17 C 281/2022-63 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 zaplacení celkem částky 66 304 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 14. 4. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [anonymizováno] na účet [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 13 010 Kč, celkem tedy 53 010 Kč a to formou 24 měsíčních splátek po 2 209 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 6 706 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 35 272,32 Kč dlužné částky poplatků ve výši 11 031,68 Kč smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 562,88 Kč úroku ve výši 8,3 % p.a. z dlužné jistiny 35 272,32 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 35 272,32 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 21 488 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 600 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 18 160 Kč a jako další výdaje externí a interní splátky zápůjček ve výši 3 834 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. 2. Žalovaný, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 11. 1. 2023 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 12. 12. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 30. 11. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022. 4. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako zástupce společnosti [právnická osoba], pro kterou sjednává zápůjčky a vybírá splátky. Na žalovaného si vzpomíná. Tento bydlel v rodinném domku s přítelkyní, se kterou měl později i dítě. Příjem spolubydlícího je uváděn pouze jako doplňující údaj, který se neověřuje, a který prakticky nemá vliv na rozhodnutí o poskytnutí zápůjčky. U žalovaného se jednalo o agenturního pracovníka, který na bydlení vynakládá minimální částky v rozmezí 1 000- 2 000 Kč měsíčně. Do odhadovaných měsíčních výdajů v zákaznické kartě je započítán pouze nájem a telefon. Pokud je potencionálním dlužníkem cizinec, pak tento překládá kopii pracovní smlouvy a nájemní smlouvy, přičemž tyto listiny věřitel zakládá. Smlouva byla uzavírána v místě bydliště žalovaného, zjištěné údaje zadány do systému žalobkyně prostřednictvím mobilního telefonu, který prakticky obratem vyhodnotí úvěruschopnost dlužníka; systém zároveň sdělí, do jaké částky je možno zápůjčku poskytnout (systém je napojen na registry NRKI, BRKI a SOLUS). 5. Smlouvou o zápůjčce – [anonymizováno] na účet [číslo] ze dne 14. 4. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 14. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 209 Kč, tedy celkem částku 53 010 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 40 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 13 010 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků ve výši 3 550 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 7 500 Kč a 1 960 Kč za vedení zákaznického účtu). Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 14 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem 21 488 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 2 600 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost; žádný spolubydlící uveden nebyl. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 18 160 Kč (bez další specifikace) a jako další výdaje interní splátky 834 Kč a externí splátky 3 000 Kč měsíčně. Dle pracovní smlouvy ze dne 21. 9. 2018 a výplatních pásek za únor a březen 2019 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 21 488,50 Kč. 7. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v bud