10 C 138/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 6. 8. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, který se žalovaná spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 996 Kč zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po 667 Kč. 2. Celkem se zavázala vrátit částku 39 996. Splatnost poslední splátky byla 13. 8. 2021. Žalovaná čerpala finanční hotovost v místě svého bydliště, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla základní údaje o svých možnostech splácet úvěr. Žalovaná nesplnila svou povinnost uhradit sjednanou částku řádně a včas, uhradila pouze 5 600 Kč. Splatnost nastala ke dni 30. 9. 2022. Od následujícího dne byla žalovaná v prodlení s úhradou nesplacené částky. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 34 396 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 10. 2022 do zaplacení. 3. Žalobkyně svou neúčast při jednání omluvila. Žalovaná byla k jednání řádně předvolána, bez omluvy se nedostavila, nepožádala o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že dne 6. 8. 2021 na základě žádosti žalované byla uzavřena v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru, zaplatit úrok 4 356 Kč, poplatek za zpracování 6 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 7 040 Kč, s tím že zápůjční úroková sazba byla ve výši 70,89 %, to vše ve výši 39 996 Kč v 60 týdenních splátkách po 667 Kč. 5. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná s příjmem kolem 19 690 Kč, výdaje na bydlení 2 500 Kč, závazky 1 970 Kč, zůstatek 3 910 Kč měsíčně, což doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami. Výzvou k uhrazení pohledávky do 10 dnů od doručení, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Z podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 19. 9. 2022. 6. Z § 580 a § 588 občanského zákoníku vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Z § 2390 občanského zákoníku vyplývá, že smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Z § 2291 občanského zákoníku vyplývá, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatí. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaná je způsobilá ke splácení úvěru, proto jí byl žalobkyní úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi žalobkyní a žalovanou dne 6. 8. 2021 je však neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měla žalovaná z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 17 996 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaná vedle jistiny povinna zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 22 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 94 % z půjčených prostředků při splatnosti 60 týdnů. Částka 17 996 Kč označená jako souhrnný poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 94 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy, tj. v srpnu 2021 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 7,48 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci svého podnikání jednoznačně poskytla půjčku za účelem získání úroku. Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. S ohledem na povahu právního úkonu a jeho obsah je logické, že bez sjednání tak vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru se žalovaným neuzavřela. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaná bezdůvodně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná již vydala bezdůvodné obohacení ve výši 5 600 Kč, k úhradě proto zbývá částka 16 400 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 19. 9. 2022 žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila (§ 573 o.z.), proto od 1. 10. 2022 je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinna zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 16 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 34 396 Kč a přiznanou částkou 16 400 Kč, tj. v části 17 996 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou. 11. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Účastníci byli ve sporu úspěšní přibližně každý z jedné poloviny, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.