7 C 25/2026-25 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 23 886,76 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 6.05.2024 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, přičemž první splátka byla splatná dne 6.05.2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 12.02.2026. Žalovaný čerpal celkem částku ve výši 16 134 Kč, a na svůj dluh uhradil částku ve výši 246,11 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávky ve výši 23 886,76 Kč, kterou tvoří jistina 15 887,81 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 233 Kč, smluvní úrok 7 405 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “: 360,29 Kč a poplatek za službu „, Anonymizováno, “: 333 Kč. Dále žalobce uvedl, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.Soud provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 6.05.2024 č. , číslo, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru s postupným čerpáním až do výše 80 000 Kč, úvěr byl sjednán s obchodním úrokem ve výši 1,066 % denně (tj. 370,04 % ročně), RPSN činila 2 404.09 %, dále byl sjednán poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky za vyplacení tranše úvěru, se službou , Anonymizováno, , a informační servis, a datem splatnosti 26.10.2025. Z listiny označené jako „Prodlení v délce 91 dní“ soud zjistil, že dne 14.01.2025 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Podací lístek“ soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní dne 10.10.2025 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 29.01.2026 soud zjistil, že žalovanému byla na bankovní účet č. , č. účtu, vyplacena celkem částka 16 134 Kč pod VS , var. symbol, . Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, které by měla vliv na posuzovanou věc.Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostemV projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 6.05.2024 je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaných úroků a poplatků za poskytnutí úvěru, které tvoří úrok ve výši 370,04 % ročně a RPSN je ve výši 2 404.09 %%. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření předmětné smlouvy o úvěru činila průměrná obvyklá úroková míra cca 8 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba přesahuje obvyklý úrok několikanásobně. Jednotlivá ujednání předmětné smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého úroku by žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 16 134 Kč, žalovaný dosud uhradil na svůj dluh 246,11 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 15 887,89 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 10.10.2025 výzvu k úhradě dluhu, dne 15.10. byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o.z., dne další den měl žalovaný plnit a od 17.10.2025 je v prodlení podle § 1 958 o.z.Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 321,37 Kč, přičemž tato částka představuje 33,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,51 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,49 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 956 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 886,76 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 020 Kč ve výši 1 054,20 Kč.