Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 11 742,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 721,84 Kč od 24.9.2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 721,84 Kč od 24.9.2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, . Žalované byl na základě uzavřené smlouvy poskytnut úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu v rozmezí až do 30 000 Kč. Žalovaná byla na základě smlouvy oprávněna čerpat kontokorentní úvěr průběžně, maximálně do výše povoleného limitu. Žalovaná se současně zavázala zajistit, aby souhrn částek připsaný za každý kalendářní měsíc ve prospěch běžného účtu, na kterém je úvěr čerpán, dosáhl minimálně 50% výše povoleného limitu. Úvěr byl úročen sazbou 21,99 % p.a. z dlužné jistiny úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr včetně příslušenství splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídající procentu sjednaného úvěru. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy o úvěru opakovaně čerpala finanční prostředky a splácela sjednané splátky, kdy ke dni podání této žaloby zůstala z poskytnutého úvěrového limitu nesplacena vyčerpaná částka ve výši 7 721,84 Kč. Žalovaná splátky řádně nesplácela a úvěr byl zesplatněn ke dni 12.3.2025. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2025 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 18.9.2025, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29.5.2025. Pohledávka za žalovanou činila ke dni podání žaloby celkem 11 742,84 Kč. Před podáním žaloby pak žalobkyně žalovanou marně vyzvala k úhradě dlužné částky, a to předžalobní výzvou, která byla žalovanému zaslána dne 9.10.2025. Podáním ze dne 30.3.2026 žalobkyně podanou žalobu doplnila, kdy se mimo jiné podrobněji vyjádřila ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a vyúčtovaným poplatkům. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě.2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k běžnému účtu se sjednaným úvěrovým limitem až do 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky, úrokový lístek a sazebník právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně příslušenství splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídající procentu sjednaného úvěru Žalovaná se smlouvou dále zavázala hradit úrok ve výši 21,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru a další poplatky za poskytnuté bankovní služby dle smlouvy. RPSN úvěru činilo 33,12 %. Žalovaná se dále zavázala hradit sjednané poplatky dle Sazebníku, a to poplatek ve výši 800 Kč za zaslání každé upomínky či poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč.5. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Z doložených listin a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně provedl lustrace žalované v insolvenčním rejstříku, v registrech BRKI/NRKI a v databázi MVČR. Příjem žalované činil 19 050 Kč, celkový příjem domácnosti činil 35 % Kč. Dle tvrzení žalobkyně zaměstnavatel potvrdil pravidelný čistý příjem ve výši alespoň 35 000 Kč. Žalovaná nebyla v zásadě zatížena jinými závazky, s výjimkou splátky ve výši 2 000 Kč. Zjištěné příjmy a výdaje byly následně vyhodnoceny právní předchůdkyní žalobkyně prostřednictvím matematického modelu pro výpočet úvěruschopnosti.6. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy zejména tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva ze smlouvy a úvěr ke dni 12.3.2025 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou činila ke dni podání žaloby celkem 11 742,84 Kč, kdy tato se sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 721,84 Kč, poplatků ve výši 3 500 Kč (poplatek za zaslání upomínky ve výši 800 Kč x 4 a poplatek za zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč) a kapitalizovaných úroků z prodlení za období do 23.9.2025 ve výši 521 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácena, opakovaně byla vyzývána k jeho úhradě (upomínkami ze dne 31.12.2024, ze dne 20.1.2025 či ze dne 19.2.2024) Dluh nebyl uhrazen ani k předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 9.10.2025.7. Pohledávky vyplývající ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2025 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 18.9.2025, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25.9.2025, který byl žalované odeslán dne 29.9.2025. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.8. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelském úvěru.9. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Účastníci ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru platně uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 721,84 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr …. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy, protože se opakovaně dostala do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek a sjednaných poplatků.12. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalované (uvedených v žádosti o úvěru), ověřením v registrech (BRKI/NRKI/SOLUS, insolvenční rejstřík) či z negativních záznamů po provedeném individuálním hodnocené žalovaného vyhodnotila, že žalovaná bude schopna úvěr splácet – čistý měsíční příjem žalované činil minimálně 19 500 Kč, byla zaměstnána u zaměstnavatele BILLA spol. s r.o. na dobu neurčitou. Závazky žalované v době podání žádosti o úvěr činily 2 000 Kč měsíčně.13. Dlužná částka činí celkem 11 742,84 Kč a tato se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 7 721,84 Kč, poplatků ve výši 3 500 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení výši 521 Kč. Soud dospěl k závěru, že poplatky sjednané ve smlouvě byly účtovány po právu. Protože žalovaná neuhradila dlužnou jistinu úvěru ve sjednané lhůtě, dostala se do prodlení (viz shora uvedená skutková zjištění), má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku., jehož výše byla shledána v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje přiznat výše specifikovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 521 Kč za období do 23.9.2025 a úrok z prodlení z částky 7 721,84 Kč od 24.9.2025 do zaplacení ve výši 12 %. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroků z úvěru ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 721,84 Kč od 24.9.2025 do zaplacení.14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovaná čerpala od právní předchůdkyně kontokorentní úvěr, když neplnila sjednané podmínky a řádně jej nesplácela, přičemž žalovaná uvedené skutečnosti ani na výzvu soudu nijak nerozporovala, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že nárok žalobkyně je důvodný a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, z tarifní hodnoty ve výši 11 742,84 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady.16. Lhůta pro zaplacení a pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.