15 C 265/2021-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 3. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 5 520 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 8. 1. 2021, a to prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem 1 520 Kč. Žalovaný měl zápůjčku uhradit formou jedné splátky do 5. 2. 2021, neuhradil však ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 5 520 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 6. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. O skutkovém stavu lze uzavřít, že dne 8. 1. 2021 žalobkyně (pr. předchůdkyně) na základě smlouvy o zápůjčce poskytla žalovanému částku 4 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet], což vyplývá i z potvrzení o platbě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal jistinu vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 520 Kč. Celkovou částku 5 520 Kč měl žalovaný uhradit formou jedné splátky do 5. 2. 2021 Tyto informace byly shrnuty též ve standardních informacích o zápůjčce [anonymizováno]. Zápůjční sazba činila 0% ročně. RPSN činilo dle smluvních podmínek 6 559,23%. Postoupení pohledávky žalovaného bylo prokázáno smlouvou ze dne 16. 11. 2020. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 26. 5. 2021. Dne 26. 5. 2021 pak byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: 6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 1 520 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 4 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 38% (za 28 dnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 800 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 800 Kč, tak žalovanému zbývá k úhradě částka 4 800 Kč. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy ve výši 720 Kč (1 520 – 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (1 520 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 38% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. 14. Pokud jde o poskytnutou jistinu, svědčí žalobkyni nepochybně nárok na její vrácení a současně ji s ohledem na shora uvedené vznikl nárok na zaplacení poplatku ve výši 800 Kč Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 4 800 Kč. Bylo přitom věcí žalovaného, aby tvrdil a prokázal, že poskytnutou zápůjčku uhradil zcela, nebo alespoň ve větším rozsahu než tvrdila žalobkyně. Žalovaný však byl po celou dobu řízení pasivní a soud tak nezbylo než vycházet z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 15. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 8,25% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 4 800 Kč za období od 6. 2. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 720 Kč (5 520 – 4 800), jakož i příslušenství nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I. 17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 AT – po 200 Kč za jeden - převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT a 100 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) AT, celkem tedy 500 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 168 Kč (0,21 x (500 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 1 368 Kč (400