7 C 222/2021-617 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti, odstupného a dále náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrady nákladů za vyhotovení znaleckého posudku s tvrzením, že byla u žalovaného zaměstnána od roku [rok] na pozici [anonymizováno 6 slov]. V rámci své práce osobně navštěvovala klienty žalovaného v jejich domovech a pečovala o ně. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] utrpěla pracovní úraz, jehož následkem bylo poranění v oblasti zad. Žalobkyně popsala, že daný úraz se jí stal u pana [příjmení] v okamžiku, kdy vytírala v jeho domácnosti podlahu. Podotkla, že vzhledem k tomu, že se jednalo o velmi stísněný prostor, musela pracovat v předklonu s rotačními pohyby, při nichž ucítila píchnutí v dolní části zad a následně se nemohla narovnat. Další pracovní úraz (opět poranění v oblasti zad) žalobkyně utrpěla dne [datum]. Úraz se jí stal opět u pana [příjmení], když u něho v předklonu stlala postel. Poté, co nadzvedla matraci a zastrkávala pod ni prostěradlo, objevila se prudká bolest v zádech, která ji vystřelovala do dolních končetin (bolest šla po straně stehna a po zadní straně lýtka, brněla jí ploska nohy). Téhož dne ([datum]) žalobkyně nastoupila do pracovní neschopnosti s tím, že následně byla dne [datum] uznána invalidní v I. stupni a poté dne [datum] invalidní ve stupni II. Doplnila, že po pracovních úrazech již není schopna původní práci vykonávat. Žalobkyně zdůraznila, že před předmětnými pracovními úrazy byla k výkonu práce u žalovaného dle pracovní smlouvy zdravotně způsobilá a tuto práci řádně vykonávala. Žalobkyně rozvinula, že vzhledem k tomu, že se po pracovním úrazu dne [datum] nemohla narovnat, tak kontaktovala svého manžela, který ji u klienta vyzvedl a odvezl ji k obvodní lékařce MUDr. [příjmení]. Téhož dne žalobkyně o pracovním úrazu telefonicky kontaktovala vedoucí [jméno] [příjmení]. Žalovaný však nahlášený pracovní úraz nijak neřešil, ani jej nezaevidoval v knize úrazů. Taktéž ji ani neposlal na lékařskou prohlídku, aby zjistil, zda její zdravotní stav nadále umožňuje výkon práce. Aby daný úraz vyléčila, čerpala tři dny dovolené s tím, že k léčbě rovněž využila navazující víkend. Následně se vrátila zpět do práce, avšak užívala léky na tišení bolesti. Ve vztahu k druhému úrazu žalobkyně doplnila, že vzhledem k tomu, že bolesti neustupovaly, tak zavolala manžela, který ji odvezl do nemocnice. Pracovní úraz ještě téhož dne ([datum]) telefonicky nahlásila paní [příjmení]. Žalovaný však ani tento úraz nezdokumentoval a nešetřil. Žalobkyně doplnila, že postup žalovaného byl předmětem šetření inspektorátu práce, který dovodil, že žalovaný nesplnil povinnosti stanovené v ust. § 105 odst. 1, 2, 3 a 4 zákoníku práce a nesplnil tak povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovních úrazů. Podotkla, že pojišťovna danou událost zaevidovala až dne [datum] (více jak půl roku po druhém úrazu). Žalobkyně tvrdila, že pro účely mimosoudní dohody ve věci byly vypracovány dva znalecké posudky. Na žádost pojišťovny vyhotovil znalecký posudek doc. [příjmení], který dospěl k závěru, že ani jeden z úrazů není úrazem pracovním. Na základě dohody účastníků byl následně vyhotoven znalecký posudek MUDr. [příjmení], která uzavřela, že v obou případech se jedná o pracovní úrazy. Rovněž pak stanovila bodové ohodnocení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. Plnění však následně žalovaný odmítl. Ve vztahu k jednotlivým nárokům (které učinila předmětem řízení) žalobkyně rozvinula, že náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění uplatňuje ve výši 192 500 Kč (vycházela ze znaleckého posudku MUDr. [příjmení], která stanovila 770 bodů x 250 Kč). Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti požaduje za dobu od [datum] do [datum] ve výši 159 061 Kč. Uvedla, že průměrný výdělek žalobkyně za říjen-prosinec 2017 činil částku 23 917 Kč s tím, že po dobu pracovní neschopnosti jí byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění v celkové výši 188 515 Kč. Žalobkyně doplnila, že průměrný výdělek nebýt daného úrazu by byl 347 576 Kč (13 x 23 917 Kč, ([číslo] z 23 917) + ([číslo] z 23 917)) a od této částky odečetla vyplacené dávky nemocenského pojištění ve výši 188 515 Kč (347 576 – 188 515 = 159 061). Na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za dobu od [datum] do [datum] se domáhá zaplacení částky v celkové výši 234 869 Kč, když tuto požaduje hradit i do budoucna. V