10 C 333/2024-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, její právní předchůdkyně , právnická osoba, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Dle smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl poukázán na účet žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení, je proto povinen vrátit částku ve výši 28 600 Kč, která představuje nezaplacenou jistinu 20 000 Kč a poplatek 8 600 Kč jako úplatu za poskytnutí úvěru a to vše do 23. 3. 2023. Žalovaný je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný svůj závazek nesplnil, na úhradu jistiny nepoukázal žádnou částku. Dne 18. 7. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a to dle dílčí smlouvy ze dne 22. 4. 2024. K zesplatnění pohledávky došlo dne 23. 3. 2023. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč s úrokem ve výši 15 % od 23. 4. 2024, dále úrok z prodlení v kapitalizované výši 3 156,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 300 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 144 Kč. Na upomínky o zaplacení žalovaný nereagoval.2. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, i když na tyto následky byl upozorněn.3. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil.4. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené dne , datum, mezi předchozí právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Úroková sazba při překročení doby splatnosti byla sjednána ve výši 36 % ročně. Doba trvání úvěru byla sjednána na 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Cena poplatku za sjednání úvěru byla ve výši 8 008,22 Kč. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poukázal na účet žalovaného 20 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a z výzvy k úhradě bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván k úhradě jistiny úvěru s příslušenstvím do 23. 8. 2024. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni 22. 4. 2024. Z podacího archu bylo zjištěno, že oznámení po postoupení pohledávky a výzva k úhradě byla odeslána žalovanému dne 14. 8. 2024. Žalovaný byl upomínkou vyzván k úhradě jistiny úvěru s příslušenstvím.5. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytoval při posouzení schopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu.8. Na základě zjištěného skutkové stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná, neboť žalobkyně neprokázala, jakým způsobem před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně ani v návrhu netvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla její právní předchůdkyní posouzena. Smlouva o úvěru je neplatná i s ohledem na sjednaný smluvní kapitalizovaný úrok, který měl žalovaný z poskytnutých peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. I s ohledem na sjednanou výši smluvených kapitalizovaných úroků, která představuje 36 % z půjčených peněžních prostředků, je zřejmé, že sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobila nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč z neplatného právního jednání, na základě, nichž se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 14. 8. 2024 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu ke splnění dlužné částky do 23. 8. 2024. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 24. 8. 2024 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaný je proto povinen vedle jistiny úvěru zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit částku 20 000 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení od 24. 8. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.9. Výrokem II. soud žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 3 156,16 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 16 300 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 144 Kč, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru zamítl jako neoprávněnou.10. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč, dále 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 252 Kč a soudní poplatek 846 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 298 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.