Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 79 798,99 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 8. 3. 2019 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 96 měsíčních splátkách po 3 498 Kč s úrokem 7,50 % ročně. Dohodnuté splátky však nesplácela řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatila dne 10. 9. 2025 a ke dni 12. 11. 2025 žalovaná dluží 74 823,99 Kč na jistině, 4 975 Kč na poplatcích, 3 637,61 Kč na úroku a 939,82 Kč na úroku z prodlení.2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě se nevyjádřila.3. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud následující důkazy.4. V žádosti č. , číslo, ze dne 27. 2. 2019 žalovaná požádala žalobkyni o úvěr ve výši 250 000 Kč a uvedla, že je bezdětná, svobodná, žije v nájmu, označila zaměstnavatele a svůj měsíční příjem 14 997 Kč. Výdaje spojené s bydlení vyčíslila na 3 500 Kč, ostatní výdaje 1 350 Kč. Žalobkyně žádost akceptovala s tím, že úroková sazba bude činit 7,50 % p. a., splatnost 96 měsíců a měsíční splátka 3 498 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků.5. Historickým výpisem ze dne 12. 11. 2025 je doloženo, že žalovaná čerpala úvěr dne 8. 3. 2019 ve výši 250 000 Kč, což potvrzuje i interní účetní doklad o vyplacení úvěru. Žalovaná přestala úvěr splácet v dubnu 2025. Dluh na jistině ke dni 12. 11. 2025 činil 74 823,99 Kč, na poplatcích 4 975 Kč, na úroku 3 637,61 Kč a na úroku z prodlení 939,82 Kč.6. V dopisu ze dne 10. 9. 2025 žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky do 29. 10. 2025 s tím, že nebude-li dluh uhrazen, nastane okamžitá splatnost celého zůstatku úvěru.7. Dopisem ze dne 3. 11. 2025 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 250 000 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaná však dohodnuté splátky ve lhůtě splatnosti nezaplatila. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami. Dluh na jistině ke dni 12. 11. 2025 činil 74 823,99 Kč, 4 975 Kč na poplatcích, 3 637,61 Kč na úroku a 939,82 Kč na úroku z prodlení Žalovaná neprokázala, že by dlužnou částku uhradila, proto soud žalobě vyhověl včetně úroku 7,50 % p. a. do zaplacení (§ 122 odst. 4 zákon č. 257/2016 Sb.) a úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).10. Posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Věřitel vycházel z příjmů uvedených dlužníkem, které ověřil potvrzením od zaměstnavatele a provedl lustraci žalované v příslušných databázích. Pro posouzení výdajů porovnal věřitel dlužníkem uvedené údaje s normativními náklady v podobě životního minima a nákladů na bydlení, přičemž zohlednil i osobní stav žalobkyně, která byla bezdětná a svobodná. Do posouzení úvěruschopnosti zahrnul i interní a externí splátky spotřebitelských závazků dlužníka. Při sjednané výši splátky a zjištěných příjmů a výdajů žalované soud neshledal žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaná nebude schopna sjednaný úvěr řádně splácet. Tomu odpovídá i doba, po kterou byl úvěr splácen, tj. od dubna 2019 do dubna 2025.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto ji náleží právo na náhradu vynaložených nákladů v plné výši. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 3 192 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 4 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 2 992,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 20 434,50 Kč. Žalovaná je povinna nahradit tyto náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 1. 7. 2026 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s podanou žalobou. Doplnění žaloby na výzvu soudu proto nelze považovat za účelný úkon, který způsobila žalovaná svou procesní obranou.12. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).