6 C 83/2022-167 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 18. 6. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 275 000 Kč s přísl. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel dne 30. 9. 2004 smlouvu o úvěru na 400 000 Kč a těmito prostředky žalovaná financovala svou podnikatelskou činnost. V obdobné věci již bylo rozhodnuto v řízení pod sp. zn. 85 C 7/2017. Žalovaná svůj dluh dosud nesplnila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobci nic nedluží, dluhu si není vědoma. Není jí ani známo, že by úvěrovou smlouvu s žalobcem uzavřela. Veškeré peníze, které žalovaná vydělala, byly zpět na rodinu a společnou domácnost, žalobce nic nepřispíval. Požadavek žalobce vznesený po 12 letech považuje za nemravný a promlčený. 3. Pro zjištění skutkového stavu byly provedeny následující důkazy. 4. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č. j. 3 C 198/2018-58 ze dne 16. 5. 2019 bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 27. 2. 1993. Rozsudek nabyl právní moci 19. 6. 2019. 5. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č. j. 1 C 667/95-7 ze dne 27. 9. 1995 bylo zrušeno bezpodílové spoluvlastnictví manželů – účastníků, vzniklé uzavřením manželství 27. 2. 1993. Rozsudek nabyl právní moci 4. 10. 1995. 6. Smlouvou o úvěru datované dnem 30. září 2004 se žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník dohodli, že žalobce poskytne žalované úvěr do výše 400 000 Kč na financování nákupu zboží do maloobchodní prodejny kočárků a příslušenství po částech dle vzájemné ústní dohody složením do pokladny dlužníka v hotovosti nebo na běžný účet dlužníka. Doklady o přijetí a splácení úvěru se stanou přílohou smlouvy. Podle smlouvy měl být úvěr úročen sazbou ve výši 5 % p.a. a úroky vypláceny k 31. 12. 2010. Vrácení úvěru bylo stanoveno k datu 31. 12. 2010, smlouva je podepsána oběma stranami. 7. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech č. j. 85 C 7/2017 - 131 ze dne 9. 4. 2019, který nabyl právní moci 27. 4. 2020, bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 22 115 Kč s přísl. za platby učiněné žalobcem ve prospěch žalované k úhradě faktur ve prospěch [právnická osoba] v částce 2 224 Kč a 19 891 Kč dne 15. 10. 2010. V bodě 22. odůvodnění rozsudku je uvedeno, že v daném případě bylo ohledně nároku žalobce v rozsahu částky 22 115 Kč prokázáno, že žalované byly 15. 10. 2010 poskytnuty finanční prostředky, které pocházely z výlučných zdrojů žalovaného, v uvedené výši, a to tím, že byly na její pokyn, resp. po dohodě účastníků, zaslány žalobcem na účet 3. osoby (věřitele žalované). Ačkoliv smluvní strany nazvaly smlouvu ze dne 30. 9. 2004 Smlouvou o úvěru, je zřejmé, že o smlouvu o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku se nejedná. Žalobce jako fyzická osoba poskytl žalované finanční prostředky za účelem hrazení jejích závazků z podnikání. Věřitelem, t.j. stranou, která se zavazuje úvěr poskytnout, bývá zpravidla banka, u níž poskytování úvěrů patří k předmětu její činnosti. Věřitelem však může být i osoba jiná, právnická nebo fyzická osoba, přičemž posledně jmenovaná nemusí být ani podnikatelem. Smlouva o úvěru je totiž absolutním obchodem a řídí se obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu (§ 261 odst. 3 obch. zák.). Žalobce tak poskytoval žalované opakovaně finanční prostředky za účelem úhrady závazků z jejího podnikání, přitom k této činnosti neměl živnostenské oprávnění. Soud zastává názor, že takovýto vztah nelze podřadit pod ustanovení § 497 obch. zák., ale že se jedná o smlouvu o půjčce, reálný kontrakt podle § 657 obč. zák. naplněný dnem poskytnutí finančních prostředků. V daném případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 22 115 Kč. V souvislosti s poskytnutím půjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 5 % p. a. a úroky měly být vyplaceny k 31. 12. 2010, žalobce však svůj žalobní návrh upřesnil tak, že požaduje zákonné úroky z prodlení ode dne 1. 1. 2011 z částky 22 115 Kč do zaplacení. Skutečnost, že žalobce plnil na pokyn žalované přímo na účet jejího dodavatele, byl posouzen následovně: Smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák. bylo možné uzavřít i ústně, pokud tedy došlo ke změně platebních podmínek ústní dohodou stran a obě tyto strany považovaly tento úkon za platný, došlo ke změně smlouvy v této části. Oba účastníci ve svých tvrzeních potvrdili, že k úhradě této částky došlo přímo na účet dodavatele, žalobcem a na pokyn žalované a toto jejich shodné tvrzení vzal soud jako své skutkové zjištění. