Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovaným uzavřel dne 15. 2. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru č. 15017320, na jejímž základě žalovanému poskytl úvěrový rámec ve výši 61 400 Kč. Žalovaný se zavázal načerpané prostředky splácet spolu s úrokem 1,07 % denně z dlužné částky a poplatkem za vyplacení tranší úvěru 1,99 % z vyplacené částky. Dále se zavázal zaplatit poplatek za službu „, Anonymizováno, “, za službu „, Anonymizováno, “ a za službu „Informační SMS servis“. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný plnil pouze částečně ve výši 478,05 Kč. Žalobkyně tudíž požadovala poskytnutou dlužnou jistinu 15 593,32 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 295,35 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 113,51 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 767,78 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ 29,81 Kč, smluvní úrok 20 091,51 Kč a smluvní pokutu za období od 23. 6. 2025 do 21. 9. 2025 v částce 1 163,62 Kč. Příslušenství žalované částky je tvořeno zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny a sjednaných poplatků za období od 24. 9. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že strany dne 15. 2. 2025 uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový rámec 61 400 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet spolu s úrokem 1,07 % denně z dlužné částky a poplatkem ze vyplacení tranší úvěru 1,99 % z vyplacené částky. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (viz smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru spolu s autorizací ověření totožnosti a všeobecnými obchodními podmínkami). Žalobkyně žalovanému vyplatila celkově částku 16 071,38 Kč (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Dle předpisu splátek pak žalovaný měl denně platit 58,59 Kč (viz předpis denních splátek), podle tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný částku 478,05 Kč. Žalovaný dluh neuhradil, tudíž byl vyzván elektronicky k zaplacení dne 23. 9. 2025 (viz upomínka) a následně předžalobní výzvou (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026 včetně potvrdenie o podani doporučenej zásielky),5. Žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného dluh splnit tak, že převzala jeho deklarované příjmy v hodnotě 35 0000 Kč. Tyto ověřila na základě bankovních výpisů a stanovila jeho příjem na 30 236 Kč. Žalovaný deklaroval své výdaje částkou 5 000 Kč na půjčky, 6 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč na nezbytné výdaje a 4 000 Kč na ostatní zbytné výdaje. Žalobkyně dále vyšla z rezervy 500 Kč. Při tom neprokazovala, že by zkoumala úvěrovou historii žalovaného (viz výpis úvěruschopnosti a přehled identifikovaných příjmů).6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany projevily vůli uzavřít smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018).7. Soud konstatuje, že žalobkyně této povinnosti nedostála, neboť mimo jiné vycházela z žalovaným deklarovaných výdajů, jejichž výši nijak neověřovala. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného měla žalobkyně vedle zjišťování jeho příjmů zohlednit rovněž jeho výdaje, tedy celkovou majetkovou situaci, a posoudit, zda mu umožňuje poskytnutý úvěr řádně splácet. Ucelený obraz o majetkové situaci žalovaného nemohla žalobkyně získat pouze z jím deklarovaných výdajů, a to zvláště za situace, kdy vycházela z částek zjevně neodpovídajících obvyklým nákladům. Žalobkyně dále pochybila, pokud nezjišťovala původ příjmů žalovaného, tedy zda se jedná o příjmy do budoucna očekávatelné. K tíži žalobkyně je nutno přičíst rovněž skutečnost, že nijak neprověřila úvěrovou historii žalovaného. Tím zatížila svůj postup při ověřování schopnosti žalovaného splnit dluh závažnou vadou.8. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná a přiznal žalobkyni toliko nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. v částce 15 593,33 Kč, neboť vycházel ze zjištění, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 16 071,38 Kč, žalovaný uhradil žalobkyni celkem 478,05 Kč. Splatnost pohledávky pak ve smyslu § 87 zákona stanovil tak, aby žalovaný byl bezpečně schopen jistinu vrátit, přičemž ji odvodil od doručení elektronické výzvy. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen zaplatit též úrok z prodlení (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to s počátkem prodlení od 24. 9. 2025.9. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), k jinému postupu soud neshledal důvod.10. Nárok na zaplacení smluvního úroku, všech poplatků a smluvní pokuty včetně požadovaného úroku z prodlení z těchto částek nevznikl, neboť tyto vyplývaly z (neplatné) smlouvy o úvěru. Soud proto v tomto rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.