7 C 63/2021-463 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobami podanými u zdejšího soudu ve dnech 3.2.2021 až 1.4.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 636 365,36 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o část z celkového počtu 22 žalob, které žalobce na žalovaného v daném období podal.2. Předmětem tohoto rozhodnutí jsou jednotlivé nároky na zaplacení částek 274 400 Kč s příslušenstvím, 12 000 Kč s příslušenstvím, 52 215,44 s příslušenstvím, 19 874,90 Kč s příslušenstvím, 76 477,80 Kč s příslušenstvím, 142 792,89 Kč s příslušenstvím a 58 604,33 Kč s příslušenstvím, které byly žalobcem uplatněny v žalobách vedených původně samostatně pod sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, a sp.zn. , spisová značka, . K návrhu žalovaného spojit jednotlivá proti němu vedená řízení ke společnému projednání soud výše uvedená řízení vedená pod sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, a sp.zn. , spisová značka, spojil ke společnému projednání, jež nadále je vedeno pod sp.zn. , spisová značka, . Přes nesouhlaspokračování - 3 - , spisová značkažalobce s tímto krokem shledal naplnění předpokladů uvedených v ustanovení § 112 odst. 1 o.s.ř., když spojená řízení se týkala týchž účastníků, jejichž spory spolu časově a místně souvisí a již z žalob bylo zřejmé, že okruh dokazovaných skutečností bude obdobný, čemuž odpovídaly také zčásti shodně navrhované listinné důkazy. Podotkl k tomu, že ke společnému projednání nespojil také všechna řízení, nýbrž pouze ta, jejichž příbuznost byla bližší ( zejména co se týkalo v senátu 7 C napadlých žalob z titulu uzavřených smluv o dílo ).3. Ve věci vedené pod 7 C 63/2021 tvrdil žalobce, že je státní příspěvkovou organizací a žalovaný byl jeho zaměstnancem a v období let 2010 až 2019 vykonával u něho funkci generálního ředitele. Při výkonu této funkce byl žalovaný při nakládání s majetkem státu vázán povinnostmi dle § 14 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ( dále jen zákon o majetku ). Tedy využívat majetek státu účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností, když organizační složka si musí počínat tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Dle § 47 odst. 1 zák. o majetku byl přitom povinen provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem řídí. V případě porušení zákonem stanovených povinností pak podle § 47 odst. 2 zák. o majetku žalovaný jako generální ředitel žalobce nese odpovědnost za škodu, která tím vznikla na majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. V polovině roku 2020 byl u žalobce proveden forenzní audit auditorskou společností , právnická osoba, ., jež zahrnoval období od 1.1.2010 do 31.12.2019. Dále byl , orgán, ( dále jen „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ), , Anonymizováno, a interním auditem, proveden u žalobce mimořádný audit č., název auditu, , adresa, , příspěvková organizace , Anonymizováno, “ za auditované období od 1.1.2019 do současnosti. Na základě výstupů těchto auditů bylo dle žalobce prokázáno, že žalovaný v období výkonu funkce generálního ředitele uzavřel 6 ( později opraveno na 5 ) smluv o vzájemném plnění se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a to dne 10.5.2016, dne 16.5.2017, dne 16.5.2017, dne 7.2.2018, dne 2.4.2019 a dne 27.6.2019, jejichž předmětem byla úprava práv a závazků při vzájemném poskytování služeb mezi smluvními stranami. S ohledem na to, že hodnota takto vzájemně poskytovaného plnění nebyla ekvivalentní, resp. že měla být mezi smluvními stranami uzavřena nájemní smlouva a za předmět nájmu mělo být ze strany nájemce , právnická osoba, žalobci hrazeno nájemné, jež by odpovídalo ceně v místě a čase obvyklé, došlo uzavřením těchto smluv k porušení § 14 odst. 1 zákona o majetku. Na základě výše uvedeného lze dle žalobce stanovit, že výše škody, jež byla jednáním žalovaného žalobci způsobena a která spočívá v neuhrazeném nájemném, činí částku 274 400 Kč. Výše škody byla ve smyslu § 262 zák. práce určena , orgán, na základě nálezů obou auditů. Povinnost projednat škodu s žalovaným byla žalobci uložena sdělením , orgán, ze dne 19.8.2020. Žalobce dopisem