6 C 204/2019-195 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce podal proti žalované návrh na zaplacení částky 272 000 Kč. Uvedl, že za doby svého manželství užívali účastníci společně nemovitost v obci [obec], a to pozemek označený jako st. [parcelní číslo] a budovu [adresa], která je součástí tohoto pozemku, vše v obci a k.ú. [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 1. 2018, který nabyl právní moci téhož dne, bylo manželství účastníků rozvedeno. [příjmení] předmětných nemovitostí je pouze žalobce, který má o užívání nemovitostí zájem, avšak v době podání žalobního návrhu se v těchto zdržovala žalovaná. Žalobce uvedl, že žalovaná nemovitosti užívá, i když k tomu již není žádný právní důvod. V minulosti žalovaná nemovitosti užívala jako manželka žalobce, přičemž po jejich rozvodu tento důvod odpadl. Žalovaná se ani na opakované žádosti žalobce nevystěhovala a v nemovitosti setrvává. V této souvislosti žalobce uvedl, že žalované nabídl jí a jejich dětem užívání bytu o velikosti 3+1 ve vlastnictví matky žalobce na adrese [obec a číslo]. Žalovaná se však nevystěhovala a žalobce proto podal žalobu na vyklizení nemovitostí. V době podání žalobního návrhu evidoval žalobce z nezaplaceného nájemného pohledávku ve výši 272 000 Kč, což odpovídá úplatě srovnatelné s nájemným v místě obvyklým ve výši 17 000 Kč měsíčně za dobu od dubna 2018 do července 2019. Při určování výše pohledávky vycházel žalobce z vyjádření společnosti [právnická osoba], podle něhož běžné nájemné předmětné nemovitosti odpovídá částce 17 000 Kč měsíčně. K námitkám žalované žalobce uvedl, že ať už žalovaná užívá nemovitost celou nebo pouze její část, žalobci je její užívání tak jako tak zcela znemožněno. V přízemní nemovitosti se nachází obývací pokoj, kuchyňský kout a dětské pokoje, a žalobce tak předpokládá, že žalovaná užívá ložnici, která je v prvním patře. Současně je žalovaná v předmětné nemovitosti často navštěvována její matkou, která s ohledem na dispozici domu zřejmě tak užívá první patro domu. 2. Ještě před jednáním ve věci samé navrhl žalobce změnu žalobního návrhu a zároveň uvedl, že pokud žalovaná tvrdí, že ložnici nevyužívala, protože ta jí evokovala rozpad manželství, které měla zájem udržet, navzdory tomuto tvrzení žalovaná v řízení o vypořádání společného jmění manželů navrhuje, aby se stala vlastníkem manželské postele dosud umístěné v ložnici. Tato skutečnost nekoresponduje s tvrzením žalované v tomto řízení, kde uvádí, že v případě užívání přízemí přestávala na rozkládací sedací soupravě v obývacím pokoji. Žalobce dále uvedl, že žalovaná kromě samotného domu užívá také zahradu s bazénem, která je hned vedle domu. Protože i po podání předmětné žaloby se žalovaná v nemovitostech zdržovala a vystěhovala se až 15. 1. 2020, požaduje žalobce kromě již uplatněného nároku také úhradu plnění za měsíce srpen až prosinec 2019 a za část měsíce ledna 2020 od 1. 1. 2020 do 15. 1. 2020 (za měsíc leden 2020 požaduje částku 8 225,80 Kč), když celkem se domáhá zaplacení částky 365 225,80 Kč. Usnesením soudu ze dne 3. 2. 2020 byla výše uvedená změna žalobního návrhu postupem dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připuštěna, usnesení nabylo právní moci dne 3. 2. 2020. 3. V doplňujícím podání k vyjádřením žalované žalobce uvedl, že již v roce 2018 žalobce nabízel žalované i společným dětem prostřednictvím svého právního zástupce adekvátní bytovou náhradu i pomoc při stěhování. Žalovaná této nabídky náhradního bydlení v [obec] nakonec využila až v polovině ledna roku 2020. Je tedy zřejmé, že žalovaná zůstávala v nemovitosti žalobce pouze účelově s vidinou možného ústupku ze strany žalobce. Tvrzení žalobce o rozsahu užívání nemovitosti žalovanou dokládá i skutečnost, že v souvislosti s vystěhováním si žalovaná odvezla manželskou postel z ložnice i některé další vybavení podkroví a je tedy zřejmé, že žalovaná byla zvyklá tyto věci užívat. Žalobce má dále důvodně za to, že žalovaná s dětmi užívala i zahradu, neboť v době předání nemovitosti byla na zahradě tráva posekaná, což by jistě nebylo, pokud by žalovaná v těchto místech netrávila svůj volný čas. Bazén, který je součástí zahrady byl zjevně také užíván, což je zřejmé ze spotřeby vody, která zejména v letních měsících narůstala. Není pravdou, že by žalobce užíval garáž v předmětné nemovitosti pro svou podnikatelskou činnost. Žalobce zde neměl uskladněný žádný materiál, neboť tyto prostory jsou pro takové účely nedostatečné. Garáž v rozhodné době navštívil pouze 2x, kdy si tam vyzvedl drobné nářadí, které tam měl ještě z doby, kdy v nemovitosti bydlel. Současně poukázal na to, že z půdorysu podkroví domu je zřejmé, že toto je tvořeno dvěma pokoji a chodbou. Do obou pokojů je přístup po schodišti, která však nevedou z chodby, ale přímo z obytné části, přičemž jeden z pokojů je tak průchozí a s ohledem na absenci dveří tak není zajištěno soukromí. V podkroví se nenachází žádné sociální zařízení ani kuchyně, aby se tyto prostory daly považovat za samostatnou bytovou jednotku a v tomto smyslu se také daly užívat. 