21 C 150/2020-127 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhali nahrazení rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] pro [územní celek] a [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to tak, že jsou podílovými spoluvlastníky s podílem žalobce a) o velikosti id. ½ a žalobkyň b) a c) každá s podílem o velikosti id. ¼ nemovitých věcí v k.ú. [obec], které jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdili, že napadeným rozhodnutím bylo v řízení zahájeném podle § 9 odst. 9 zákona o půdě rozhodnuto, že se žalobcům do vlastnictví nevydávají výše uvedené nemovité věci. Napadené rozhodnutí bylo žalobcům doručeno dne [datum] JUDr. [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], bytem [adresa], a [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně], uplatnili dne [datum] jako oprávněné osoby restituční nárok na vydání pozemků zapsaných v Pozemkových knihách mimo jiné v knihovní vložce [číslo] pro k.ú. [obec] po bývalém vlastníkovi JUDr. [jméno] [příjmení], který byl jejich dědečkem. JUDr. [příjmení] [příjmení] předmětné pozemky nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Následně došlo na základě výměru [anonymizována tři slova] ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] k převodu vlastnického práva na stát z důvodu politické persekuce JUDr. [příjmení]. Předmětné pozemky byly na základě přídělového řízení a přídělové listiny ze dne [datum] přidělovány přídělcům. JUDr. [příjmení] [příjmení] zemřel dne [datum]. Jeho zákonnými dědici byli JUDr. [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], a [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] JUDr. [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum] a oprávněnou osobou s ½ podílem se stal žalobce a). [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] zemřel dne [datum] a oprávněnou osobou s ½ podílem se stal [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum]. [jméno] [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], zemřel dne [datum] a oprávněnými osobami se staly žalobkyně b) a c), každá se ¼ podílem. Správní orgán shledal tyto skutečnosti v napadeném rozhodnutí nespornými a označil všechny žalobce za oprávněné osoby. Správní orgán rozhodl, že předmětné pozemky nelze vydat z důvodu překážky, přestože sám prokázal, že ke dni účinnosti zákona o půdě, byly předmětné pozemky ve vlastnictví československého státu, popř. [územní celek] s právem užívání pro právnickou osobu [anonymizována dvě slova] [obec]. Dle žalobců byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro to, aby jim byly předmětné pozemky vydány. Pokud došlo v mezidobí k převodu pozemků, na které byl řádně uplatněn restituční nárok, do vlastnictví jiných subjektů, je takový převod ze zákona absolutně neplatným právním úkonem. 2. Správní orgán - [anonymizována tři slova] ve vyjádření z [datum] uvedl, že oprávněné osoby mohly námitky uvedené v žalobě uplatnit ve správním řízení, což však neučinily. Oprávněné osoby byly dopisem ze dne [datum] seznámeny se způsobem, jakým chce správní orgán řešit dílčí restituční nárok, a do vydání napadeného rozhodnutí nevznesly proti popsanému způsobu řešení restitučního nároku námitky. 3. V doplnění žaloby ze [datum] žalobci uvedli, že se vydání pozemků oprávněné osoby domáhají od roku [rok]. Pozemkový úřad v průběhu doby postupně vydával svá rozhodnutí. O vydání poslední části majetku usilovaly oprávněné osoby řadu let. Až v roce [rok] se žalobcům podařilo získat rozhodnutí týkající se zbývající části doposud nevydaného majetku, z něhož vyšlo najevo, že po uplatnění nároku oprávněnými osobami, byl majetek dotčený restitucí vydán pozemkovým úřadem jiným subjektům. Tuto situaci zákon o půdě nezná, protože ke dni vydání napadaného rozhodnutí již povinné osoby majetek nevlastní, a to nikoli na základě vlastního právního jednání, ale z rozhodnutí orgánu státní správy. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, ke dni účinnosti zákona o půdě vlastnil nebo držel předmětné pozemky 1) [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [okres] jako vlastník (právní nástupce: [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] zastupování státu ve věcech majetkových) a 2) [anonymizována dvě slova] [obec] (právní nástupce: [název účastnice], [IČO], sídlem [adresa účastnice]) s právem hospodaření. Tyto povinné osoby měly vlastnit či držet majetek dotčený restitucí žalobců až ke dni, kdy bude o tomto majetku pravomocně rozhodnuto pozemkovým úřadem. V současné době povinné osoby předmětné pozemky nevlastní ani nedrží, neboť předmětné pozemky přešly do vlastnictví třetích osob na základě dřívějšího chybného rozhodnutí orgánu státní správy – pozemkového úřadu. Současní vlastníci předmětných pozemků nemohou být označeni za účastníky řízení, neboť nejsou povinnými osobami ve smyslu zákona o půdě. 4. 