16 C 285/2025-36 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 54 112,86 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 606,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1481,17 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení ve výši 12 %, úroku 12 % ročně z částky 20000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, a dále částky ve výši 59 277,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1766,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 980,27 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28497,73 Kč od 29.4.2025 do zaplacení ve výši 12,75 % a úroku 12,75 % ročně z částky 28497,73 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, představující nesplacené peněžní prostředky s příslušenstvím poskytnuté žalované právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27.4.2023, kdy jistina úvěru činila 20 000 Kč, a dále dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4.2.2023, kdy jistina úvěru činila 30 000 Kč. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27.4.2023 činil souhrnný poplatek částku ve výši 24 946 Kč a pojistné za doplňkové pojištění částku ve výši 3 339 Kč, kdy žalovaná měla uhradit celkem částku ve výši 48 285 Kč v 21týdenních splátkách po 2 300 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 2 285 Kč). Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4.2.2023 činil souhrnný poplatek částku ve výši 36 669 Kč a pojistné za doplňkové pojištění částku ve výši 3 339 Kč, kdy žalovaná měla uhradit celkem částku ve výši 70 008 Kč v 21týdenních splátkách po 3 334 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 3 328 Kč). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smluv. Ke dni 27.8.2023 činila dle první smlouvy v pořadí dlužná jistina částku 20 000 Kč a dlužný poplatek částku 28 285 Kč, dle druhé smlouvy v pořadí činila dlužná jistina částku 28 497,73 Kč a dlužný poplatek částku 30 779,85 Kč. Pohledávky právní předchůdkyně z uvedených smluv uzavřených se žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 postoupeny žalobkyni jakožto novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28.4.2025. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě.2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagovala.3. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila ani se z jednání neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že na podané žalobě trvá v plném rozsahu.4. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27.4.2023 smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, . V předmětné smlouvě se zavázala žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se zavázala žalovaná splatit ve 21měsíčních splátkách po 2 300 Kč, poslední splátka byla stanovena ve výši 2 285 Kč a měla být uhrazena dne 27.1.2025. Splátka zahrnovala splátku jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 24 946 Kč a úhradu za doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 86,00 % a tzv. RPSN 141,97 %. Smlouva dále obsahovala důsledky vyplývající z prodlení žalované, a to povinnost zaplatit v případě prodlení splátky ve výši 0,1 % denně částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč a dále, že žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho.6. Ze zákaznické karty žalované ze dne 27.4.2023 bylo zjištěno, že příjem žalované činí 43 998 Kč, externí splátky žalované částku ve výši 4 409 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované měly činit 16 900 Kč. Žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně předložit pracovní smlouvu a výpisy z bankovního účtu ze období březen a duben 2023, uvedené však žalobkyně k podané žalobě nepřiložila.7. Dále bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 4.2.2023 smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, . V předmětné smlouvě se zavázala žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se zavázala žalovaná splatit ve 21měsíčních splátkách po 3 334 Kč, poslední splátka byla stanovena ve výši 3 328 Kč a měla být uhrazena dne 4.11.2024. Splátka zahrnovala splátku jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 36 669 Kč a úhradu za doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 86,00 % a tzv. RPSN 137,80 %. Smlouva dále obsahovala důsledky vyplývající z prodlení žalované, a to povinnost zaplatit v případě prodlení splátky ve výši 0,1 % denně částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč a dále, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 6 668 Kč.8. Ze zákaznické karty žalované ze dne 4.2.2023 bylo zjištěno, že příjem žalované činí 13 000 Kč, externí splátky žalované částku ve výši 1 400 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované měly činit 2 000 Kč. Žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně předložit výpisy z bankovního účtu ze období prosinec 2022 a leden 2023, uvedené však žalobkyně k podané žalobě nepřiložila.9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 bylo prokázáno, že pohledávka byla dále postoupena z původního věřitele společnosti , právnická osoba, na žalobkyni, a to s účinností ke dni 28.4.2025. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalované přípisem ze dne 28.4.2025, kdy žalovanou současně vyzvala k úhradě dluhu, uvedené bylo žalobkyní zasláno žalované dle podacího lístku dne 26.5.2025. Žalobkyně následně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 29.7.2025.10. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Soud věc právně posoudil zejména podle výše uvedených ustanovení občanského zákoníku a dále též zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavřených předmětných smluv označených jako smlouvy o úvěru z pohledu souladu obsahu úvěrů s dobrými mravy, kdy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěry a úroky neodporují dobrým mravům.16. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikly uzavřením shora uvedených smluv ze dne 27.4.2023 a ze dne 4.2.2023 zamýšlené závazky v podobě smluv o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Soud shledal, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když výše sjednaných poplatků je zcela nepřiměřená.17. Ve smlouvě uzavřené dne 27.