8 C 24/2026-11 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 16. 12. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 53 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 1. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 29. 1. 2024. Žalovaný se zavázal žalobkyni dále uhradit v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pěti splátek, celková sankce činí 2 500 Kč. Dále byl žalovaný dle smlouvy povinen zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ode dne jeho poskytnutí až do úplného splacení, žalobkyně požaduje tento poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky ve výši 21 000 Kč. Předmětem žaloby je pohledávka, která se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání ve výši 21 000 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč a nesplacené jistiny úvěru 30 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 21. 11. 2023 na bankovní účet č. , č. účtu, , ze kterého byla provedena verifikační platba ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně za účelem ověření majitele účtu. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani k výzvě k plnění, která byla zaslána dne 29. 5. 2024.2. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. na základě listin předložených účastníky. Žalobkyně s tímto výslovně souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).3. Soud má na základě listin předložených žalobkyní za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, . Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit do 70 dní ode dne čerpání úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, a to ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, žalovaný byl povinen jistinu spolu s poplatkem uhradit ve splátkách 10 200 Kč splatných k 4. 12. 2023, 18. 12. 2023, 1. 1. 2024, 15. 1. 2024 a 29. 1. 2024. V článku VIII. „Prodlení a sankce“, konkrétně odst. 8.1. bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky je klient povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou úvěru nebo jakékoliv jeho dílčí části je povinen hradit úroky z prodlení ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Dle potvrzení o provedené platbě dne 21. 11. 2023 žalobkyně poskytla žalovanému na účet č., č. účtu, částku 30 000 Kč. Účet je veden na majitele , Jméno žalovaného, .4. Žalovaný na úvěru ničeho neuhradil, byl vyzván zástupcem žalobkyně dne 29. 5. 2024 k úhradě dlužné částky, výzva byla dle podacího lístku zaslána žalovanému doporučenou poštou.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi podnikateli, skutečnost, že se jedná o vztah mezi podnikateli nevylučuje přezkum smluvních ujednání z hlediska rozporu s dobrými mravy. Mezi účastníky bylo ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr spolu s poplatkem ve výši 1 % denně z výše původně poskytnutého úvěru bez ohledu na splácení poskytnuté jistiny (dle článku 5.3. smlouvy je poplatek účtován za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. I dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy, je poplatek za poskytnutí úvěru účtován ve výši 4 200 Kč v každé splátce). Soud zdůrazňuje, že se nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde právě o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Uvedený poplatek lze považovat za cenu poskytnutých peněz a tedy za úrok. Tento úrok ve výši 1 % za každý den poskytnutí úvěru je sjednán ve výši 365 %. Žalovanému je poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy za pouhých 70 dní poskytnutí úvěru, tedy cca 2 měsíce, zaplatí žalovaný na úrocích 21 000 Kč. Soud takovou výši sjednaných úroků považuje za nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům. Jedná se o výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednaní obvyklou. Obvyklá úroková míra u úvěru, nikoliv spotřebitelských, poskytovaných bankami v listopadu 2023 činila dle databáze ARAD ČNB 8,71 %. I v případě, že je dlužník, tedy žalovaný, v postavení podnikatele, smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů. Právní jednání, které se dobrým mravům příčí, je třeba podle § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. posoudit jako neplatné. Byť soud nemůže odhlédnout od toho, že žalovaný uzavíral smlouvu jako podnikatel, tedy jako profesionál v určité oblasti, nicméně takováto výrazná (mnohonásobná) odchylka sjednané výše smluvního úroku 365 % ročně, je soudem hodnocena v rozporu s dobrými mravy. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit podle ustanovení § 2991 o. z., dle kterého kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Žalobkyně poskytla žalovanému 30 000 Kč, žalovaný na sjednaných splátkách úvěru ničeho neuhradil. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval, že žalobkyni na splátkách úvěru něčeho zaplatil. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 30 000 Kč. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka doporučenou poštou dne 29. 5. 2024. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, to je 3. 6. 2024. Jestliže žalovaný k výzvě žalobkyni ničeho neuhradil, dnem následujícím 4. 6. 2024 se dostal do prodlení a je povinen žalobkyni dle § 1970 o. z. zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb.9. Jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, žaloba žalobkyně byla zamítnuta jako nedůvodná co do částky 23 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud zamítl žalobu i v části, ve které se žalobkyně domáhala sjednané smluvní pokuty za porušení povinnosti vyplývajících ze smlouvy, kdy odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020), dle kterých pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci zastavit. Uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci, jestliže nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího. Dle názoru soudu závěry této judikatury je nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván. Soud hodnotí úvěrovou smlouvu neplatnou jako celek, jestliže smluvní povinnosti sjednané ve smlouvě ve svém souhrnu zakládají nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Soud má za to, že nelze v této věci postupovat podle ustanovení § 1802 o. z., dle kterého by žalobkyni náležel úrok ve výši obvyklé a případně další sjednané pokuty dle smlouvy. Smlouva je podle ustanovení § 588 o. z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy jako celek.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně má právo na zaplacení 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení 56 % a úspěchu žalovaného 44 %). Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 140 Kč, odměny za zastoupení advokátem za 1 úkon právní služby po 3 260 Kč, celkem za 3 úkony ve věci učiněné (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) to je 9 780 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony právní služby po 450 Kč, to je 1 350 Kč a 21% DPH ve výši 2 337,30 Kč. Celkem náklady žalobkyně představují 15 607,30 Kč, 12 % z této částky pak činí 1 872,90 Kč.