57 C 3/2023-49 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobkyně se domáhala po žalovaném svou žalobou uplatněnou u soudu dne 21. 10. 2022, zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody, neboť žalovaný s využitím smyšlených okolností vyvolávajících soucit přesvědčil žalobkyni, aby mu na základě ústní dohody půjčila v hotovosti 26. 6. 2018 částku ve výši 4 000 Kč, 4. 7. 2018 částku ve výši 10 000 Kč, 6. 7. 2018 částku ve výši 200 000 Kč, 9. 7. 2018 částku ve výši 9 000 Kč, 23. 7. 2018 částku ve výši 60 000 Kč, 6. 9. 2018 částku ve výši 50 000 Kč, 31. 10. 2018 částku ve výši 41 000 Kč, 3. 11. 2018 částku ve výši 50 000 Kč, 6. 12. 2018 částku ve výši 5 000 Kč, 3. 4. 2019 částku ve výši 130 000 Kč a blíže nezjištěné dne v roce 2020 částku ve výši 2 000 Kč, celkem tedy finanční prostředky ve výši 561 000 Kč. Dále žalobkyně žalovanému 3. 2. 2022 půjčila částku ve výši 12 000 Kč a 13. 2. 2022 částku ve výši 9 324 Kč, když v obou těchto případech uhradila za žalovaného dluh u nebankovní instituce [právnická osoba] Takto žalobkyně žalovanému půjčila 582 324 Kč. Z této částky bylo žalobkyni žalovaným uhrazeno 63 700 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21.6.2022 sp. zn. 2 T 30/2022 byl žalovaný uznán vinným tím, že se obohatil, když uvedl někoho v omyl a způsobil tak na cizím majetku větší škodu, čímž spáchal přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku a v trestním řízení bylo bezpochyby prokázáno, že žalovaný nesplatil žalobkyni částku ve výši 327 324 Kč. Žalobkyně coby poškozená v rámci trestního řízení řádně a včas uplatnila požadavek na náhradu škody v částce 327 324 Kč, když způsobení této škody žalovaným bylo v rámci trestního řízení prokázáno. Okresní soud v Náchodě, ale žalobkyni coby poškozenou s jejím nárokem odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních s tím, že v meritorním rozhodnutí o uplatněném nároku na náhradu škody způsobené trestným činem mu bránilo ustanovení § 140b zákona č. 182/2006 sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 2 Žalovaný namítal, že žalovanou částku nemůže uhradit s ohledem na jeho příjmy a probíhající insolvenci. Po dobu probíhající insolvence má žalobkyni zaplatit to, co bude je hoho silách, a tak žalobkyni zasílá 500 Kč měsíčně. 3 Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu co do částky 2 500 Kč zpět s tím, že jí žalovaný v období od 18. 11. 2022 do 20. 7. 2023 splátkami po 500 Kč tuto částku uhradil. Soud tedy řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (výrok I). 4 Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 6. 2021 čj. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a řešení úpadku bylo povoleno oddlužením. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 10. 2021 čj. [anonymizována tři slova] [číslo] bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. 5 Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 6. 2022, čj. 2 T 30/2022-400, který nabyl právní moci 22. 7. 2022, byl žalovaný uznán vinným, že v období od 26. 6. 2018 do června 2020 s využitím smyšlených okolností vyvolávajících soucit přesvědčil žalobkyni, aby mu na základě ústní dohody půjčila v hotovosti dne 26. 6. 2018 částku ve výši 4 000 Kč, 4. 7. 2018 částku ve výši 10 000 Kč, 6. 7. 2018 částku ve výši 200 000 Kč, 9. 7. 2018 částku ve výši 9 000 Kč, 23. 7. 2018 částku ve výši 60 000 Kč, 6. 9. 2018 částku ve výši 50 000 Kč, 31. 10. 2018 částku ve výši 41 000 Kč, 3. 11. 2018 částku ve výši 50 000 Kč, 6. 12. 2018 částku ve výši 5 000 Kč, 3. 4. 2019 částku ve výši 130 000 Kč a blíže nezjištěného dne v roce 2020 částku ve výši 2 000 Kč, celkem tedy finanční prostředky ve výši 561 000 Kč, a aby za něj bankovním převodem uhradila 3. 