22 C 172/2023-28 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 26 355 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (Jistina), které byly žalované zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 300 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách, poslední splátka byla splatná dne 23. 7. 2022, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. K uzavření Smlouvy došlo prostředky komunikace na dálku. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, se kterými se žalovaná seznámila. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč, které žalobkyně požaduje v souladu s článkem 2.3 Smlouvy - písemné výzvy odeslány dne: 19. 6. 2022, 30. 6. 2022, 19. 7. 2022, 28. 7. 2022 a 10. 8. 2022. Žalobkyně dále v souladu s článkem 2.3 Smlouvy požadovala smluvní pokutu ve výši 5 055 Kč, a to ve výši 0,10 % denně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč za období od 24. 7. 2022 (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky) do 26. 6. 2023 (tj. do dne vyhotovení žaloby). 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že částku 15 000 Kč obdržela, žalobkyni nic nesplatila, neboť jí nepřišly dokumenty k platbě, zejména splátkový kalendář, ani jí nikdo nezavolal. Má i jinou půjčku a tu řádně splácí. Pro případ, že by jí žalobkyní bylo uloženo zaplatit žalobkyni peněžitou částku, požádala o možnost uhradit ji ve splátkách. V současné době je schopna splácet 500 Kč měsíčně, neboť se jí dne 24. 7. 2023 narodila dcera a pobírá pouze mateřskou ve výši 10 000 Kč měsíčně. 3. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům. Ze smlouvy o zápůjčce ve znění jejího dodatku z téhož dne (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že dne [datum] připojili pod tuto Smlouvu podpisy dva zástupci žalobkyně, za žalovanou je zde namísto podpisu uvedeno jméno a příjmení žalované, datum [datum] a [příjmení] kód. Ve Smlouvě se věřitel zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] nejpozději do dvou dnů od účinnosti Smlouvy, klient se zavazuje za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 6 300Kč a splatit úvěr spolu s poplatkem ve třech splátkách po 7 100 Kč do 30, 60 a 90 dnů od poskytnut zápůjčky, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy činí 740 %. Ve Smlouvě je v článku 2.4 sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s platbou klienta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále zákonný úrok z prodlení z dlužné částky a účelně vynaložené náklady spojené s prodlením klienta za jeho upomínání. Nedílnou součástí Smlouvy jsou žalobkyní předložené všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z předžalobní upomínky datované dnem 12. 5. 2023, a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 28 871 Kč do tří dnů s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. U dalších upomínek dlužné platby (2 upomínky, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19. 7. 2022 a 2 opakované výzvy k úhradě předcházející zaslání předžalobní výzvy) žalobkyně nedoložila doklad o jejich zaslání žalované, na upomínkách není uvedena adresa, na kterou měly být žalované odeslány, pouze na předžalobní upomínce je uvedena adresa [adresa]. Dle vyjádření žalované na této adrese bydlela do září 2022. 4. Dále soud k důkazu provedl žalobkyní předložené potvrzení o bezhotovostním převodu částky 15 000 Kč na účet [bankovní účet] dne [datum] z účtu [bankovní účet] vedeném na majitele [právnická osoba], se zprávou pro příjemce„ Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od [anonymizována dvě slova] s.“ a dále výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] s příchozí platbou ze dne [datum] z účtu [bankovní účet] s popisem„ [celé jméno žalované]“. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 25. 10. 2023 vyplývá, že na bankovní účet č. [bankovní účet], který je účtem žalované, byla od žalobkyně připsána dne [datum] částka 15 000 Kč. Vyplacení částky 15 000 Kč žalované má soud za prokázané i z vyjádření žalované. 5. Z potvrzení o provedené lustraci žalované v centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že žalovaná je matkou [jméno] [příjmení], narozené 24. 7. 2023. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: 7. Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/ 2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“ 10. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla Smlouvou uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z., na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného poplatku ve třech splátkách stanovených Smlouvou. Žalovaná před podáním žaloby neuhradila ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze jistiny poskytnuté zápůjčky, Smlouvu soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů. 13. Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově řádně nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru (skutková tvrzení žalobkyně byla v daném případě pouze obecného rázu bez uvedení konkrétních skutečností týkajících se žalované). Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 15 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba pos