11 C 421/2021-212 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 10. 11. 2021 domáhal proti žalované zaplacení částky 42 642 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, cestoval vlakem do , město, , do zastávky , adresa, , kde žalobce vystupoval přijela vlaková souprava v 10.01 hodin, na zledovatělém nástupišti vlakové zastávky , adresa, , které nebylo ošetřeno proti námraze, žalobce upadl a v důsledku pádu utrpěl zranění horní končetiny (tříštivou zlomeninu levé horní končetiny). Zraněním vznikla žalobci nemajetková újma, škoda a ztráta na výdělku v celkové výši 42 642 Kč, které je přestavována nemajetkovou újmou na zdraví v částce 23 884 Kč, vedlejšími výdaji, jež tvoří poštovné, cestovné a úhrada za zprávu lékaře pro odškodnění vytrpěné bolesti ve výši 758 Kč a ztrátou na výdělku v částce 18 000 Kč, kdy tento výdělek žalobci ušel, neboť v době od 20. 11. 2020 do 24. 12. 2020 měl nastoupit k výkonu pracovní činnosti jako stánkový prodejce, ke kterému v důsledku zranění nastoupit nemohl. Žalobce uplatnil nárok u žalované, žalovaná prostřednictvím vedlejšího účastníka nárok odmítla s odůvodněním, že žalovaná neodpovídá za způsobenou újmu, neboť námraza byla vyhodnocena jako náhle vzniklá situace zapříčiněná povětrnostními podmínkami.2. Žalovaná nárok žalobce neuznala, namítala, že není ve sporu pasivně legitimována, neboť není vlastníkem komunikace, na které měla vzniknout tvrzená škoda. Dále namítala vyloučení odpovědnosti žalované z důvodu náhle vzniklé situace zapříčiněné povětrnostními podmínkami. Nárok žalobce na úhradu ztráty na výdělku považovala za neprokázaný. Navrhla vstup , právnická osoba, . do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované.3. Vedlejší účastník se vstupem do řízení vyslovil souhlas. Shodně se žalovanou namítal, že odpovědnost žalované podle zákona o pozemních komunikacích není dána, údržba byla po nahlášení námrazy provedena. Dále argumentoval tím, že není známo, v jaké vzdálenosti při výstupu z vlaku poškozený upadl, tedy na jakém přesném místě k pádu došlo. Dále odkazoval na judikaturu, podle které každé zhoršení schůdnosti, zejména pak v zimním období, není závadou ve schůdnosti, která je definována v § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, když důsledky zimního období, ke kterým patří námraza, apod. nejsou dle judikatury v daném ročním období ojedinělou nepředvídatelnou okolností a chodec je vždy povinen s nimi počítat.4. Soud mezitímním rozsudkem ze dne 13. 9. 2023 rozhodl, že základ nároku žalobce je opodstatněný v rozsahu 100 %.5. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne 16. 1. 2024 mezitímní rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.6. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že posuzoval odpovědnost žalované podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a podle prováděcí vyhlášky č. 194/1997 Sb. k tomuto zákonu, neboť součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou samostatná tělesa drah. Odvolací soud zavázal soud prvního stupně jednoznačně zjistit, jakým způsobem (kde) k úrazu žalobce došlo a podle toho posoudit pasivní věcnou legitimaci žalované. Následně pak v případě učinění závěru, že žalovaná je odpovědným subjektem za újmu způsobenou žalobci, zabývat se porušením povinnosti žalované dle příslušných ustanovení zákona o drahách či obecné zakročovací povinnosti, a to tak, aby úvahy o ohledně preventivního ošetření nástupiště vlakové zastávky byly konkrétní a byly podloženy provedeným dokazováním.7. V řízení účastníci učinili nesporným, že dne , datum, žalobce přijel v 10.01 hodin vlakovou soupravou do železniční zastávky , adresa, , uklouzl na zledovatělé ploše nástupiště, v důsledku čehož došlo k jeho pádu, jehož následkem byly tříštivá zlomenina levé horní končetiny. Žalobci vznikla v důsledku pádu újma na zdraví, která byly vyčíslena ve výši 23 884 Kč a majetková škoda v podobě jízdného, cestovného a nákladů na vypracování zprávy lékaře v částce 758 Kč. Po provedení výslechu svědka , jméno FO, učinili žalovaná i vedlejší účastník nespornou i výši škody spočívající ve ztrátě na výdělku, a to v nárokované částce 18 000 Kč.8. Přestože žalovaná i vedlejší účastník učinili nesporným vznik škody na straně