10 C 110/2023-45 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] s úvěrovým rámcem [částka], již žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Výši sjednaného úvěrového rámce bylo přitom možno měnit. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Žalovaný čerpal částku celkem [částka], splatil však pouze [částka]. Ke dni [datum] proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru. Ke dni sepsání žaloby tak žalobkyně za žalovaným evidovala pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut v celkové výši [částka], když výše smluvní pokuty byla stanovena pevnou částkou ve výši [částka]. Příslušenství pohledávky pak představoval úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka], úrok ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil, ačkoli byl ze strany žalobkyně před podáním žaloby upomínán. 2. K výzvě soudu ze dne [datum] žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a k tomu připojila důkazy. 3. V návaznosti na poučení žalobkyně dle § 118a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), učiněném na jednání soudu dne [datum] vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] svou žalobu co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zpět. Nadále žalobkyně požadovala toliko částku odpovídající výši bezdůvodného obohacení na straně žalované, tj. částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. 4. Podle § 96 o. s. ř., může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). 5. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení podle § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žalobkyně zastavil. 6. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). 7. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění. 8. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že žalovaný uvedeného dne uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr do výše [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,31 % z úvěrového rámce, tj. [částka]. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,88 %, roční procentní sazba nákladů ve výši 25,44 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat náklady spojené s upomínáním ve výši [částka] za každý měsíc vymáhání s možností změny této sazby podle reálně vynaložených nákladů, dále oprávnění účtovat smluvní pokutu ve výši [částka], smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. 9. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných od [datum] soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Bod 4.4 přitom upravuje možnost zvýšení úvěrového rámce. Pod bodem 6.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení s placením splátek a bod 7.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty. 10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a jakým způsobem jej splácel. Žalovanému byla poskytnuta jistina v celkové výši [částka] a splatil celkem částku [částka]. 11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy [číslo] ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum], bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum]. Prostřednictvím této upomínky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši celkem [částka] z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], a to do 7 dnů od odeslání této výzvy. 13. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti. 14. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] dohodu označenou jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo]. Na základě této dohody se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše [částka] s možností navýšení úvěrového rámce, žalovaný se zavázal splatit je v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem. Žalovaný čerpal částku ve výši celkem [částka], žalobkyni následně uhradil celkem [částka]. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], jež měla představovat dosud nesplacenou část jistiny úvěru, účtované poplatky dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek, smluvní pokuty a zákonný úrok. 15. Zjištěný relevantní skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši [částka], přičemž zde nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný na splátkách poskytnuté částky uhradil [částka]. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o [částka] (§ 2991 o. z.). Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl ničeho, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil, a v řízení tak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh uhradil něčeho nad rámec toho, co uváděla žalobkyně. Soud proto žalobě ve zbylé části nároku po čás