2. 2022 dluh ve výši 12 000 Kč a 13. 2. 2022 dluh ve výši 9 324 Kč. Dále jejího tehdejšího přítele poškozeného [jméno] [příjmení], aby mu na základě ústní dohody v hotovosti půjčil 27. 11. 2018 částku ve výši 49 000 Kč, 27. 2018 částku ve výši 30 000 Kč, 15. 5. 2019 částku ve výši 15 000 Kč, dne 7. 9. 2019 částku ve výši 45 000 Kč a dne 10. 9. 2019 částku ve výši 25 000 Kč, celkem tedy finanční prostředky ve výši 164 000 Kč, ačkoliv věděl, že s ohledem na své příjmové a majetkové poměry a finanční zatížení předchozími závazky nebude schopen řádně platit dohodnuté splátky, přičemž splatil žalobkyni pouze 63 700 Kč a poškozenému [jméno] [příjmení] 2 000 Kč, nicméně žalobkyně poškozenému [jméno] [příjmení] nad rámec toho splatila 50 000 Kč. Tímto jednáním žalovaný způsobil škodu v celkové výši nejméně 746 324 Kč, konkrétně žalobkyni škodu ve výši 582 324 Kč, z níž mu zbývá nahradit nejméně 518 624 Kč a poškozeného [jméno] [příjmení] škodu ve výši 164 000 Kč, z níž mu bývá nahradit 112 000 Kč poškozenému a 50 000 Kč žalobkyni, tedy, sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, a způsobil tak na cizím majetku větší škodu, čímž spáchal přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Podle § 85 odst. 3 trestního zákoníku soud žalovanému uložil povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil a podle § 229 odst. 1 trestního řadu byli žalobkyně a poškozený [jméno] [příjmení] se svými nároky na náhradu škody způsobené trestným činem odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních, když v průběhu trestního řízení žalobkyně a poškozený [jméno] [příjmení] uplatnili nárok na náhradu škody způsobené jim trestným činem, žalobkyně ve výši 327 324 Kč a poškozený ve výši 112 000 Kč. 6 Dle § 135 odst. 1 a 2 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. 7 Dle § 2909 o. z. platí, že škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. 8 Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9 Porušení povinnosti stanové zákonem je protiprávním jednáním. Došlo-li ke spáchání trestného činu, je takové jednání vždy protiprávním jednáním ve smyslu občanskoprávní odpovědnosti. V projednávané věci bylo jednoznačně prokázáno, a to rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 6. 2022, čj. 2 T 30/2022-400, který nabyl právní moci 22. 7. 2022 (§ 135 o.s.ř.), že žalovaný žalobkyni úmyslně způsobil škodu v prokazatelné výši 582 324 Kč, z níž mu zbývalo ke dni vydání rozsudku zaplatit 518 624 Kč. Škodu způsobil tím, že žalobkyni uvedl v omyl, což je protiprávním jednáním a je tedy povinen nahradit žalobkyni, co tímto protiprávním jednáním způsobil. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 o. z. právo, a to od data prodlení žalovaného s plněním. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10 Dle § 140b insolvenčního zákona nejde-li o řízení uvedená v § 140a (přerušená řízení), nelze v jiných soudních nebo rozhodčích řízeních po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, rozhodnout o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170); to neplatí, jde-li o pohledávky věřitelů na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka. K rozhodnutím vydaným v rozporu s tímto zákazem se v insolvenčním řízení nepřihlíží. 11 Dle § 416 odst. 1 insolvenčního zákona se případné osvobození od placení pohledávek podle § 414 insolvenčního zákona nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví. 12 Jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 6. 2022 čj. 2 T 30/2022-400, žalovanému nebyl v trestním řízení o projednávaném trestném činu zajištěn majetek