18 C 217/2020-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne [datum] zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru, úvěr mu byl poskytnu formou poskytnutí úvěrového rámce a ke dni [datum] vyčerpal žalovaný částku [částka]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka] (tzv. Komfort čerpání) a dále pak jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými specifickými podmínkami splácení se žalovaný zavázal uhradit 11 splátkami ve výši [částka] (tzv. Extra čerpání). Splatnost těchto splátek byla stanovena na 17. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci v němž byly peněžní prostředky čerpány. Žalobce dále účtoval smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru a to ve výši 0,1% denně ze splátky v prodlení, s jejím splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů – žalobce tak vyzval k úhradě smluvní pokuty ve vši [částka]. Dopisem ze dne [datum] žalobce odstoupil od smlouvy, toto odstoupení nabylo účinnosti dne [datum] a žalovaného dluh se stal splatným v celém rozsahu [částka], což zahrnuje: jistinu ve výši [částka] úrok ve výši [částka] pojistné ve výši [částka] náhradu nákladů za vymáhání ve výši [částka] smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka] Přes upomínky žalovaný spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobce opětovně uvedl, že s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr dle § 84 -89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaný uvedl, že pracuje ve [právnická osoba] a má příjem [částka] měsíčně, náklady na bydlení uvedl [částka], uvedl, že bydlí u rodičů je svobodný, má jedno dítě a ostatní finanční závazky a pravidelné náklady činí [částka]. Deklarovaný příjem žalovaného byl ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence, žalobce počítal s minimálním disponibilním příjmem na pokrytí životních nákladů – jídlo, ošacení boty, ostatní životní potřeby, dále provedl další doplňkovou kontrolu v interním blacklistu, databázi zaměstnavatelů ARES katastru nemovitostí, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Z výsledku uvedených kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost žalovaným poskytnutých informací nebo jiné skutečnosti, které by důvodně zpochybnily schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobce se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § [číslo] o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>6. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Smlouvou o revolvingovém úvěru. Č. [číslo] ze dne [datum], Smluvními podmínkami, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému čerpat úvěr s úvěrovým rámcem maximálně ve výši [částka] Žalovaný se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka] (tzv. Komfort čerpání). Smlouva obsahuje i úrokovou sazbu a to ve výši 23,76 % p.a.. Dále pak na nákup zboží – výpočetní technika žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka] s roční úrokovou sazbou 19,01 % p.a. a žalovaný se zavázal uhradit tento úvěr 11 splátkami ve výši [částka] (tzv. Extra čerpání). Splatnost těchto obou splátek byla stanovena na 17. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci v němž byly peněžní prostředky čerpány. Dále pak se žalovaný přihlásil k pojištění pro revolvingový úvěr a to ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru, tj. [částka]. Žalovaný v rozporu se smlouvou řádně úvěr nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky, což bylo prokázáno Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne [datum] a výzvou k zaplacení dluhu ze dne [datum]. 13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro žalobce proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelském úvěru byl žalobce jako bankovní poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovaným jako spotřebitelem jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností žalobce (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o sc