1. účastník ve vyjádření z [datum] namítal, že není pasivně legitimován. Účastenství se odvíjí od toho, který subjekt byl ve smyslu § 5 zákona o půdě povinnou osobou. Povinnou osobou v daném restitučním řízení nebyl stát, ale právnická osoba, která ke dni účinnosti zákona o půdě nemovitosti držela, a to [anonymizována dvě slova] [obec], jehož právním nástupcem je 2. účastník. V rozhodnutích [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova], z let [rok] a [rok] je uváděna povinná osoba [anonymizováno], družstvo, [obec] [anonymizována dvě slova] [okres], od kterého je odvozováno účastenství, nebyl povinnou osobou k vydání předmětných nemovitostí a nebyl účastníkem správního řízení, v němž bylo vydáno žalobou napadené správní rozhodnutí. I kdyby 1. účastník byl účastníkem tohoto soudního řízení, nemohl by souhlasit s tvrzením žalobců. V daném případě došlo k souběhu nároků oprávněných osob podle § 6 odst. 1 zákona o půdě a věc měla být posuzována podle § 12 zákona o půdě. Právo na vydání původních nemovitostí v takové případě náleží té oprávněné osobě, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak. Ostatní oprávněné osoby mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a zákona o půdě, popřípadě na peněžitou náhradu. Jelikož [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] upřednostnil v restitučních řízeních nárok přídělců před nárokem dědiců původního vlastníka pozemků, nezbylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [územní celek] a [územní celek], než nevydat žalobcům do vlastnictví předmětné pozemky. Rozhodnutí správního orgánu ve věci uplatněného restitučního nároků přídělcům jsou pravomocná a nebyla proti nim podána žalobci žaloba u krajského soudu. Povinná osoba, kterou v tomto případě bylo [anonymizována dvě slova], [obec], nepřevedla tyto pozemky do vlastnictví jiného ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 zákona o půdě. Ke změně vlastnictví došlo na základě pravomocného správního rozhodnutí ve smyslu zákona o půdě, proti kterému nebyla podána žaloba. Vlastníky se staly oprávněné osoby, které s nemovitostmi dále nakládaly. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] proto nemohl rozhodnou jinak než tak, že nevydal žalobcům restitucí požadované pozemky a přiznal jim právo na převod pozemků podle § 11 odst. 2 nebo podle § 11a zákona o půdě, popřípadě na peněžitou náhradu. 5. 2. účastník ve vyjádření z [datum] namítal, že není vlastníkem žádného z pozemků, ohledně nichž byla podána předmětná žaloba. Pouze na pozemku parc. č. st. [číslo] vlastní zemědělskou stavbu bez evidenčního čísla, kterou v současné době nevyužívá. [příjmení] pozemku tuto stavbu v minulosti nabízel k odprodeji. 6. V replice z [datum] žalobci namítali, že nesouhlasí s tvrzením 1. účastníka, že není ve věci pasivně legitimován. V napadeném správním rozhodnutí je uvedeno, že je nesporné, že předmětné nemovité věci byly ke dni účinnosti zákona o půdě ve vlastnictví Československého státu s právem hospodařit pro [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slova] [obec], fyzické soby, [příjmení] [příjmení] a [územní celek] [anonymizována dvě slova] [okres] a [anonymizována dvě slova] [obec] tak naplňují definici povinné osoby ve smyslu § 5 zákona o půdě. Účinností zákona č. 201/2002 Sb. se stal 1. účastník příslušným hospodařit s veškerým majetkem, s nímž byly ke dni nabytí účinnost tohoto zákona příslušné hospodařit okresní úřady. 1. účastník je tak právním nástupcem povinné osoby. V případě, že skutečně došlo k souběhu nároků ve smyslu ustanovení § 12 zákona o půdě, náleželo právo na vydání předmětných nemovitých věcí právě žalobcům a nikoli třetím osobám. Vzhledem k tomu, že právnímu předchůdci žalobců, JUDr. [jméno] [příjmení], který předmětné nemovité věci nabyl na základě kupní smlouvy ze dne [datum], bylo vlastnictví odňato již v roce [rok], došlo k pozbytí vlastnického práva jednostranným aktem státu dříve, než tomu bylo u přídělců, které [anonymizována dvě slova] [okres], [anonymizována dvě slo