18 C 267/2023-37 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2023 zaplacení celkem částky 41 394 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 22. 10. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s pevným úrokem ve výši 2 118 Kč, dále se zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí a uzavření smlouvy o úvěru ve výši 10 780 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 036 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 960 Kč, celkem tedy se zavázala uhradit částku 40 894 Kč a to formou 14 měsíčních splátek po 2 921 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 22. 12. 2021. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p.a. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila pouze částku 12 000 Kč, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky ve výši 15 931,80 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 1 105,46Kč úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 615,13 Kč úhrady za administrativní činnost ve výši 1 444,21 Kč úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 797,40 Kč smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč kapitalizovaného úroku od 23. 12. 2021 do 19. 10. 2022 z dlužné jistiny ve výši 2 839,65 Kč úroku z prodlení od prodlení do 19. 10. 2022 ve výši 1 708,74 Kč úroku z úvěru ve výši 15% p.a. z dlužné jistiny ve výši 15 931,80 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení úrok z prodlení ve výši 8,5% p.a. z částky 17 037,26 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně opětovně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr dle § 84 -89 zák. č. 257/2016 Sb., žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty a dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Žalovaná uvedla, že je od 1. 9. 2015 zaměstnána na dobu neurčitou, její měsíční příjem činí 19 546 Kč, výše jejích výdajů činí 9 492 Kč, má vlastní bydlení a nemá žádné vyživovací povinnosti. Tyto skutečnosti byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek, dále bylo nahlédnuto do veřejných registrů. Dále pak odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 367/2020-170 ze dne 9. 3. 2021, který odkazoval na skutečnost, že žádající má uvést údaje pravdivě a pokud neuvede měsíční platby domácnosti, nelze toto klást k tíži druhé smluvní strany a správně pak věřitel přikročí k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 došlo s účinností k 25. 11. 2022 k postoupení pohledávek na žalobkyni. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>5. Podle § 2395 o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Smlouvu o úvěru – [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 22. 10. 2020, Smluvními podmínkami Smlouvy, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 22. 10. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 921 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každou další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky, tedy celkem částku 40 894Kč, která je tvořena půjčkou v částce 20 000 Kč, úrokem ve výši 2 118 Kč, částkou za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč, náklady na inkasní poplatek ve výš 3 960 Kč Smlouva obsahuje i úrokovou sazbu a to ve výši 15 % p.a. při 14 měsíčních splátkách. Smluvní podmínky obsahují i ujednání o smluvní pokutě a to ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, pokud není splátka hrazena řádně a včas. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byla vyzvána k splacení celé pohledávky. Na pohledávku uhradila částku 12 000 Kč. 14. Z žádosti o úvěr ze dne 22. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, nemá žádné vyživovací povinnosti, má zajištěno vlastní bydlení, má příjem 19 546 Kč měsíčně, měsíční náklady uvedla pouze na bydlení a to 4 500 Kč, na dopravu 3 000 Kč a splátky stávajících půjček 1 992 Kč měsíčně. Měla předložit pracovní smlouvu a výplatní pásky, tyto listiny však žalobkyně soudu nepředložila. 15. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo v každém jednotlivém případě k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle ob