15 C 293/2020-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení celkové částky 4 395 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 5 995 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 1 660 Kč) v 45 týdenních splátkách po 151 Kč. Sjednáno bylo též životní pojištění v ceně 135 Kč. Žalovaná uhradila 2 400 Kč (468,43 Kč na jistinu a 1 931,57 Kč na souhrnný poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do [datum] Poslední splátka byla uskutečněna dne [datum]. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne [datum] postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 531,57 Kč, poplatku ve výši 863,43 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 785,11 Kč (jedná se o 19,52% úrok z jistiny 3 531,57 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 355,81 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 3 531,57 Kč od [datum] do data postoupení [datum]) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,52 % ročně z částky 3 531,57 Kč od [datum] do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 531,57 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. O skutkovém stavu lze uzavřít, že dne [datum] žalobkyně (pr. předchůdkyně) na základě smlouvy o půjčce poskytla žalované částku 4 000 Kč v hotovosti, žalovaná se ve smlouvě zavázala jistinu vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 660 Kč, resp. spolu s pojištěním ve výši 1 995 Kč. Celkovou částku 5 995 Kč měla žalovaná uhradit v 45 splátkách 151 Kč RPSN činilo dle smluvních podmínek 274,15% při 45 splátkách. Postoupení pohledávky žalované bylo prokázáno smlouvou ze dne [datum]. Z připojeného přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že u smlouvy [číslo] ze dne [datum] činí celková výše pohledávky 8 395 Kč. Tato částka obsahuje dle žaloby navýšení původním věřitelem, které však žalobkyně nepožaduje. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] pak byla žalované zaslána předžalobní výzva. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: 6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 1 995 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 4 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 49% (za 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne [datum]). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 800 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 800 Kč, tak žalované zbývá k úhradě částka 2 400 Kč (4 000 Kč + 800 Kč – 2 400 Kč zaplacených žalovanou). Částka 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy ve výši 1 195 Kč (1 995 – 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (1 995 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 49% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 800 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 1 931,57 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 131,57 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 3 531,57 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 2 400 Kč (3 531,57 – 1 131,57). 14. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 660 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 19,52 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,52% p. a. z dlužné jistiny, která činí 2 400 Kč, ode dne [datum], do data postoupení pohledávky, tj. dne [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 524 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné jistiny 2 400 Kč za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 237 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 2 400 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, ja