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3790/2008 ze dne 11. 11. 2008, jestliže konstantní judikatura ve shodě s odbornou judikaturou, nevyžaduje fyzické předání předmětu půjčky dlužníkovi, bylo by zbytečným a neodůvodněným omezením autonomie vůle smluvních stran nepřipustit určení bankovního účtu třetí osoby jako místa, kam má být předmět půjčky převeden, pokud se na tom strany smlouvy o půjčce dohodnou. Uskutečněním převodu pak je splněna podmínka předání předmětu půjčky dlužníkovi podle § 57 obč. zák.. Žalovaná částku 22 115 Kč ke dni 31. 12. 2010 nevrátila a od 1. 1. 2011 je se zaplacením v prodlení. Neobstojí obrana žalované spočívající v tvrzení, že žalobci muselo být jasné, že žalovaná nemůže poskytnutou částku vrátit, když pečuje o 5 dětí (4 společné se žalobcem). Žalobce předpokládal zisk žalované z podnikání a z tohoto pohledu se jeho motivace k uzavření smlouvy jeví jako jasná. Jak už soud popsal výše, žalovaná začala podnikat, přitom měla se žalobcem zrušené BSM. Musela si tedy být vědoma toho, že žalovaný může finanční prostředky poskytnuté jí na podnikání požadovat zpět, a to zvlášť za situace, kdy spolu uzavřeli výše uvedenou smlouvu nazvanou„ Smlouva o úvěru“. Žalovaná tuto smlouvu sama podepsala. Skutečnost, že tuto možnost neřešila, nemůže jít k tíži žalobce. Soud v této části žaloby žalobci vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 22 115 Kč s úrokem z prodlení 7,75 % ročně z částky 22 115 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok ad I. tohoto rozsudku). V občanském zákoníku (§ 517) se ohledně určení výše úroků z prodlení odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 142/1994 Sb. je tato výše stanovena v návaznosti na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. Proto soud přiznal žalobci i úroky z prodlení ve výše uvedené zákonné sazbě. Obrana žalované spočívající v odkazu na rozpor nároku žalobce s na dobrými mravy neobstojí. Možnost zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů by jinak v období platnosti a účinnosti příslušného znění obč. zák. t.j. z. č. 40/1964 pozbývalo účelu. 8. Ze znaleckého posudku [číslo] který vypracoval [titul] [jméno] [příjmení], znalec z oboru písmoznalectví, ve věci sp. zn. 85 C 7/2017, vyplývá, že na listině nazvané Smlouva o úvěru datované dnem 30. 9. 2004 jsou za slovem„ Dlužník“ s vysokou pravděpodobností pravé podpisy [celé jméno žalované]. Znalec nezjistil ve sporných podpisech jmenované žádné při porovnání se srovnávacím materiálem žádné rozdíly ani narušení kvality psacího tahu, které by svědčily o padělání. 9. Dohodou o vzájemném započtení mezi žalovanou a [právnická osoba] ze dne 14. 12. 2009 se strany dohodly o započtení pohledávek s tím, že rozdíl 1 613 Kč uhradí žalovaná na účet [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Pohledávka žalované byla vedena pod [variabilní symbol]. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 30. 12. 2009 částka 1 613 Kč převedena na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 10. Fakturou [číslo] [právnická osoba] vyúčtovala žalované dodané zboží v ceně 3 246 Kč a 3 246 Kč. Jako číslo účtu uvedla [bankovní účet]. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 16. 11. 2005 částka 6 492 Kč převedena na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 11. Fakturou [číslo] [právnická osoba] vyúčtovala žalované dodané služby v ceně 9 353,50 Kč. Jako číslo účtu uvedla [bankovní účet]. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byly dne 10. 2. 2005, 11. 3. 2005 a 31. 3. 2005 částky 3 180 Kč, 3 117 Kč a 3 118 Kč převedeny na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 12. Fakturou [číslo] [právnická osoba] vyúčtovala žalované dodané zboží v ceně 1 871 Kč. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 10. 11. 2005 částka 1 871 Kč převedena na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 13. Fakturou [číslo] [právnická osoba] vyúčtovala žalované dodané zboží v ceně 2 457 Kč. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 10. 11. 2005 částka 2 457 Kč převedena na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 14. Fakturou [číslo] [právnická osoba] vyúčtovala žalované dodané zboží v ceně 4 474 Kč. Jako číslo účtu uvedla [bankovní účet]. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 24. 1. 2006 částka 4 474 Kč převedena na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 15. Podle dodacího listu k faktuře [číslo] [právnická osoba] vyúčtovala žalované dodané zboží v ceně 27 494 Kč. Podle výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] byla dne 24. 1. 2006 č