Žalobkyně se svou žalobou ze dne 27. 2. 2026 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 24 915 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč se sjednaným úrokem 40% měsíčně; za první měsíc čerpání úvěru požadovala žalobkyně zaplacení částky 6 000 Kč. Žalovaná dluh nesplatila, o zaplacení byla opakovaně upomínána; žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 1. 2025. Žalovaná částka 24 915 Kč sestávala dle z jistiny 15 000 Kč, úroku za první měsíc čerpání úvěru 6 000 Kč a smluvní pokuty 3 915 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, tvrdila žalobkyně, že byly vyhodnoceny údaje o příjmech a výdajích získané od dlužníka a provedena lustrace CEE, ISIR, NRKI, BRKI; na základě takto získaných informací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka předvolání obsahující byla žalované doručena dle § 50 odst. 2 o.s.ř. dnem 28. 7. 2026. Lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř. byla zachována, proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.; jednáno bylo rovněž v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, když tento se z jednání soudu omluvil.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 2 000 Kč převedením na účet č. , č. účtu, s úrokovou sazbou 40% měsíčně, žalovaná se zavázala splácet každý měsíc přirostlý úrok, jistinu pak kdykoli během trvání smlouvy (smlouva o úvěru v přílohách žaloby).5. Na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, vyplacena částka 2 000 Kč, dne , datum, pak částka 13 000 Kč (potvrzení o platbě v přílohách žaloby). Účet č. , č. účtu, byl ke dni výplat veden na jméno žalované (sdělení ČS a.s. č.l. 11).6. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru. Nejprve se bylo třeba zabývat posouzením platnosti této smlouvy, a to zejména při zohlednění způsobu, jakým byla před uzavřením smlouvy posouzena úvěruschopnost žalované. Touto otázkou se soud zároveň zabýval z úřední povinnosti bez ohledu na to, že žalovaná v řízení námitku neplatnosti smlouvy nevznášela.11. Žalobkyně v průběhu řízení tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a prostřednictvím lustrace CEE, ISIR, NRKI, BRKI; žalobkyně se omezila pouze na zcela obecná tvrzení, neuváděla žádné konkrétní skutečnosti ve vztahu k příjmům, výdajům a poměrům žalované, na základě kterých dospěla k závěru o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Jednání soudu se žalobkyně neúčastnila, nemohla tak být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Z uvedeného důvodu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by dostatečným způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované, předmětná smlouva proto musela být posouzena jako neplatná.12. S ohledem na závěr o neplatnosti mezi účastníky uzavřené smlouvy byla dle § 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru žalované uložena povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu Žalované byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Za situace, kdy ze strany žalované nebylo tvrzeno, že by splatila jakoukoli částku, byla jí uložena povinnost k zaplacení částky 15 000 Kč.13. Ve zbytku, tedy co do částky 9 915 Kč, byla žaloba, s ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy, jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku). Zamítnuta byla žaloba i co do úroku z prodlení; splatnost dosud nevrácené jistiny dosud nenastala, nárok na zaplacení úroku z prodlení proto žalobkyni vzniknout nemohl.14. Žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, proto jí dle § 142 odst. 2 o. s. ř. byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení na straně žalobkyně představuje soudní poplatek 997 Kč, odměna za právní zastoupení 1 200 Kč [za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písmeno a), d) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) – převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby po 400 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 AT] a náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně představuje částka 2 497 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 915 Kč, úspěšná byla žalobkyně ohledně částky 15 000 Kč, tedy co do 60 %, neúspěch měla v rozsahu 40 %. Náhrada nákladů řízení proto byla žalobkyni přiznána co do 20%, tedy částce 499,40 Kč.15. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila a ke svým majetkovým poměrům a svým možnostem úhrady pohledávky se nevyjádřila. Ani z obsahu spisu nelze dovodit okolnosti, které by osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalované. Za uvedené situace při respektování zvýšené ochrany spotřebitele bylo žalované umožněno plnění nesplacené části jistiny a částky náhrady nákladů řízení ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, když tyto nejsou dle názoru soudu v rozporu se spravedlivým uspořádáním práv a povinností účastníků; splátky byly povoleny pod ztrátou jejich výhody s odkazem na závěry rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 10. 2024, č. j. 19 Co 1118/2024-94.