Okresní soud v Sokolově 23 C 210/2026-21 – Dodávky energie
Okresní soud v Sokolově · 10. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
23 284,30 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 23 284,30 Kč s příslušenstvím z titulu dodávek elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , na základě smlouvy uzavřené se žalovanou. Žalovaná byla povinna hradit cenu odebrané energie a sjednané smluvní pokuty. Současně žalovaná přistoupila jako účastník k pojištění domácnosti u žalobkyně v částce 220 Kč měsíčně. Za dodávku elektřiny jí byla vyúčtována částka 13 244,30 Kč, součástí byla i smluvní pokuta v celkové výši 100 Kč. Žalovaná opakovaně neuhradila zálohy splatné v měsících květen a červen 2025; proto žalobkyně dne 23. 7. 2025 dodávku elektřiny ukončila, následně od smlouvy odstoupila a vyúčtovala smluvní pokutu 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy.2. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutečnosti:Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, vztahující se k odběrnému místu na adrese , adresa, , a informací pro spotřebitele, vyplývá, že žalobkyně se zavázala dodávat do uvedeného odběrného místa žalované elektřinu a žalovaná se zavázala k úhradám za tuto dodanou energii. Smlouva byla uzavřena na dobu 15 měsíců s možností automatického prodloužení smlouvy, pokud jedna ze stran neoznámí druhé straně nejméně 20 dnů před uplynutím sjednané doby, o nepokračování smlouvy. Ve smlouvě v odstavci „ostatní ujednání“ si účastníci dohodli povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Dále ve stejném odstavci byla pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy sjednána smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 800 Kč pro kategorii Domácnost a 4 000 Kč pro kategorii Podnikatel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace).Z přihlášky k , právnická osoba, Pojištění domácnosti ze dne , datum, vyplývá, že si žalovaná zároveň sjednala pojištění ve variantě , Anonymizováno, s počátkem pojištění od 15. 5. 2025, a to pojištění domácnosti, pojištění v běžném občanském životě a pojištění asistenčních služeb. Výše měsíční úhrady činila 220 Kč. Pojištění mělo být hrazeno spolu se zálohami na dodávku elektrické energie se splatností vždy k 15. dni v měsíci.Dopisem ze dne 15. 4. 2025 potvrdila žalobkyně zahájení dodávky elektřiny do odběrného místa.Z vyúčtování č. VS , var. symbol, ze dne 4. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od 4. 4. 2025 do 23. 7. 2025 ve výši 13 344,30 Kč za odebranou elektřinu, součástí byla i smluvní pokuta 2x 100 Kč za pozdní platbu. Na zálohách nebyla uhrazena žádná částka.Upomínkou ze dne 4. 6. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 2 780 Kč.Dopisem ze dne 20. 6. 2025 oznámila žalobkyně žalované přerušení dodávky elektřiny z důvodu neuhrazených pohledávek. Oznámení jí bylo zasláno doporučeným dopisem dne 23. 6. 2025.Z odstoupení od smlouvy ze dne 4. 8. 2025 vyplývá, že žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalované. Odstoupení bylo žalované zasláno doporučeným dopisem dne 6. 8. 2025.Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 23. 7. 2025 č. , anonymizováno, vyplývá, že žalobkyně naúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy, a to 800 Kč za 12 měsíců.Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2025 zaslanou doporučeně.Předžalobní výzvou ze dne 6. 11. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě pojištění za měsíce květen a červen 2025, každé ve výši 220 Kč. Výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 7. 11. 2025.Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora uvedené žalobě.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu o dodávce elektřiny, kde se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do odběrného místa a žalovaná se zavázala za tuto dodávku energie hradit cenu dle ceníku. Zároveň se žalovaná přihlásila k pojištění domácnosti. Žalobkyně žalované vyúčtovala dodanou energie fakturou, kterou žalovaná v uvedeném rozsahu neuhradila. V důsledku porušování smluvních ujednání ze strany žalované vzniklo dle smlouvy žalobkyni právo na zaplacení vyúčtovaných smluvních pokut. Žalobkyně žalovanou o zaplacení opakovaně vyzývala, naposledy předžalobními výzvami, jež obsahují základní skutkový a právní rozbor věci.6. Po právní stránce soud takto zjištěný skutkový stav hodnotil za použití níže uvedených právních předpisů:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „e. z.“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena shora specifikovaná smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 e. z. ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně hradit sjednané pojištění a dále vyúčtovanou cenu dodávky elektřiny a ceny za poskytované služby v souvislosti s dodávkou elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu, pojistného, vyúčtované smluvní pokuty a poskytnuté služby v souvislosti s dodávkou elektřiny právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených vyúčtování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 932 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, výzva k úhradě a žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT v celkové výši 1 200 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 747 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně shodnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobkyně uplatňuje více žalob s obdobnými nároky, tj. na obdobném skutkovém základu.