žalobcem, příčinu škody, jež spočívala ve zledovatělém povrchu nástupiště v zastávce , adresa, i průběh děje, kdy žalobce při vystupování z vlakové soupravy uklouzl a došlo k jeho pádu, namítala žalované v závěrečném stanovisku, že není ve věci věcně pasivně legitimována, neboť sám žalobce uvedl, že k úrazu došlo při vystupování z vlaku, a pro by tedy odpovědnost měla být dána na dopravci.9. Soud se nejprve zabýval pasivní věcnou legitimací žalované.10. Provedeným dokazováním, zejména na základě svědecké výpovědi svědka , jméno FO, a účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že na zastávce , adresa, vystupovali tři lidé, žalobce, svědek , jméno, a nějaké straší paní. Všichni upadli na kluzkém nástupišti. Svědek uvedl, že hned při výstupu upal na zadek, nic se mu nestalo, starší paní vystupovala z dalších dveří, také upadla a věnovala se jí průvodčí, třetími dveřmi vystupoval žalobce, který tam také upadl. Žalobce vypověděl, že jel ze zastávky , adresa, , kde nastupoval v 9:50 hodin a jel do zastávky , adresa, . Vlak přijel do zastávky , adresa, v 10.01 hodin, když vlak zastavil odblokoval žalobce stisknutím tlačítka dveře, které se otevřely a žalobce začal vystupovat. Jednalo se o moderní typ nízkopodlažního vlaku, tedy nástup do vlaku je v úrovni nástupiště (tzv. bezbariérový nástup). Žalobce vystupoval zadními dveřmi, svědek , jméno, vystupoval předními dveřmi, v důsledku námrazy na nástupišti oba uklouzli. Žalobce uvedl, že hned při prvním našlápnutí na nástupiště mu podjely nohy a upadl. Následně ucítil bolest levého zápěstí a musel vyhledat lékařské ošetření. Z nájemní smlouvy č. , číslo, bylo zjištěno, že žalovaná jako nájemce realizuje regionální dráhu č. , číslo, , adresa, a za účelem realizace regionální dráhy má v nájmu majetek, se kterým má právo hospodařit pronajímatele, mimo jiné má tedy v nájmu i pozemky, na kterých leží předmětná regionální dráha, a pozemky, které s nimi sousedí a pronajímatel má právo s nimi hospodařit, jakož i stavby dráhy související s provozováním dráhy a drážní dopravy. Podle článku V. bodu A. odstavec 3 a 5 má žalovaná jako nájemce provádět opravy a údržbu předmětu nájmu, udržovat předmět nájmu v provozuschopném stavu a pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy zejména bezpečnosti osob a zaměstnanců pohybujících se v kolejišti, na provozních plochách u staveb, chodnících a komunikacích zajišťovat v zimním období odstranění sněhu a ledu.11. Na základě výpovědi žalobce a svědka , jméno FO, má soud za prokázané, že k pádu žalobce došlo bezprostředně poté, co při vystupování z vlaku došlápl na namrzlé nástupiště. Bylo zjištěno, že k pádu došlo bez jakéhokoliv působení dopravního prostředku, ať již vlivem jeho pohybu, konstrukčního prvku či jakéhokoliv jeho projevu, proto je vyloučena odpovědnost provozovatele vlaku, neboť škodní událost nebyla vyvolána zvláštní povahou provozu dopravního prostředku.12. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“) stavbou dráhy je stavba cesty určená k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv. Stavba dráhy není součástí pozemku.13. Podle § 20 zákona o drahách je vlastník dráhy povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.14. Podle § 1 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád se rozumí dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště),15. Podle § 9 písm. j) vyhlášky č. 177/1995 Sb. jsou součástí dráhy pozemky v obvodu dráhy s výjimkou pozemků v obvodu dep a dílem kolejových vozidel, přístupové komunikace pro cestující a pro přepravu věcí včetně veřejně přístupných dopravních ploch.16. Podle § 27 písm. d) vyhlášky č. 177/1995 Sb., jsou součástí dráhy, stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, dopravní zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících.17. Nástupiště je součástí dráhy, je stavbou dráhy, která není součástí pozemku, je tedy samostatnou věcí. Povinnost zajistit údržbu má tedy vlastník dráhy. Právo hospodařit s majetkem v úseku regionální dráhy č. , číslo, náleží Správě železniční a dopravní cesty, státní organizace, která se žalovanou uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, podle které žalované realizuje regionální dopravu rovněž na dráze č. , číslo, , t