10 C 60/2024-31 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . IČ: , IČO, smlouvu o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč a to v hotovosti, žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit smluvní úrok poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, to vše ve výši 12 026 Kč. Celkem se zavázal vrátit částku 26 026 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 859 Kč. Splatnost poslední splátky byla 4. 1. 2023. Žalovaný čerpal finanční hotovost v místě svého bydliště, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl základní údaje o svých možnostech splácet úvěr. Úvěruschopnost žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena a vyhodnocena, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl poskytnut. Žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit sjednanou částku řádně a včas, uhradil pouze 6 000 Kč. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 19. 1. 2022. Od následujícího dne byl žalovaný v prodlení s úhradou nesplacené částky, proto dluží i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 8. 2023 byla pohledávka za žalovaným následně postoupena žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem. Žalovaný dlužnou jistinu s příslušenstvím neuhradil ani po upomínkách. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 28 526 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 452,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 825,32 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 557,92 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 8 % ročně z částky 11 108,65 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.2. Před zahájením jednání žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně částky 1 641,91 Kč ze smluvní pokuty požadované ve výši 6 858,09 Kč zpět. Soud postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení zastavil. Předmětem žaloby zůstala částka 26 884,09 Kč.3. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvil. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil, nepožádal o odročení jednání. V souladu s ust. § 101/3 o.s.ř. soud jednal v nepřítomnosti účastníků.4. Na základě provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru č. , číslo, zjistil, že dne , datum, byla smlouva uzavřena na základě žádosti žalovaného mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru, zaplatit úroky a další platby v úhrnné výši 12 026 Kč, tedy celkem částku 26 026 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 859 Kč, to vše do 4. 1. 2023. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, což doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že dne 7. 8. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem dne 15. 8. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2023, která byla podána k poštovní přepravě 2. 11. 2023, jak bylo zjištěno z podacího archu, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a s poplatky do 16. 11. 2023.5. Z § 580 a § 588 občanského zákoníku vyplývá, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Z § 2390 občanského zákoníku vyplývá, že smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud s ohledem na výši příjmu dosahovaného žalovaným a výši poskytnutého úvěru dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, je však neplatná s ohledem na sjednanou výši souhrnných poplatků, které měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Částka 12 026 Kč označená jako souhrnný poplatek ve skutečnosti navyšuje cenu, kterou je žalovaný vedle jistiny povinen zaplatit. Ze samotného porovnání poskytnutého úvěru ve výši 14 000 Kč a cenou za tuto službu ve výši souhrnného poplatku (cenou peněz) představuje úrok 73,6 % z půjčených prostředků při splatnosti 14 měsíců. Částka 12 026 Kč označená jako souhrnný poplatek tak ve skutečnosti představuje zastřený úrok, tj. úplatu, nebo-li odměnu za půjčené prostředky rozložené do jednotlivých položek souhrnného poplatku. Úrok 73,6 % je úrokem sjednaným ve výši, který podstatně, mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru v době jeho sjednání, zejména stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování půjček či úvěrů. V době uzavření smlouvy, tj. v červenci 2019 obvyklá úroková míra poskytovaná ČNB činila 7,34 % (dle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB – ARAD – Systém časových řad). Ujednání o úroku ve formě souhrnného poplatku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný již vydal bezdůvodné obohacení ve výši 6 000 Kč, k úhradě proto zbývá částka 8 000 Kč. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 2. 11. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dlužné částky do 16. 11. 2023. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 17. 11. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř.8. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 8 000 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu v části 1 641,91 Kč zastavil. Výrokem III. soud proto žalobu v části 20 884,09 Kč zamítl stejně jako příslušenství a smluvní pokutu, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o půjčce jako neoprávněnou.9. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalovaný byl ve sporu úspěšný přibližně v rozsahu 2/3, měl by právo na odpovídající část nákladů řízení vůči žalobkyni. Náhradu nákladů řízení nežádal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.