18 C 77/2022-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2022 zaplacení celkem částky 25 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 1 24. 5. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen smlouva). Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet zápůjčku – žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v této zákaznické kartě, zejm. pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouvou. Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 35 959 Kč, celkem tedy 80 959 Kč a to formou 18 měsíčních splátek po 4 498 Kč, přičemž zápůjčka měla být splacena 24. 11. 2018. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 11 028 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 10 490 Kč, poplatek za administrativní činnost (komfortní splácení) ve výši 14 441 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % p.a. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 16. 10. 2020, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 17 043,87 Kč dlužné částky poplatků ve výši 7 956,13 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 1 518,82 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 714,68 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 17 043,87 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25% z částky 17 043,87 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku dle § 84 -89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, které jsou obsahem zákaznické karty a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku s ohledem na jeho příjem a výši požadované zápůjčky je dostatečná. Žalobkyně však z listin, na které odkazovala, k výzvě soudu předložila pouze zákaznickou kartu a s tím, že kopie žalovaným předkládaných dokladů nemá k dispozici. Pro případ, že by soud shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle zák. č. 257/2016 Sb., upozornila, že smlouva byla uzavřena po 1. 12. 2016 a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 5. 2017, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 24. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž splatnost jednotlivé splátky byla vždy nejpozději do posledního dne následujícího měsíčního období, tedy celkem částku 80 959 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 45 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 35 959 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 11 028 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 490 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 14 441 Kč Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu a to ve výši 29% p.a. při 18 měsíčních splátkách. Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce jsou bez podpisu žalovaného. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván k splacení celé pohledávky. 11. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný uvedl způsob bydlení u rodičů, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, pracuje jako skladník, uvedl adresu svého zaměstnavatele, s tím, že se jedná o plný pracovní úvazek a čistou mzdu uvedl ve výši 9 930 Kč, uvedl bez další specifikace další čisté příjmy domácnosti ve výši 8 000 Kč, odhadované měsíční náklady pak uvedl 3 000 Kč měsíčně, s tím, že nemá žádné další jiné zápůjčky. Měl předložit 3 výplatní pásky za únor, březen a duben, není uvedeno jakého roku, pracovní smlouvu. 12. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 13. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud zde pouze uvádí, že mnozí poskytovatelé finančních prostředků označují uzavírané smlouvy jako smlouvy o zápůjčce, peněžní ústavy, zejm. pak banky, tyto smlouvy označují jako smlouvy o úvěru. Zatímco předmětem smlouvy o úvěru může být pouze půjčení peněžních prostředků, předmětem smlouvy o zápůjčce může být půjčení nejen peněžních prostředků, ale i jakýchkoliv jiných zastupitelných věcí. Úvěr je vždy úročený, zápůjčka může být jak bezúročná, tak úročená. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou a vzniká již uzavřením, zatímco smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a vzniká až přenecháním, resp. odevzdáním zapůjčené věci vydlužiteli. Čistě z právního hlediska je rozdíl především v tom, že předmětem úvěru jsou výhradně finanční prostředky, zatímco předmětem půjčky – přesněji zápůjčk