této souvislosti žalobkyně podotkla, že její pracovní neschopnost skončila dne [datum], od [datum] pobírá invalidní důchod s tím, že od [datum] byla vedena v evidence uchazečů o zaměstnání. Doplnila, že za období od [datum] do [datum] jí byl vyplacen invalidní důchod ve výši 230 564 Kč. Žalobkyně dále sdělila, že od [datum] byla v invalidním důchodu I. stupně (čímž byla snížena jej pracovní schopnost o 30 %) a od [datum] byla invalidní ve II. stupni (pracovní schopnost tak byla snížena o 50 %). Za této situace žalobkyně není schopna pracovat 40 hodin týdně, a proto při výpočtu náhrady mzdy krátila období invalidity I. stupně na 2/3 a za období invalidity II. stupně na ½. Žalobkyně se domnívá, že vzhledem k tomu, že byla od [datum] vedena na úřadu práce, tak pro výpočet ztráty na výdělku je nutné vycházet z ust. § 271b odst. 3 zákoníku práce s tím, že dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. byla minimální mzda ve výši 13 350 Kč. Za dobu [datum] – [datum] by nekrácená minimální mzda představovala částku ve výši 212 444 Kč, z čehož vypočetla mzdu zkrácenou na 2/3 ve výši 141 629 Kč. Za období [datum] – [datum] by pak nekrácená mzda dosahovala částky ve výši 129 050 Kč a krácená mzda tak činí částku ve výši 64 525 Kč. Ke krácení mzdy za období invalidity I. stupně ([datum] - [datum]) žalobkyně uvedla, že za duben 2019 je minimální mzda 10 923 Kč (18/22 z 13 350 Kč), za květen 2019 2020 ve výši 200 250 Kč (15 měsíců x 13 350 Kč) a za srpen 2020 je minimální mzda 1 271 Kč (2/21 z 13 350 Kč). Nekrácená minimální mzda za shora uvedené období představuje částku v celkové výši 212 444 Kč s tím, že krácená mzda je 2/3 z této částky, tedy 141 629 Kč. Ke krácení mzdy za období invalidity II. stupně ([datum]) žalobkyně sdělila, že za srpen 2020 minimální mzda činí částku 12 079 Kč (19/21 z 13 350 Kč), září 2020 2021 částku 106 800 Kč (8 měsíců x 13 350 Kč) a za květen 2021 částku 10 171 Kč (16/21 z 13 350 Kč). Nekrácená mzda tak představuje částku ve výši 129 050 Kč a mzda krácená ve výši ½ je 64 525 Kč. Minimální mzda žalobkyně za období od [datum] do [datum] představuje částku ve výši 206 154 Kč (141 629 + 64 525 = 206 154). Celková krácená mzda za období [datum] – [datum] činí částku ve výši 206 154 Kč. Žalobkyně vychází z pravděpodobného výdělku. Od [datum] by její měsíční příjem činil částku ve výši 24 620 Kč. Kdyby neutrpěla daný pracovní úraz, dosáhla by tak za období od [datum] do [datum] příjem ve výši 227 442 Kč. Za březen 2019 činí pravděpodobný výdělek žalobkyně částku ve výši 5 862 Kč (5/21 z 24 620 Kč) a od dubna 2019 do [datum] částku ve výši 221 580 Kč (9 x 24 620 Kč). Pravděpodobný výdělek za rok 2019 tak představuje částku ve výši 227 442 Kč. Díky valorizaci dle nařízení vlády č. 321/2019 Sb. by její průměrný výdělek od [datum] představoval částku 26 051 Kč a za období od [datum] do [datum] by tak dosáhla příjem v celkové výši 312 612 Kč (12 x 26 051 Kč). V důsledku valorizace učiněné v souladu s nařízení vlády č. 517/2020 Sb. by průměrný výdělek od [datum] činil částku ve výši 27 901 Kč a za dobu od [datum] do [datum] by tak žalobkyně dosáhla příjmu ve výši 131 533 Kč ( (leden-duben – 4 x 27 901 Kč = 111 604 Kč) + ([číslo] z 27 901 Kč = 19 929 Kč)). Její pravděpodobný výdělek tak činí částku v celkové výši 671 587 Kč (227 442 + 312 612 + 131 533). S ohledem na shora uvedené její ztráta na výdělku za dobu od [datum] do [datum] je 234 869 Kč (671 587 Kč – invalidní důchod 230 564 Kč – krácená mzda 206 154 Kč). Žalobkyně se dále po žalovaném domáhá zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, které vyčíslila částkou 3 979 Kč. K tomuto nároku doplnila, že v souvislosti s danými úrazy musela absolvovat cesty k lékařům a rovněž má výdaje na léky tišící bolest. Předmětem řízení pak učinila náhradu za 4 cesty, které absolvovala k lékařům do Fakultní nemocnice [obec] a k soudnímu znalci. Jedná se o trasu z bydliště žalobkyně na adrese [adresa žalobkyně], do Fakultní nemocnice [obec] na adrese [adresa], že nejkratší cesta je 81,3 km. Žalobkyně uskutečnila dvě cesty v roce 2018 ([datum] a [datum] k lékaři MUDr. [příjmení]) a dvě v roce 2019 ([datum] a [datum] k soudní znalkyni [příjmení] [příjmení]) a ujela při nich celkem 650,40 km. Žalobkyně doplnila, že cesty realizovala osobním vozidlem zn. Peugeot s kombinovanou spotřebou vozidla 6,5 l [číslo] km. Pro výpočet jízdného za rok 2018 použila amortizaci 4 Kč/km a cenu benzínu 30,5 Kč a za rok 2019 amortiz