6 C 116/2021-48 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2021 se žalobce domáhal, aby soud žalované uložil povinnost vyklidit nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku a povinnost zaplatit žalobci částky s příslušenstvím, jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že žalované od 1. 1. 2020 na základě ústní nájemní smlouvy pronajal předmětné nemovitosti a žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 5.000 Kč měsíčně. Žalovaná však nájemné od samého počátku neplatila. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu za leden 2020 až listopad 2021 v částce 115.000 Kč a upozornil ji na možnost výpovědi nájemní smlouvy, pokud závazek neuhradí. Žalovaná opět nic nezaplatila, proto zaslal žalobce žalované dne 21. 7. 2021 výpověď z nájmu s lhůtou k vyklizení do jednoho měsíce. Výzvu i výpověď žalobce žalované prostřednictvím pošty doručil na adresu bydliště; výzvu žalovaná osobně převzala, výpověď si přes zanechané oznámení a uložení zásilky u provozovatele poštovních služeb nevyzvedla, ač se v bydlišti zdržovala. 2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k soudnímu jednání se, ač řádně předvolána, nedostavila. Právní zástupce žalobce, jenž byl soudnímu jednání přítomen, navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 3 Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4 Soud s ohledem na shora uvedenou právní úpravu považuje tvrzení obsažená v žalobě za nesporná. 5 Na projednávanou věc se aplikuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nájem bytu a domu je praven v § 2235 a násl. o. z., přičemž podle § 2236 odst. 3 o. z. platí, že je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně. Předmět nájemní smlouvy je upraven v § 2201 o. z., podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2237 o. z. nájemní smlouva na byt či dům pro zajištění bytových potřeb sice vyžaduje písemnou formu, pronajímatel ale nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 6 Dále, podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 o. z. je zvlášť závažným porušením smlouvy mimo jiné i nezaplacení nájemného za dobu alespoň tří měsíců. 7 Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. 8 V projednávané věci žalovaná nezaplatila žalobci nájemné za leden 2020 až listopad 2021 v celkové výši 115.000 Kč, a to ani přes výzvu obsahující poučení o právu pronajímatele podat výpověď. Žalobce po marné výzvě žalované dal dne 21. 7. 2021 výpověď z nájmu domu s lhůtou vyklizení do jednoho měsíce. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované vyklidit předmětné nemovitosti a zaplatit žalobci dlužné nájemné spolu s úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9 Právo na náhradu nákladů náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení v plném rozsahu úspěšným. Jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.075 Kč. 10 Žalobce byl zčásti osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Podle § 155 odst. 1 o. s. ř. soud v konečném rozhodnutí rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady, určí její výši v samostatném ustanovení. Protože dosud není známa výše odměny a nákladů ustanoveného zástupce, jež bude stát hradit, rozhodl soud o základu povinnost žalované nahradit státu náklady řízení, přičemž výši a splatnost této náhrady vyhradil samostatnému usnesení.