16 C 262/2022-56 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 39.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že se jedná o pohledávku jeho právního předchůdce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která vznikla z důvodu poskytování služeb právního zastoupení za 6 úkonů právní pomoci ve věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 215 C 29/2018. Služby právní pomoci byly vyúčtovány fakturou splatnou dne [datum], doručenou žalované dne [datum]. Vyúčtované náklady řízení pak byly žalované přiznány v pravomocném rozsudku, který byl vydán ve věci 215 C 29/2018 a žalovaná se tedy na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Pokud by namítala promlčení vydání bezdůvodného obohacení, tato námitka by byla v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná peníze od protistrany obdržela, ponechala si je, místo toho, aby z nich uhradila náklady za právní zastoupení, které jí v soudním řízení vznikly. Žalovaná tedy jednala nepoctivě a jejímu jednání tak nemůže být poskytnuta právní ochrana, a to s ohledem na ust. § 6 o. z. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když tvrdila, že nárok žalobce nemůže být nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, ale nárokem na plnění z titulu uzavření příkazní smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou o poskytnutí právních služeb. Pokud žalobce požaduje bezdůvodné obohacení, tak existence jeho nároku není odvislá od okamžiku přiznání nebo zaplacení náhrady nákladů řízení pod sp. zn. 215 C 29/2018, ale tento nárok v souladu s ust. § 7 odst. 6 vyhl. min. spr. 177/1996 Sb., vznikl okamžikem skončení poskytování právní služby. Skutečnost, zda a jakým způsobem případně byly žalované zaplaceny náklady řízení ve výši uvedené v řízení, je z hlediska běhu promlčecí doby zcela bezpředmětná. Žalovaná odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci 33 Cdo 4319/2011 ze dne 30. 10. 2012, kde se mimo jiné uvádí, že ve věci nákladů řízení předčasně skončeného poskytování právní služby advokátem, že promlčecí doba začne běžet den poté, co právo na odměnu objektivně vzniklo. Pokud žalobce hovoří o bezdůvodném obohacení v duchu citované judikatury, tak za takové bezdůvodné obohacení se má prospěch příkazníka z poskytování právních služeb, a nikoli okolnost, zda někdy v budoucnu po skončení poskytování těchto služeb došlo v jiném právním vztahu soudním rozhodnutím přiznání nároku na náhradu nákladů příkazníkovi. Žalovaná trvá na tom, že promlčecí doba počala běžet dne [datum] a z toho důvodu došlo k promlčení nejpozději ke dni [datum]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby také proto, že vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná navrhla promlčení, kdy proti žalované jako laikovi stáli tři advokáti ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], postupník [celé jméno žalobce], a jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Tito tři odborníci si ani po uplynutí promlčecí doby nevzpomněli na existenci pohledávky, žalovanou nekontaktovali, a je zcela irelevantní to, že v průběhu této doby byly žalované náklady řízení přiznány a vyplaceny. Nemůže to mít vliv na to, zda tak bylo v souladu s dobrými mravy či nikoliv. Profesionál, ve věci znalý odborník, pak ve vztahu k žalované, laikovi a důchodkyni, následně postupoval své pohledávky dalšímu advokátovi, který se nechá zastupovat dalším advokátem a v předžalobní výzvě pak zcela nestandardně uvedl lhůtu k plnění třídenní, ačkoli obvyklá je sedmidenní. Následně uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž oznámení pak zcela nestandardně jde osobně vhodit do schránky, což naprosto vybočuje jednání při běžném výkonu advokacie. Právní služby byly vyúčtovány dne [datum], žalovaná je odmítla jako nesprávné co do důvodu a ani neprovedla částečnou úhradu, kterou by mohla tento nárok uznat. 3. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 215 C 29/2018 bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno na návrh žalované v zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], když se v něm domáhala zaplacení částky 130.000 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení pak žalovaná dne [datum] udělila plnou moc zástupci [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], který následně u jednání dne [datum] změnil návrh tak, že se nově domáhal zaplacení částky 130.000 Kč s příslušenstvím, oproti vydání předmětu díla. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. 3. 2020, č. j. 215 C 29/2018-83, který nabyl právní moci dne [datum], bylo takto změněnému návrhu vyhověno a žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 53.092 Kč, z nichž 6 úkonů právní pomoci ve výši 6.300 Kč a 6 krát režijní paušál po 300 Kč, byly přiznány za zastoupení předcházejícím právním zástupcem (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání dne [datum] a dne [datum], dále za doplnění skutkových tvrzení a návrh důkazů ze dne [datum]), další úkon právní pomoci po 6.300 Kč a jedenkrát krát režijní paušál po 300 Kč bylo přiznáno za účast u jednání dne [datum], kterého se zúčastnil již nový právní zástupce. Dále tomuto zástupci bylo přiznáno cestovné, náhrada za ztrátu času a soudní poplatek. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobce k zaplacení částky 39.600 Kč, která jí byla vyfakturována fakturou [číslo] po splatnosti byla postoupena žalobci. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla předána poštovní přepravě dne [datum] Lhůta pro plnění byla stanovena v délce tří dnů. Současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního řízení. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum], splatné dne [datum], bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyfakturoval za právní služby žalované částku ve výši 39.600 Kč, a to za 6 úkonů právní pomoci po 6.300 Kč a 6 krát režijní paušál po 300 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] oznamuje žalované, že svoji pohledávku vyplývající z vystavené faktury [číslo] v částce 39.600 Kč s příslušenstvím, postoupil žalobci. Oznámení obsahuje údaj o tom, že bylo doručeno do domovní schránky žalované dne [datum] za přítomnosti svědků, jejichž podpisy jsou nečitelné. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že ji uzavřel [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako postupitel a žalobce jako postupník, když jejím předmětem byla pohledávka ve výši 39.600 Kč, vyplývající z vyúčtování právních služeb fakturou [číslo] splatnou dne [datum], a to včetně veškerého příslušenství. 8. Z dopisu zástupce žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že je reakcí na vyúčtování právních služeb v řízení vedeném ve věci 215 C 29/2018, s tím, že dle názoru žalované zbývá doplatit po započtení jejích nároků vůči svému bývalému právnímu zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku ve výši 30.770 Kč, s tím, že žalovaná žádá, aby jí bylo umožněno tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000 Kč. 9. Podle ust. § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 10. Podle ust. § 2439 o. z. vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví. 11. Podle ust. § 2438 odst. 1, 2 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět. 12. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 13. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 14. Podle ust. § 619 odst. 1, 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 15. Podle ust. § 629 odst. 1, 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. 16. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný, neboť je promlčený. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanou vznikla smlouva, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytovat právní služby a žalovaná se zavázala za ně zaplatit obvyklou cenu, t