10 C 251/2022-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 3. 2019 poskytla při uzavření smlouvy žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný se zavázal uhradit vedle dlužné částky uhradit částku 8 075 Kč, což představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč, a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč a pojistného. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 285 Kč, poslední splátka byla stanovena na 16. 5. 2020. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla následně na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaný uhradil celkem částku 1 500 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem současně s výzvou o zaplacení. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 8 281,91 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1332,35 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1441,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8281,91 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 8281,91 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 10. 2018 poskytl žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit vedle dlužné částky částku ve výši 5 302 Kč, celkem tedy částku 12 302 Kč. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel, k úhradě zbývá částka 3 186,24 Kč s příslušenstvím. 2. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně smlouvy o zápůjčce [číslo] tzn., že vzala žalobu zpět ohledně částky 3 186,24 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 512,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1201,21 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3186,24 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75 % a s úrokem 29 % ročně z částky 3186,24 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. Soud proto postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení v této části zastavil. 3. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, nedostavil se, nepožádal o odročení jednání. Zástupkyně žalobkyně svou neúčast omluvila, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101/3 o.s.ř. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 23. 3. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Tuto částku se žalovaný spolu s úhradou za služby ve výši 8 075 Kč zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky včetně příslušenství žalobkyni. Dne 6. 1. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a zároveň ho vyzvala, aby do 10 dnů od doručení výzvy uhradil dlužnou částku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 25. 1. 2021. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že byla prošetřena úvěruschopnost žalovaného. ze sdělení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pouze 1 500 Kč. 5. Z § 1 odst. 2, § 580/1, § 588, § 2991 a § 2993 o.z. vyplývá, že jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 23. 3. 2019 je neplatná s ohledem na sjednanou výši úhrady za služby, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 1/2 a § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy tj. v březnu 2019 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 8,20 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Částka 8 075 Kč označená jako úhrada za služby, ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnuté půjčky ve výši 9 000 Kč s cenou za tuto služby ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok z půjčených prostředků při splatnosti 60 týdnů ve výši 77 %. Částka 8 075 Kč označená jako úhrada za služby, tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek úhrad za služby. Úrok 77 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jejího sjednání. Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla úvěry za účelem získání úroků. Ujednání o úrocích ve formě úhrad za služby nelze oddělit a posuzovat je samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního jednání a jeho obsahu je logické, že bez sjednání tak vysokých souhrnných úhrad za služby by právní předchůdkyně žalobkyně spotřebitelské smlouvy o půjčkách se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úrocích), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně si beze sporu nemravnou výši při uzavření smlouvy uvědomovala, proto jí rozložila do sjednaných poplatků, aby tak nebyla zřejmá. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilá nemravné a absolutně neplatné celé smlouvy. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, na základě něhož se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle smlouvy peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 1 500 Kč, k úhradě proto zbývá částka 7 500 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávek mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Žalobkyni, na kterou její právní předchůdkyně dne 18. 12. 2020 postoupila pohledávku s příslušenstvím, dne 25. 1. 2021 zaslala žalovanému současně s oznámením o postoupení pohledávky výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení výzvy. Dne 28. 1. 2021 byla výzva doručena, žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 8. 2. 2021 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle § 1970 o.z., když výše úroků z prodlení se určuje dle právní úpravy určené v době, kdy k prodlení došlo, je žalovaný povinen zaplatit vedle dlužné částky úrok z prodlení od 8. 2. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř., neboť žalovaný se k jednání nedostavil. Soud proto nemohl zjistit jeho poměry, aby mohl rozhodnout o případných splátkách. 7. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 7 500 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v rozdílu mezi požadovanou částkou 8 281,91 Kč a přiznanou částkou 7 500 Kč, tj. v části 781,91 Kč, zamítl stejně jako příslušenství požadované z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce. 8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. vyplývá, že účastník, který zavinil zastavení řízení je povinen hradit náklady řízení. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby je ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 2 zákona č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem 3 úkony právní služby, přísluší mu 3x 300 K