Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, (návrh na vydání EPR) po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru, a částky , částka, z titulu smlouvy o běžném účtu. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl plně využívat. K prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že dodatkem smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru. Úvěr byl čerpán na účet žalovaného vedený u žalobkyně téhož dne. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok ve výši 15,9 % ročně splatit v měsíčních splátkách po , částka, počínaje , datum, s tím, že jako předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno , datum, . Žalovaný uhradil řádně pouze splátku ze dne , datum, a následující měsíc dne , datum, uhradil pouze částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na úhradu jistiny. Dále již žalovaný úvěr nesplácel. Dne , datum, žalobkyně úvěr zesplatnila a zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok odpovídající smluvnímu úroku od , datum, do , datum, , smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně z jistiny od , datum, do , datum, , resp. smluvní úrok ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (snížený podle § 122 odst. 4 z.s.ú.) a zákonný úrok z prodlení z jistiny. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně opatřila výpis z běžného účtu žalovaného a zprávu z úvěrových registrů. Sám žalovaný vyčíslil výdaje částkou na částku , částka, za bydlení a , částka, na další náklady (léky, jídlo, doprava). Žalobkyně zjistila z výpisu dostatečný příjem (v průměru , částka, měsíčně) a statistickým modelem stanovila výdaje na , částka, za bydlení a , částka, za další náklady. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že na základě rámcové smlouvy se žalovaný zavázal disponovat s penězi do výše dostupného zůstatku a pro případ, že se dostane do mínusu, zaplatit příslušnou částku do 5 pracovních dnů od výzvy žalobkyně. Žalovaný se dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu v částce , částka, . Do dne podání žaloby již žalovaný více neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Po podání žaloby obdržela žalobkyně od žalovaného částku , částka, , kterou započetla na svoji pohledávku ve výši , částka, . V rozsahu uhrazené částky (, částka, ) tak vzala svůj návrh zpátky.2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) vyvěšením sdělení na úřední desce soudu.3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a zástupce žalobkyně dne , datum, podepsali Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, (prokázáno Rámcovou smlouvou číslo , hodnota, ). Dne , datum, pak podepsali Dodatek č. , hodnota, k uvedené smlouvě, na jehož základě byl mezi nimi sjednán neúčelový a nezajištěný úvěr na dobu určitou v částce , částka, , kdy výše měsíční splátky činila , částka, a výše měsíčního pojistného , částka, (prokázáno Dodatkem č 3 ke smlouvě č. , hodnota, ). Tato částka byla plné výši připsána na účet žalovaného téhož dne, tedy , datum, (prokázáno dokladem o načerpání). Žalovaný uhradil dne , datum, částku , částka, , která byla započtena v části , částka, na jistinu a v části , částka, na úroky, a dále dne , datum, částku , částka, , která byla v plné výši započtena na jistinu (prokázáno listinou „Přehled plateb“). Na běžném účtu č. , č. účtu, byly v období , datum, do , datum, žalovanému vyúčtovány poplatky v celkové výši , částka, , tj. 2 x , částka, jako vynaložené náklady na vymáhání a 2x , částka, jako pojistné (prokázáno výpisem z běžného účtu ze dne , datum, ). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy si žalobkyně obstarala výpis z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , na který byly od zaměstnavatele KYB Manufacturing , právnická osoba, . připsány částky , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, (prokázáno výpisem z běžného účtu ze dne , datum, ). Dále je z výpisu patrné, že žalovaný činil běžné spotřební výdaje. Z úvěrové zprávy vyplynulo, že žalovaný měl v minulosti osobní úvěr od , datum, do , datum, , který v nepravidelných splátkách hradil, přičemž se dostal do prodlení se splácením, ale ke dni , datum, své závazky vyrovnal (prokázáno Úvěrovou zprávou ze dne , datum, ). Obvyklá úroková míra u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami činila 8,04 % ročně za měsíc červen 2025 (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO, národní banky pro dané období). Z výzvy k zaplacení vzal soud za prokázané, že dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že pro prodlení se splácením došlo k zesplatnění celého dluhu a vyzvala k úhradě dlužné jistiny půjčky a nepovoleného debetu na běžném účtu (prokázáno listinou předžalobní výzva ze dne , datum, ).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 122 odst. 4 z.s.ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené , jméno FO, národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.9. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalovanému poskytnuty úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně dostála svým povinnostem podle § 86 z.s.ú., neboť řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru , částka, čistého měsíčně) a stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného (dle analýzy banky , částka, včetně bydlení), které nejsou nepřiměřeně rozdílné od částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Dále žalobkyně ověřila dřívější závazky, kdy zjistila, že žalovaný nehradí žádné pravidelné splátky jiných úvěrů či finančních produktů a v minulosti (více než 2 roky před uzavřením smlouvy o úvěru) i přes jisté zaváhání v podobě prodlení v řádu několika měsíců, své závazky vůči ní samotné splnil. Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný úvěry načerpal, avšak uhradil toliko jednu splátku řádně a jednu částečně, své závazky k úhradě pojistného pak nesplnil vůbec. Následně se dostal do prodlení. V důsledku toho žalobkyně v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami žalobkyně úvěr zesplatnila a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru, smluvního úroku ve výši 15,9 % ročně od , datum, do zesplatnění celé pohledávky dne , datum, ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 15,9 % ročně od , datum, do , datum, z nesplacené části jistiny , částka, , úroku ve výši 11,5 % ročně z této částky v souladu s § 122 odst. 4 z.s.ú od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky od , datum, do zaplacení.10. Pokud jde o nárok vycházející ze vzniku debetního zůstatku, soud shledal, že je žaloba důvodná v plném rozsahu, neboť bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo rámcovou smlouvou k platnému uzavření smlouvy o účtu ve smyslu § 2662 a násl. o.z., na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet a žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek. Jak je patrné z výpisů z účtu, žalovaný tuto svou povinnost porušil a žalobkyni vznikl nárok na vyrovnání záporného zůstatku, na který byly mj. zaúčtovány platně sjednané (přiměřené) poplatky za výzvy zaslané žalovanému v důsledku jeho prodlení, jejichž výši soud vyhodnotil jako přiměřenou, a sjednané pojistné. Po zohlednění zápočtu úhrady ve výši , částka, učiněného žalobkyní právě na tuto pohledávku, tak soud přiznal právo na zaplacení zbývající částky , částka, . V části týkající se částky , částka, uhrazené po podání žaloby soud řízení podle § 96 o.s.ř. zastavil v důsledku částečného zpětvzetí žaloby (výrok III. rozsudku).11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to v souladu s návrhem žalobkyně pouze náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, .12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.