8 C 61/2026-46 – Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku , částka, s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, (dále také "Smlouva"), na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s částkou ve výši , částka, (příslušenství pohledávky), formou 78 týdenních splátek ve výši , částka, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Jistina činí , částka, , dlužný poplatek , částka, , smluvní pokuta ke dni , datum, činí , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, . Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. Současně ověřil, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel posoudil úvěruschopnost žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Soud proto projednal a rozhodl věc v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností , právnická osoba, , jejím přípisem odeslaným poštou dne , datum, .5. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ datované dne , datum, soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka , právnická osoba, stejného dne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný společně s poplatkem ve výši , částka, (součet úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, , za službu komfortního splácení , částka, a pojistné , částka, ), doplňkové pojištění , částka, , celkem , částka, zavázal splatit původní věřitelce v 78 týdenních splátkách po , částka, , úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 162,52 %. Ve smlouvě bylo dále ujednána smluvní pokuta pro případ prodleni, pokud zákazník neuhradí rádné a včas splátku ve výši 0,1 % denně z dlu2n6 částky ohledné niž je v prodleni.6. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, žije s rodiči, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako expedient ve společnosti , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činí , částka, měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další příjem domácnosti uveden , částka, měsíčně, má jednu vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Ověřeny byly pouze 2 výplatní pásky, jiné listiny nebyly ověřeny. Mezi výdaji: externí ani interní splátky není nic uvedeno, odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, . Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Doklady, kterými byly příjmy žalovaného a jeho výdaje ověřovány žalobkyně k důkazu přes výzvu soudu nepředložila, neboť je nemá k dispozici.7. Z tabulky umoření, z níž vyplývá přehled plateb ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uhradil na Smlouvu splátky celkem , částka, .8. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dosud uhradil částku , částka, . Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.9. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byl předchůdcem žalobkyně jako poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, (také jen ZosÚ).10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Soud se zabýval tím, zda poskytovatel úvěru poskytl žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-679/18, OPR-, právnická osoba, ., v. GK).15. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti po poučení soudem o následcích nesplnění výzvy předložila pouze zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí úvěru měl být zaměstnaný s příjmem , částka, měsíčně, jeho bydlení u rodičů nebylo osvědčeno. Další příjem domácnosti nebyl nijak ověřen, navíc je pro poměry žalovaného zcela bez významu, když další osoba ve společné domácnosti nemá povinnost podílet se splátkách tohoto úvěru. Odhadované měsíční výdaje žadatele , částka, měsíčně jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, neodpovídají ani životnímu minimu dospělé osoby, která má vyživovací povinnost. Náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny, žádné doklady ověřující příjmy ani výdaje nebyly p