22 C 50/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 50 749,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] smlouvu č. [spisová značka] (dále též jen Smlouva). Na základě této Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 129 000 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci, specifikovanému v čl. 2 Smlouvy. Konečná cena předmětu financování činila 149 000 Kč, žalovaný při podpisu Smlouvy uhradil část kupní ceny ve výši 20 000 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 30,156478 % p. a., kdy tato úroková sazba byla v průběhu úvěrového vztahu neměnná. Celkem se žalovaný zavázal svůj úvěr uhradit v 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 209 Kč, kdy splatnost poslední splátky byla určena na den 24. 02. 2022. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku ve výši 173 016 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla určena vždy do 24. dne v kalendářním měsíci. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně se tedy zavázala za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalovaného a žalovaný se uzavřením Smlouvy zavázal takto poskytnutý Úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, a z toho důvodu využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 15. 12. 2021. Žalovaný do dne zesplatnění celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 122 953 Kč. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno Výzvou k zaplacení celého úvěru - zesplatnění ze dne 15. 12. 2021, která byla žalovanému zaslána formou dopisu a to prostřednictvím poštovních služeb [anonymizováno], s. p. Dlužná částka byla ke dni zesplatnění vyčíslena na 51 112 Kč. Tato částka byla určena jako součet: dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši 28 836 Kč, úrokového vyrovnání, resp. obchodní úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši 362 Kč, nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši 20 584 Kč, smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení dle bodu 5. Smlouvy (dále také odd. 7 ÚP) ve výši 1 000 Kč a nákladů na vymáhání žalobkyně ve výši 330 Kč. K částce v celkové výši 1 000 Kč označené jako poplatky dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků účtovaných za upomínky odesílané na adresu žalovaného z důvodu prodlení s úhradou splátek dle splátkového kalendáře. Tato částka se skládá z částky 500 Kč za 1. písemnou upomínku v pořadí, která byla žalovanému odeslána dne 13. 09. 2021 a z částky 500 Kč za 2. písemnou upomínku v pořadí, která byla žalovanému odeslána 13. 10. 2021. Kromě písemných upomínek odesílaných žalované na jím uvedenou adresu, byl žalovaný opakovaně kontaktován a upomínán ze strany žalobce telefonicky a formou SMS zpráv. K částce v celkové výši 330 Kč označené jako náklady na vymáhání žalobce dospěl součtem účtovaných a žalovaným dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč, je-li žalovanému v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dne 6. 9. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Spolu s žalobou žalobkyně předložila soudu písemné důkazy, a to úvěrová smlouvu č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba], splátkový kalendář ke smlouvě č. SSU20/100602, saldokonto úvěrové smlouvy č. SSU20/100602, výpis splátek, čerpání a úhrad ke smlouvě [číslo] výzvu k zaplacení celého úvěru – zesplatnění ze dne 15. 12. 2021, předžalobní upomínku ze dne 6. 9. 2022 a poštovní podací arch ze dne 7. 9. 2022. 4. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil ke skutkovému stavu, že dne [datum] byla žalovaným podepsána úvěrová smlouva č. [spisová značka] (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 129 000 Kč na dobu trvání 24 měsíců s měsíční splátkou ve výši 7 209 Kč a počtem 24 splátek. Celková částka splatná žalovaným byla sjednána ve výši 173 016 Kč s úrokovou sazbou 30,156475 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 34,7 % Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prodejce [jméno] [příjmení], [titul za jménem], [IČO]. Součástí předložené smlouvy o úvěru byly úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] kód [anonymizováno], matriční list, splátkový kalendář a Sazebník poplatků pro klienty [právnická osoba] pro úvěrové smlouvy na Ideal Credit +. Ze splátkového kalendáře a saldokonta úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalovaný uhradil 17 splátek. O okamžitém zesplatnění úvěru byl žalovaný informován prostřednictvím Výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne 15. 12. 2021, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání Výzvy žalovanému. Předžalobní výzva je z data 6. 9. 2022 a žalobkyně ji zaslala žalovanému dne 7. 9. 2022, upozorňuje jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“ 11. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li s