4. Po vypracování znaleckého posudku s ohledem na závěry o ceně obvyklé nájemného za užívání předmětných nemovitostí vzal žalobce svůj návrh částečně zpět, když rozsah zpětvzetí upřesnil při jednání dne 18. 5. 2021. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření se a ke sdělení souhlasu či nesouhlasu, případně sdělení důvodu nesouhlasu s částečným zpětvzetím návrhu. Protože žalovaná sdělila, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí zastavil. 5. Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že nárok uplatněný v žalobě co do rozsahu a výše neuznává. Nesporuje, že přízemí předmětné nemovitosti užívá spolu s dětmi a že po právní moci rozvodu manželství v nemovitosti bydlí a užívá jí bez právního důvodu, nikoli protiprávně. Z předmětné nemovitosti se nevystěhovala proto, že neměla jinou možnost bydlení a v nemovitosti bydlela z důvodu zájmu dětí, které se narodily z manželství účastníků. V případě nabídky bytu v [obec] se jednalo o byt, který stavebnětechnicky neodpovídal potřebám rodiny. Žalovaná má za to, že by neměla v daném případě hradit tržní nájemné, protože není obvyklou nájemkyní, ale rozvedenou manželkou. Tržní nájemné, které uvádí žalovaný ve své žalobě, není v místě a čase obvyklé, neodpovídá skutečnosti. Žalovaná uvedla, že nelze přehlédnout, že v nemovitosti bydlí děti, které se narodily z manželství účastníků. Současně poukázala na to, že neužívala pro bydlení celou nemovitost, ale pouze její část v přízemí. 6. V doplňujícím vyjádření žalovaná uvedla, že dle dohody s žalobcem v dohodnutém termínu předmětné nemovitosti vyklidila. Zároveň poukázala na to, že žalobce do nemovitosti docházel a garáž využíval ke své podnikatelské činnosti. Podle názoru žalované nebánilo žalobci nic, aby v předmětné nemovitosti bydlel. V nemovitosti byl uskladněn materiál pro podnikatelskou činnost žalobce. Matka žalované v nemovitosti přespala výjimečně a to buď v případě, že nebyla doma dcera účastníků, kdy přespala v jejím dětském pokoji, eventuálně při návštěvě matky, pokud se zdržela přes noc, žalovaná přespávala na matraci v pokoji své dcery. Žalovaná potvrdila, že si při stěhování odvezla některé bytové vybavení, pokud jde o zařízení ložnice, toto si odvezla dcera účastníků. S přihlédnutím k závěrům v řízení vypracovaného znaleckého posudku žalovaná uvedla, že pokud žalobce požaduje více než obvyklé nájemné za užívání rodinného domu, tj. částku 158 303 Kč, navrhuje, aby žaloba byla nad rámec této částky zamítnuta. 7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 8. Žalobce jako účastník řízení ve své výpovědi uvedl, že v rozhodném období předmětnou nemovitost užívala žalovaná, a to v celém rozsahu. [příjmení] měl v garáži pouze nějaký materiál a plynovou lahev. V předmětném období měl žalobce klíče od nemovitosti, do nemovitosti však nedocházel, za celé rozhodné období tam mohl být maximálně 3x, a to v garáži, jednou se dostavil za účelem odvozu psacího stolu. Důvodem proč v nemovitosti nebydlel, je ta skutečnost, že v domě se nachází jedna bytová jednotka, jedna kuchyň a jedno sociální zařízení. 9. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že v období od 1. 4. 2018 do 15. 1. 2020 náležela nemovitost [adresa] v obci [obec] do výlučného vlastnictví žalobce a že v tomto období uvedenou nemovitost užívala žalovaná spolu s dětmi účastníků. Ve výše uvedeném období užívala žalovaná první nadzemní podlaží domu, když dětské pokoje užívaly děti účastníků a žalovaná spala v obývacím pokoji. Další prostory prvního nadzemního podlaží užívala žalovaná s dětmi společně. V podkroví domu, a to v menším pokoji, byla manželská postel a 2 skříně, ve druhé větší místnosti v podkroví byla stará postel a gauč. Toto ve výše uvedeném období nikdo neužíval. Z větší místnosti v podkroví domu vedou schody dolů do obývacího pokoje. Tento horní pokoj, do kterého je přístup po schodech z obývacího pokoje, v rozhodném období nikdo neužíval. V této době nebyly žádné z místností předmětného d