42 C 151/2026-22 – Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 6 120 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná cestovala prostředky veřejné hromadné dopravy provozovanými žalobkyní a při přepravních kontrolách se neprokázala platným jízdním dokladem. Dne , datum, použila k přepravě , Anonymizováno, , dne , datum, , Anonymizováno, , dne , datum, , Anonymizováno, a dne , datum, , Anonymizováno, . Požadovaná částka je tak tvořena dlužným jízdným ve výši 4x 30 Kč a přirážkou k jízdnému ve výši 4x 1 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, a záznam o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, , to vše včetně informací pro cestující, smluvních přepravních podmínek, tarifu pražské integrované dopravy a předžalobní upomínky zaslané zástupcem žalobkyně žalovanému. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně.4. Z výše uvedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná byla dne , datum, v 7.37 hodin zkontrolována v , Anonymizováno, v prostředku městské hromadné dopravy v , Anonymizováno, – na lince , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Záznam o přepravní kontrole vlastnoručně podepsala.Dne , datum, v 9.45 hodin byla žalovaná zkontrolována v , Anonymizováno, v prostředku městské hromadné dopravy v , Anonymizováno, – na lince , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Záznam o přepravní kontrole odmítla podepsat.Dne , datum, ve 13.19 hodin byla žalovaná zkontrolována v , Anonymizováno, v prostředku městské hromadné dopravy v , Anonymizováno, – na lince , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Záznam o přepravní kontrole vlastnoručně podepsala.Dne , datum, v 15.40 hodin byla žalovaná zkontrolována v , Anonymizováno, v prostředku městské hromadné dopravy v , Anonymizováno, – na lince , Anonymizováno, a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Záznam o , Anonymizováno, kontrole vlastnoručně podepsala.Jízdné ve všech uvedených případech činilo částku 30 Kč. Výše jízdného byla žalobkyní vyčíslena na základě Tarifu , Anonymizováno, integrované dopravy platného od 1.4.2023. Povinnost k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, je stanovena Smluvními přepravními podmínkami , Anonymizováno, integrované dopravy platnými od 1.8.2021. Jízdné, ani přirážku k jízdnému v žádném z uvedených případů na místě neuhradila. Žalovaná byla před podáním žaloby marně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobními výzvami ze dne 3. 3. 2025 a 23. 7. 2025 a v řízení netvrdila ani neprokázala opak.5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen „vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu, a to včetně její výše a okamžiku splatnosti, stanoví § 7 odst. 5 vyhlášky o přepravním řádu, § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v případě přepravy prostřednictvím metra, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v případě přepravy prostřednictvím silničního vozidla, ve spojení s příslušnými smluvními přepravními podmínkami konkrétního dopravce. Soud tedy podané žalobě plně vyhověl, neboť je důvodná. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení dnem následujícím po dni provedení přepravní kontroly.6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 120 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně.