34 C 62/2019-107 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala přezkoumání oprávněnosti výpovědi ze dne 11. 12. 2018 (dále jen„ výpověď“, kterou jí dali žalovaní z nájmu bytu [číslo] v dome [adresa] na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ předmětný byt“). Žalovaní, kteří s žalobou nesouhlasili, uplatnili vzájemným návrhem požadavek, aby žalobkyni byla uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Okresní soud Praha- východ rozsudkem ze dne 22. 10. 2019, č.j. 34 C 62/2019-5 žalobě vyhověl a určil, že výpověď je neoprávněná (výrok I.), vzájemný návrh žalovaných na vyklizení bytu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 6. 2020 rozsudek Okresního soudu Praha-východ potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 16. 3. 2021 rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2020, č.j. 26 Co 53/2020-71, a rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 10. 2019, č.j. 34 C 62/2019 – 53zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 30. 1. 2012 užívá shora předmětný byt, který se sestává z kuchyně, tří pokojů, příslušenství a nebytových prostor náležejících k domu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, nájemné za užívání bytu činilo 1 392 Kč. Takto stanovené nájemné a doba neurčitá byly sjednány s ohledem na neutěšený stav bytu a s ohledem na to, že všechny nezbytné náklady na opravy bytu si zajistila žalobkyně na své náklady. Financovala nové rozvody vytápění, radiátory, nové rozvody elektrické energie, nové rozvody vody, podlahové krytiny, kuchyňskou linku apod. V červenci 2017 žalobkyně obdržela oznámení Ministerstva financí v souvislosti s prodejem ½ domu [adresa] v [obec], kdy jí bylo oznámeno, že Ministerstvo financí prodalo svůj podíl žalované 2) a dům je tedy ve spoluvlastnictví žalovaných. Dopisem ze 14. 9. 2017 byla žalobkyni oznámena představa žalovaného 2) o výši nájemného za uvedený byt, a to ve výši 8 000 Kč, s tím, že by nájemní smlouva měla být uzavřena na dobu určitou jednoho roku. S tím žalobkyně nesouhlasila. V lednu 2018 obdržela dopis JUDr. [příjmení], zástupkyně žalovaných, kterým jí byla předložena nová nájemní smlouva se lhůtou 15 dnů na podpis, žalobkyně však sdělila, že na uvedené navýšení nájemného a smlouvu na dobu jednoho roku nemůže přistoupit. V květnu 2018 jí byla JUDr. [příjmení] sděleno, že by byt mohla užívat dál, pokud by výnos z bytu postačoval k tomu, aby žalovaný 1) zajistil srovnatelné bydlení matce v jiném bytě v dané lokalitě. Žalobkyně navrhla svou verzi navyšování nájemného i dobu, na kterou by smlouva mohla být uzavřena, na její návrh však nikdo nereagoval. Dne 28. 12. 2018 převzala žalobkyně výpověď z nájmu bytu odůvodněnou tím, že žalovaný 1) nemá kde bydlet po dobu rekonstrukce objektu, který dosud obýval (tedy domu [adresa] na adrese [adresa žalovaného]) a nemá možnost pronajmout si jiný byt za stejné nájemné, které je žalobkyní za užívání předmětného bytu hrazeno. Žalobkyně zaslala oběma žalovaným námitky proti výpovědi a s výpovědí nesouhlasila. Podanou výpověď považuje za neoprávněnou, neboť jediným důvodem je podle ní to, že nesouhlasila s navýšením nájmu o 474% (na měsíční nájemné 8 000 Kč) a s uzavřením nové nájemní smlouvy na jeden rok. Má za to, že není naplněn důvod výpovědi dle § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, neboť vlastníkem domu (a tedy i bytu) jsou oba žalovaní, přičemž důvodem výpovědi je jen užívání žalovaným 1), který si nemůže nárokovat užívání celého bytu. Dále uvedla, že žalovaný 1) chce byt údajně používat pro sebe, nikoliv však pro bydlení, ale jen pro přechodné ubytování na několik dnů nebo týdnů. Má za to, že žalovaný 1) se žádnou rekonstrukci domu [adresa] v [obec] dělat nechystá, což jí bylo ústně sděleno na příslušném stavebním úřadu, kde do konce ledna 2019 nebyla podána žádost o stavební povolení či podáno oznámení o provádění stavebních úprav. Nakonec konstatovala, že i kdyby žalovaný 1) hodlal po dobu údajné rekonstrukce v bytě bydlet, byla by výpověď neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť takové jednání je zjevným zneužitím práva a nemůže požívat právní ochrany; žalobkyně jako nájemce vždy řádně plnila a plní své povinnosti z nájemní smlouvy, sama navrhla nadstandardní zvyšování nájemného za účelem pokusu o smírné řešení věci, na což žalovaní jako pronajímatelé vůbec nereagovali. 3. Žalovaní uvedli, že žalobu odmítají. Žalovaný 1) potvrdil, že skutečně nejprve zamýšlel zajistit bydlení v obci [obec] pro svou matku, jak uvedl v dopisu ze dne 9. 