popisem „půjčka , Jméno žalovaného, “. Dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, odeslána platba ve výši , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, a popisem „půjčka , Jméno žalovaného, “.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy soud zjistil, že pohledávka zažalovaným byla žalobkyni postoupena.6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a dokladu o odeslání soud zjistil, že postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému písemně oznámeno a toto oznámení bylo žalovanému odesláno spolu s předžalobní výzvou dne , datum, na adresu , adresa, .7. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, , na který byla mj. dne , datum, připsána platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, , obě od společnosti , právnická osoba8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.10. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, aniž by k tomu existoval právní důvod, např. uzavřená úvěrová smlouva, poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, . V této výši tedy došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný z této něco uhradil, soud proto žalovaného zavázal k zaplacení celé této částky.11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má podle § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení z dlužné částky, ale nikoli od data požadovaného žalobkyní. Žalobkyně nepředložila důkaz k prokázání skutečnosti, že výzva k zaplacení se objektivně dostala do dispozice žalovaného. Žalobkyně pouze předložila podací lístek s nesprávně uvedenou adresou žalovaného (, adresa, ), kdy správně je adresa trvalého pobytu žalovaného , adresa, . Za datum, kdy se žalovaný dozvěděl o pohledávce žalobkyně, z jakého titulu je tato požadována a v jaké výši, soud považuje , datum, , kdy byla žalovanému dle doručenky doručena žaloba spolu s předvoláním k jednání. Jelikož následující dny připadají na sobotu a neděli, dnem, kdy žalovaný měl plnit je tak pondělí , datum, . Příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % proto soud přiznal žalobkyni od , datum, , přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná ze 75 %, po odečtení neúspěchu ve výši 25 % má tak žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu byl stanoven i s ohledem na požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů učiněných do , datum, (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a částky , částka, za podání žaloby po , datum, , a dále třikrát paušální náhrada hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 a. t. Celková částka nákladů řízení žalobkyně tak činí , částka, , 50 % z této částky činí , částka, . Aplikace § 14b vyhl.č.177/1996 Sb. je odůvodněna tím, že žalobkyně podává ve velkém množství a opakovaně žaloby postavené na stejném skutkovém i právním základu, žaloby jsou podle ustáleného vzoru, žaloby jsou jednoduché, formulářového charakteru, kde se mění pouze okolnosti uzavření úvěrové smlouvy (resp. předpoklady pro vydání bezdůvodného obohacení) a výše požadované částky.