ze dne 14.9.2020 ve smyslu § 263 odst. 1 zák. práce nárok k náhradě škody ve výši 274 400 Kč žalovanému písemně oznámil a vyzval ho k úhradě této částky ve lhůtě 7 dnů. Ve svém vyjádření ze dne 24.9.2020 se žalovaný k uplatněnému nároku postavil nejednoznačně. Následně přistoupil žalobce k projednání tohoto nároku na náhradu škody se , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „odborová organizace“), a to žádostí ze dne 19.2.2021, kterou je požádal o vyjádření. Odborová organizace se k této žádosti k samotné otázce náhrady škody nevyjádřila. Před podáním žaloby žalobce znovu vyzval žalovaného k úhraděpokračování - 4 - , spisová značkažalované částky výzvou, která byla žalovanému doručena dne 21.12.2020. Žalovaný dluh přesto neuhradil a k výzvě se žádným způsobem nevyjádřil.4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítl, že žalobce se v žalobě ani nepokusil naznačit, natož prokazovat, v čem má spočívat zavinění žalovaného za škodu. Argumentace žalobce dle žalovaného dokládá zjevné nepochopení rozdílu mezi objektivní a subjektivní stránkou odpovědnosti za škodu. Plnění pracovních úkolů generálního ředitele není plněním pracovních úkolů všech ostatních zaměstnanců příspěvkové organizace. Obecným konstatováním nelze nahradit povinnost zaměstnavatele přesně uvést a prokázat, při jakém konkrétním pracovním úkolu zaměstnanec zaviněně porušil svou konkrétní právní povinnost. Zpochybnil důkazní hodnotu tzv. forenzního auditu s tím, že výrazná neodbornost jeho provedení ani nezakrývá účelovost jeho zadání k poškození žalovaného. Dle něj a smluv o vzájemném plnění žalobce ke svému tvrzení o údajné škodě neuvádí žádné jiné důkazy. Žaloba podle žalovaného nerespektuje právní úpravu ( státních ) příspěvkových organizací danou zák. č. 218/2000 Sb., odlišující hlavní a jiné činnosti příspěvkové organizace. Ceny služeb v tzv. jiné činnosti nejsou regulovány právními předpisy, jejich tvorba a aplikace musí vycházet především ze vztahů nabídky a poptávky. Poukazoval na to, že vzhledem k rozhodujícímu vlivu vztahu nabídky a poptávky je marketing a zajištění reklamy klíčovým způsobem možného ovlivnění poptávky ze strany poskytovatele služeb. K meritu věci žalovaný popřel, že by hodnota poskytovaných plnění nebyla ekvivalentní a zejména, že by měla být se společností , Anonymizováno, uzavřena nájemní smlouva. Smlouvy uzavřené se společností , Anonymizováno, byly v podstatě barterového charakteru, konglomerátem několika smluvních typů, kdy žalobce byl partnerem společnosti , Anonymizováno, na networkingových akcích, přičemž pro konání části z nich poskytoval, a to vždy pouze na jeden den v roce, své prostory. Hodnota tohoto užívání byla zahrnuta v rámci vzájemného plnění. Z žaloby nelze dle žalovaného ani při nejlepší vůli zjistit, jak dospěl žalobce k žalované částce.5. Ve věci vedené pod 7 C 120/2021 tvrdil žalobce, shodně jako v žalobách ostatních ( když tyto, jak je výše zmíněno, mají obdobný základ ), že je státní příspěvkovou organizací a žalovaný byl jeho zaměstnancem a v období let 2010 až 2019 vykonával u něho funkci generálního ředitele. Při výkonu této funkce byl žalovaný při nakládání s majetkem státu vázán povinnostmi dle § 14 odst. 1 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ( dále jen zákon o majetku ). Tedy využívat majetek státu účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností, když organizační složka si musí počínat tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Dle § 47 odst. 1 zák. o majetku byl přitom povinen provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem řídí. V případě porušení zákonem stanovených povinností pak podle § 47 odst. 2 zák. o majetku žalovaný jako generální ředitel žalobce nese odpovědnost za škodu, která tím vznikla na majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. V polovině roku 2020 byl u žalobce proveden forenzní audit auditorskou společností , právnická osoba, ., jež zahrnoval období od 1.1.2010 do 31.12.2019. Dále byl , orgán, proveden u žalobce mimořádný audit , Anonymizováno, , adresa, , příspěvková organizace , Anonymizováno, “ za auditované období od 1.1.2019 do současnosti. Na