5. 2018, adresovaném žalobkyni. Matka žalovaného 1) je v pokročilém věku, její zdravotní stav vyžaduje určitou péči. V současné době matka žalovaného 1) žije v [země], s žalovaným 1) se však dohodla, že se přestěhuje zpět do České republiky, aby bylo možné jí poskytovat účinnějším způsobem potřebnou péči. S ohledem na uvedené žalovaný 1) potřebuje pro svou matku zajistit odpovídající bydlení v České republice, a to ideálně v místě, ke kterému má matka žalovaného 1) citový vztah a ve kterém má určité zázemí. Matka žalovaného 1) se narodila v [obec], dlouho zde žila, má zde příbuzné a známé, má k tomuto místu citový vztah. Z těchto důvodů se žalovaní obrátili na žalobkyni a sdělili jí, že by se rádi domluvili na konsensu, kdy by žalobkyně mohla dál byt užívat za předpokladu, že bude platit nájemné, odpovídající obvyklému nájemnému v daném čase a lokalitě, aby žalovaný 1) mohl z takových prostředků zajistit jeho matce odpovídající jiné bydlení v dané lokalitě. Žalobkyně však na požadavky žalovaných nepřistoupila. V druhé polovině roku 2018 se zdravotní stav matky žalovaného 1) zhoršil, musela podstoupit operační zákrok, s ohledem na to žalovaný 1) zvažuje, že matku ubytuje ve svém domě v [obec], [anonymizována dvě slova]. Tento dům však není v dobrém stavebnětechnickém stavu, vykazuje četné poruchy a vady, způsobené především vzlínáním vlhkosti v cihlovém zdivu, jak vyplývá z posouzení stavu objektu ze dne 23. 11. 2018. Z tohoto posouzení vyplynulo, že objekt nemá izolaci proti vzlínání zemní vlhkosti, korková podlaha v kuchyni se mírně vzdouvá, došlo k narušení kompaktnosti omítek, dřevěné rámy oken a vstupní dveře do objektu jsou prosté ochranného nátěru, vytápění objektu je řešeno pouze kamny na tuhá paliva. Z prohlášení autorizovaného technika pro pozemní stavby vyplývá, že bez provedení stavebních úprav není dům způsobilý k bydlení. S ohledem na uvedené žalovaný 1) nezbytně potřebuje provést stavební úpravy a opravy domu a zlepšit tak komfort svého bydlení a případně bydlení své matky. S plánovaným návratem matky žalovaný 1) potřebuje provést opravy vnitřních prostor domu, zejména koupelny a kuchyně, aby tyto prostory mohla bez obtíží užívat i zdravotně indisponovaná matka žalovaného 1), není možné, aby po dobu realizace stavebních úprav a oprav celého domu žalovaný 1) předmětný dům užíval. Plánovaná rekonstrukce domu dle harmonogramu prací potrvá přibližně šest měsíců. K provedení předmětných stavebních prací není zapotřebí stavebního povolení ani ohlášení. Žalovaný 1) se tak ocitl v situaci, kdy nezbytně potřebuje zajistit pro sebe jiné bydlení, aby mohl provést rekonstrukci svého domu, který je ve stavu nezpůsobilém k bydlení. Žalovaný nevlastní žádnou jinou nemovitost, která by byla právně volná a kterou by mohl užívat k bydlení, proto musel přistoupit k podání výpovědi z nájmu. Výpověď z nájmu byla řádně žalobkyni doručena, byla jí poskytnuta tříměsíční výpovědní doba, výpověď obsahovala poučení o tom, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců od jejího doručení, aby soud přezkoumal její oprávněnost. Žalovaný 1) tak má za to, že žalovaní postupovali v souladu se zákonnými ustanoveními. Žalovaný 1) má zároveň za to, že ač je vlastníkem pouze ideálního podílu výši ½ na předmětném domu, kde se byt nachází, může mít podle konstantní judikatury zájem na vylepšení svých bytových potřeb, a to v souvislosti s realizací svého spoluvlastnického práva. Tvrzení žalobkyně, že vždy řádně plnila své povinnosti nájemce žalovaný 1) nepopřel, odmítl však, že by podaná výpověď měla být v rozporu s dobrými mravy. 4. Žalovaná 2) uvedla, že koncem roku 2018 se na něj obrátil žalovaný 1) se žádostí o možnou součinnost se zajištěním bydlení pro žalovaného 1) po dobu plánované rekonstrukce obydlí žalovaného 1), které v současné době užívá. Žalovaný 1) nevlastní jinou nemovitost, kterou by mohl užívat k bydlení. Žalovaná 2) se rozhodla žádosti žalovaného 1) vyhovět a v návaznosti na to byla žalobkyni dána výpověď z nájmu bytu užívaného žalobkyní z důvodu, že byt má být užíván pronajímatelem. Nad to uvedl, že nájemné, náležející žalovanému 1) plynoucí z pronajímaného bytu, placené žalobkyní, nepostačuje k tomu, aby si z něho žalovaný 1) uhradil nájemné a související plnění poskytovaná s užíváním jiného bytu, pokud by se rozhodl řešit situaci pronajmutím jiného bytu. Zvolené řešení tedy bylo v daných poměrech čistě praktickým a ekonom